Vojenská věznice Sajdnájá byla postavena v 80. letech za vlády Haféze Asada a její správa přešla na jeho syna Bašára, když se v roce 2000 ujal moci. V roce 2011 se věznice stala největším popravčím střediskem, které Asadův režim zřídil ve snaze vyvolat strach mezi Syřany a zlomit ozbrojené povstání proti vládě, které propuklo v rámci arabského jara.

Podle svědků, kteří popsali praktiky v Sajdnáji deníku The Wall Street Journal, se v roce 2023 tempo poprav ještě dramaticky zvýšilo. "Shromáždili 600 lidí a zabili je během tří dnů, asi 200 každou noc," řekl jeden z bývalých vězňů.

Když na začátku loňského prosince, po zhroucení Asadova režimu, vtrhli povstalci do věznice, odhalili pravou tvář tohoto masového popravčího zařízení, které během více než deseti let v průmyslovém měřítku sprovodilo ze světa desítky tisíc lidí. Režim organizoval zabíjení byrokratickým způsobem, pečlivě evidoval převozy zadržených i úmrtní listy popravených.

"Vidím přímou paralelu s nacisty a sovětským Ruskem, pokud jde o organizovaný charakter státního teroru," řekl pro The Wall Street Journal bývalý velvyslanec pro válečné zločiny Stephen Rapp.

Každodenní rutina teroru

Příjezd do Sajdnájá obvykle začínal "uvítacím večírkem" - rituálem, který měl vězně psychicky zlomit a připravit na život v zařízení, které je má zbavit lidskosti. Někteří vězni zemřeli již během počátečního bití, jednomu z nich musela být amputována noha, popisují svědci pro americký deník.

Muži měli zakázáno mluvit hlasitěji než šeptem. Po většinu roku se věznicí proháněly horské větry a vězni se třásli v tenkých uniformách v celách bez topení. Dozorci je nutili pít vlastní moč, sexuálně je napadali a neustále bili železnými tyčemi. "Když jsme se sprchovali, krev z bití se mísila s vodou a mýdlem," vzpomínal jeden z vězňů.

K úmrtím v Sajdnájá nedocházelo pouze v důsledku poprav a mučení, ale i kvůli nedostatku jídla, žízni a nemocem. Cela plná mužů dostávala denní příděl jediný hrnek rýže. Jednou dozorci dokonce na 17 dní zavřeli vodu, jeden z vězňů se proto napil ze záchodu a o několik dní později zemřel na nemoc.

Oběti mučení a poprav byly následně v chladírenských vozech převáženy do masových hrobů. Dělníci v buldozerech vykopávali stále větší hroby a nákladní auta přivážela mrtvá těla několikrát do týdne. Podle leteckých snímků Německého střediska pro letectví a kosmonautiku se největší masový hrob v Qutayfahu mezi lety 2014 a 2019 rozšířil z 19 tisíc na 40 tisíc metrů čtverečních. Hroby byly 120 metrů dlouhé a tři až pět metrů široké, uvádí The Wall Street Journal.

Sýrie, která je nyní vedena bývalými islamistickými povstalci, přislíbila vytvoření výboru pro vyšetřování válečných zločinů a umožnila OSN a dalším organizacím navštívit Sajdnáju a další zařízení minulého režimu. Bašár Asad s rodinou dostal po útěku ze země humanitární azyl v Rusku. Na začátku roku přechodná syrská vláda požádala o jeho vydání, Kreml ale žádost zamítl.