Prvním z nich je možnost, že se do konfliktu nechají zatáhnout Spojené státy. Přes veškerá popírání ze strany USA je Írán přesvědčen, že americké síly izraelské útoky schvalovaly a přinejmenším mlčky podporovaly.

Írán by mohl zasáhnout americké cíle na celém Blízkém východě - například tábory speciálních jednotek v Iráku, vojenské základny v Perském zálivu a diplomatické mise v regionu.

Jak připomněl zpravodajský server Al-Džazíra, Spojené státy udržují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě po celá desetiletí a v současnosti mají 40 000 až 50 000 vojáků na nejméně 19 místech. Spojené státy se obávaly, že by k podobným útokům mohlo dojít a předem z oblasti stáhly část diplomatů a rodin vojáků.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v prohlášení na síti X varoval Teherán, aby se nepokoušel o odvetu proti americkému personálu v regionu. "My nejsme zapojeni do útoků proti Íránu a naší prioritou je ochrana amerických sil v této oblasti," uvedl Rubio.

Co by se stalo, kdyby byl například v Tel Avivu nebo kdekoli jinde zabit americký občan? Prezident Spojených států Donald Trump by se mohl ocitnout v situaci, kdy bude nucen jednat. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už dlouho čelí obviněním, že se snaží vtáhnout USA do války proti Íránu a vojenští analytici uvádějí, že pouze USA mají bombardéry a protibunkrové bomby schopné proniknout do nejhlubších íránských jaderných zařízení, jako je především Fordo.

Pokud by se ale Amerika aktivně zapojila do války, znamenalo by to obrovskou eskalaci s dlouhými, potenciálně ničivými následky, píše BBC News.

Další možností je, že do konfliktu budou zataženy státy Perského zálivu. Pokud by se Íránu nepodařilo poškodit dobře chráněné vojenské a jiné cíle Izraele, mohl by zkusit zamířit rakety na snazší cíle v Perském zálivu, zejména na země, které podle Íránu v průběhu let napomáhaly jeho nepřátelům.

Státy Perského zálivu - především Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar - nemají zájem o regionální válku, do níž by byl zapojen Írán, a nerady by se ocitly v situaci, kdy by musely volit mezi Izraelem a Íránem, napsal server think-tanku Atlantická rada (Atlantic Council).

Jejich ekonomické vize závisí na regionální stabilitě a na dosažení rovnováhy, která by chránila jejich ekonomické i politické zájmy. V posledních letech fungovaly v úloze zprostředkovatelů, což posílilo jejich geopolitickou roli a diplomatický vliv. Ale tato role je nyní ohrožená, dodal Atlantic Council.

V oblasti je navíc spousta energetických a infrastrukturních cílů - a je třeba si připomenout, že byl Írán obviněn, že v roce 2019 zaútočil na ropná pole v Saúdské Arábii, zatímco íránští spojenci, povstalečtí Húsíové, zaútočili o tři roky později na cíle ve Spojených arabských emirátech.

V řadě zemí Perského zálivu jsou také americké letecké základny; pokud by je Írán napadl, mohly by i ony žádat, aby jim na pomoc přiletěly americké bojové letouny.

Mezi další potenciálně nebezpečné scénáře patří možnost, že se Izraeli nepodaří zničit íránské jaderné kapacity pro výrobu zbraní. Co když jsou íránská jaderná zařízení příliš hluboko a příliš dobře chráněná? Jak nebezpečný vůbec je íránský jaderný program? ptá se BBC News.

Írán trvá na tom, že nevyvíjí bombu a že jeho jaderný program není určen na nic jiného, než pro mírové energetické účely, napsal časopis Time. Ovšem inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nacházeli stále více důkazů o opaku. Íránské zásoby 60procentního obohaceného uranu, což je těsně pod úrovní pro výrobu zbraní, jsou podle inspektorů dostatečně velké na to, aby se z nich v případě dalšího obohacení dalo vyrobit několik bomb.

Analytici před izraelským úderem uváděli, že by Írán teoreticky mohl vyrobit materiál potřebný na bombu už za týden a že žádná jiná země nemá takovou úroveň obohaceného uranu, aniž by zároveň měla program jaderných zbraní.

Předpokládá se, že by mohl být ukryt hluboko v tajných dolech. Izrael možná zabil několik jaderných vědců, ale žádné bomby nemohou zničit íránské know-how a odborné znalosti. Co když izraelský útok přesvědčí íránské vedení, že jediným způsobem, jak odvrátit další útoky, je co nejrychlejší závod o jaderný potenciál? Co když noví vojenští vůdci kolem stolu budou tvrdohlavější a méně opatrní než jejich mrtví předchůdci?

Přinejmenším by to mohlo Izrael donutit k dalším útokům, což by mohlo region spoutat nepřetržitým cyklem úderů a protiúderů. Izraelci mají pro tuto strategii brutální výraz; říkají jí "kosení trávy", napsal BBC News.

Dalším negativním dopadem, jehož následky už se začínají objevovat, může být globální ekonomický šok. Po izraelských úderech už začaly stoupat ceny ropy. Britský list The Daily Telegraph citoval jednoho z vysokých představitelů íránského režimu, podle nějž Teherán vážně zvažuje uzavření Hormuzského průlivu.

Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem, je nejvýznamnější světovou branou pro lodní dopravu ropy a zajišťuje téměř pětinu celosvětové přepravy ropy, tedy přibližně 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně. Jeho uzavření by dál omezilo přepravu ropy, což by mohli ještě zhoršit na opačné straně Arabského poloostrova íránští spojenci Húsíové zesílením útoků na lodní dopravu v Rudém moři.

Mnoho zemí po celém světě již trpí krizí životních nákladů. Rostoucí cena ropy by zvýšila inflaci v globálním ekonomickém systému, který už tak dost trpí pod tíhou Trumpovy celní války. A nezapomínejme, že jediný, kdo z rostoucích cen ropy těží, je ruský prezident Vladimir Putin, kterému by do kremelské pokladny náhle přitekly další miliardy dolarů na zaplacení jeho války proti Ukrajině, dodává BBC News.

Video: Izrael zaútočil na Írán a jeho jaderný program