Co se týče budoucnosti českého letectva, tam už je na několik desetiletí dopředu jasno. Hlavní útočnou silou bude čtyřiadvacet amerických strojů F-35, jejichž pořízení jako kompletního systému by mělo vyjít na 150 miliard korun.

A i když mají ozbrojené síly - i pro výcvik - k dispozici několik vrtulových letounů, vyzbrojit se je nechystají. Přitom jak ukazují zkušenosti z ukrajinského bojiště, nemotorná a nijak rychlá letadla určená původně pro civilní trh tam nacházejí poměrně solidní využití. Tedy pokud na ně někdo zrovna neútočí velkými zbraněmi ze země.

"Není to nová myšlenka. Nehodí se to nikam, kde ten protivník má sofistikovanější protivzdušnou obranu, letadla mají jen lehčí balistickou ochranu. Pro nějaký typ misí to ale opodstatnění má," reaguje Tomáš Soušek, letecký expert, s tím, že nedávno původně zemědělské turbovrtulové stroje zařadily do své výzbroje v minulosti třeba Spojené arabské emiráty či speciální síly amerického letectva.

Konkrétně jde o projekt OA-1K nazvaný Skyraider II. Tedy předělaný jednomotorový turbovrtulový stroj AT-802 amerického výrobce Air Tractor. Letoun před zavedením do vzdušných sil dostal modernější avioniku a výkonné senzory.

"Sloužit může k protiteroristickým akcím, útokům na ozbrojené skupiny na zemi, hlídkování či třeba k nahánění nepřátelských vojáků, když se někam rychle přesunují," popisuje Soušek.

Výhoda? Nízký let a rychlost 80 kilometrů

Další vojenské uplatnění původně zemědělských strojů před pár dny ukázala právě ukrajinská armáda. Ta si podle záběrů na sociálních sítích pro bojové operace upravila československý letoun Z-37 Agro Turbo. Jde o silnější verzi původního "čmeláka" Z-37, který se vyráběl v Kunovicích a Otrokovicích od konce 60. let minulého století.

A jemuž velkou reklamu udělal na Oscara nominovaný snímek Vesničko má středisková, kde letoun pilotoval slovenský družstevník v podání Julia Satinského. "A dneska, panečku, Štefan!" hlásili jeho čeští kolegové, když se čmelák v tradiční žluté barvě chystal přistát na louce.

"Výhodou tohoto stroje jsou jeho letové vlastnosti, létá nízko nad terénem už při minimální rychlosti 80 kilometrů za hodinu. Takže dokáže přistát na malé ploše, ke startu stačí malé políčko. Rozmístit se tedy dají takřka kamkoliv, není nutná žádná letištní infrastruktura," vypočítává expert Soušek výhody militarizovaných čmeláků.

Jak je zřejmé z čerstvých ukrajinských videí, Ukrajinci podle Souška vybavili vrtulový stroj kulomety a protiletadlovými střelami R-73. "To jsou rakety naváděné na teplo. Střela se zaměří sama na infračerveně zářící cíl, není k tomu potřeba ani radar," upřesňuje Soušek to, že čmeláci k militarizaci nepotřebují kdovíjak specifické vybavení.

"Rychlost letounu je ideální k ničení vrtulových dronů. Nehodí se na klasický boj s kolonami tanků vybavenými protivzdušnou obranou, ale ke speciálním misím poslouží dobře," pokračuje Soušek.

Ostatně je historickým faktem, že přesně před 40 roky se o vývoj vojenské verze letadla pokoušel i sám jeho československý výrobce. Šlo o výzkumný projekt Z-37 Turbo Military, v němž se inženýři Moravanu Otrokovice snažili vyhovět přání soudruhů z NDR. Ti chtěli speciální verzi čmeláka, která by kromě jiného dokázala i shazovat pumy či zpod křídel vystřelovat neřízené rakety.

Byť se testy dařily, východní Němci si ani jeden tento stroj neobjednali a otrokovická továrna projekt zastavila. Plány z 80. let tak nyní oživili až Ukrajinci.

Pentagon zveřejnil video, jak se ruské letadlo přiblížilo k americkému dronu (16. 3. 2023)