Deník Aktuálně.cz oslovil několik expertů s otázkou, aby vybrali jednu věc, která se podle nich vládě povedla, a jednu, s níž pohořela.

"Parametrické změny v důchodovém systému je asi jedna z nejlepších věcí, která se jim povedla. Opravdu," tvrdí vedoucí katedry ekonomie Škoda Auto Vysoká škola Pavel Neset. Ovšem zároveň upozorňuje, že vláda mohla být v mnoha věcech odvážnější.

Vláda posunula věk odchodu do důchodu ze současných 65 let na 67. Posouvat se hranice bude až od roku 2030. A změnila systém valorizace, tedy růstu penzí podle inflace a reálné mzdy, nově penze porostou o něco pomaleji.

"Reforma není reforma"

Podle ekonoma společnosti Datarun, Petra Bartoně, ale vláda změnami v důchodech pouze zajistila penze budou moci být vypláceny o něco déle, než by zkrachovaly. "To, co české penze potřebují, je, aby fungovaly aspoň trochu jako v jiných zemích, kde státní penze tvoří jen část živobytí důchodců," připomíná Bartoň.

"Tamní penzijní systémy motivují větší podíl vlastních úspor na penzi. Například v Německu vyplácí stát jen polovinu těch penzí, které čeští důchodci srovnávají," dodává ekonom Bartoň. Tvrdí přitom, že vládě se nejvíc povedlo to, čím se paradoxně kabinet Petra Fialy moc nechlubí. 

"Největší skutečná důchodová reforma této vlády je paradoxně něco, co do důchodové reformy vláda vůbec nepočítá," říká Bartoň.

Vláda totiž poměrně v tichosti zavedla takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Jde o státem podporovaný nástroj, jehož hlavním cílem je motivovat občany k dlouhodobému spoření a investování na důchod. Pokud někdo tímto způsobem investuje, tak si může část vložených prostředků odečíst od základu daně a tím snížit svoji daňovou povinnost.

"DIP má navíc tu výhodu, že má naději přežít a nebýt zrušen příští vládou," poznamenal Bartoň.

Komunikace za 5

To ostatně souvisí s výtkou politologa Jana Kubáčka. Podle něj vláda selhala komunikačně. Nedokáže prodat to, co se povedlo, a naproti tomu dobře vysvětlit nepopulární kroky. A ukazuje to na příkladu zvyšování daní.

V rámci snahy zvýšit příjmy se za Fialovy vlády zvedla například daň z nemovitosti, daň ze zisku firem a odvody pro živnostníky. Zálohy se živnostníkům letos zvýšily o 1360 korun a od příštího roku porostou o dalších 2075 korun.

"Chybělo vysvětlení, poděkování a dílčí reformy. Navíc se to relativizovalo, lidem se - v uvozovkách - nepoděkovalo, neocenili se, naopak spíš se za to politici pochválili sami, ale fakticky se to spíš projedlo," soudí Kubáček.

Pro opozici šlo o snadný terč, například u zmíněných živnostníků padala slova o jejich hození přes palubu. Naposledy téma zvedla místopředsedkyně nejsilnější opoziční strany ANO Alena Schillerová. "Kdo je na volné noze, přijde kvůli Fialovi se Stanjurou za 3 roky o 50 tisíc. Bez výjimek. My to zastavíme. Od ledna ušetříte," napsala na síť X.

Mnozí z voličů koalice by přitom růst zmíněných daní podle Kubáčka překousli, pokud by viděli, že to vede reformám.

V případě daní přitom ekonom Petr Bartoň vládu brání. "Pokud srovnáme celkové vládnutí, tak průměrná daňová kvóta za minulé vlády byla 33,7 procenta, za této 32,6 procenta. Tedy v porovnání s předchozí vládou tato vláda daně snížila," upozornil.

"Jenže každý se rozhoduje podle své peněženky a podle svých nákladů, celková čísla je až tak nezajímají," připomíná Kubáček.

"Ten problém vznikl zrušením superhrubé mzdy, tam je těch chybějících 120 až 150 miliard," připomíná Pavel Neset.

Vláda ovšem podle Neseta zastavila rostoucí trend zadlužovaní. "Byť já bych si to představoval jinak, ale v podstatě se jim to podařilo, tedy zastavit ten vysoce negativní trend toho zadlužování," říká ekonom.

"Kdyby se nic nezmenšilo, narazili bychom na takzvanou dluhovou brzdu. To by byl obrovský problém, samozřejmě to ale vládu stálo obrovské politické body," uznává Neset.

Účet se přitom vládě snaží vystavit nejet opozice. Když zveřejnil analýzu volebních slibů server Demagog.cz, Úřad vlády ČR na to ostře reagoval. Z tvrzení autorů zmíněné analýzy totiž vyplývá, že vláda splnila pouze 32 procent slibů svého programového prohlášení, zatímco 40 procent bylo údajně nesplněno.

"Server si ale k hodnocení subjektivně vybral jen 50 z celkových více než 550 slibů, které vládní programové prohlášení obsahuje, což je méně než deset procent, a navíc vyhodnocení některých z těchto vybraných závazků vlády odporují realitě," napsal odbor komunikace úřadu vlády.

Načež připomněl věci, které se vládě povedly. Například posílení energetické bezpečnosti, zavedení zákona o podpoře bydlení, anebo fakt, že od nástupu této vlády už došlo ke zprovoznění celkem 148,6 kilometru dálnic.