Taková koncentrace je v Čechách výjimečná, řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák. Podle něj by takto významný objev měl být zohledněn v územním plánu města i plánované zástavbě. Ani jedno z nalezišť dosud nebylo klasicky archeologicky prozkoumáno.

"Ve spolupráci s ústavem archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně se souhlasem hospodáře obdělávajícího zdejší pozemky se podařilo geofyzikálně změřit nejen už dříve známý kuklenský rondel, o kterém víme od roku 2015 z leteckých snímků, ale najít ještě druhý, dosud neznámý, a navíc zcela neporušený. Rondely jsou od sebe vzdáleny pouhých 200 metrů," řekl Novák.

Rondel měří v průměru 90 metrů

Podle něj lze hovořit o jednom z center osídlení z období neolitu na Královéhradecku. S dvojicí rondelů pravděpodobně souvisí osídlení ze stejného období objevené již v 19. století směrem k nedalekému Malému labskému náhonu, který patrně odpovídá tehdejšímu labskému břehu. "Rondely řadíme do závěru kultury s vypíchanou keramikou, tedy do přelomu mladší a pozdní doby kamenné. Rondel objevený roku 2015 má v průměru asi 145 metrů a patří v regionu k těm největším a tvarově nejzajímavějším. Ten nově objevený je pravidelnější a měří v průměru kolem 90 metrů. Jsou součástí sídelní aglomerace z neolitického období na labské terase na pravém břehu Labe, která se táhla od dnešního Hradce Králové na sever k Jaroměři," vysvětlil Novák.

Na pravém břehu Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří archeologové zatím registrují 13 rondelů z pozdní doby kamenné včetně zmíněných dvou z Kuklen. V celém Královéhradeckém kraji vědí zatím asi o 25 pozůstatcích těchto staveb. "Koncentrace rondelů objevených na Královéhradecku je mimořádná nejen v rámci ČR, ale i v evropském měřítku. Určitě to souvisí s výrazným osídlením z této doby v regionu, ale to není vše. Jsou totiž i jiné obdobně osídlené oblasti, ale v nich rondely chybí. Stále máme před sebou více otázek než odpovědí," uvedl Novák.

Starší než Stonehenge

Rondely jsou kruhové areály různého průměru obehnané jedním až třemi příkopy a palisádami z dřevěných kůlů. Rondel měl zpravidla čtyři vstupy, které nejsou vždy orientovány přesně podle světových stran, ale spíše reagují na postavení vesmírných těles v konkrétních částech roku. Vědci se kloní k názoru, že areály měly širší škálu funkcí, od společenských, kulturních přes náboženské až po jejich využití k určování času a plánování zemědělských prací. Rondely se podle Nováka budovaly na území ČR po tři až čtyři století, v období o několik staletí předcházející známé megalitické památce Stonehenge a prvním pyramidám v Egyptě.

"Pokud bych měl význam rondelu přenést do současnosti, tak by mohlo jít o náves s kostelem, hospodou, hřištěm a radnicí, možná i školou, bylo to zkrátka místo mnoha funkcí. Těžko říci, jestli oba rondely fungovaly současně, spíše ne," řekl Novák.

Podle něj jsou objevy z Kuklen pozoruhodné i tím, že jde o nálezy učiněné v městském prostředí. "Těžko uvěřit, že jsme rondely objevili téměř neporušené uvnitř stotisícového města. Rondely známe spíše z volné krajiny, ale ty v zastavěných oblastech unikají, nebo byly zničeny. Také proto usilujeme o to, aby v novém územním plánu města bylo naleziště zohledněno, aby bylo zachováno a zakomponováno třeba do parkových ploch," upozornil Novák.

Pokud by plánovaná komunikace měla naleziště zničit, musel by tomu předcházet náročný záchranný archeologický výzkum. Podle něj by bylo lepším řešením využít turistického potenciálu těchto monumentů nebo je alespoň šetrně překrýt ochranou vrstvou zeminy.

Plánovaná komunikace, takzvaná radiála Nová Zelená, souvisí s chystaným developerských projektem nákupního centra Nová Zelená ve čtvrti Kukleny. Nová silnice by měla odvést dopravu k centru mimo tuto městskou část.