Bojíte se víc zapadnutí v dunách nebo nárazu do bariéry kolem závodního okruhu?

Já asi nemůžu říct, že bych se bál jednoho nebo druhýho. Musíte si na to dát pozor, a to bude samozřejmě můj úkol.

Ale že bych se vůbec bavil o bariérách, to tady vůbec není k diskuzi. Do Mostu jedu závodit a poprat se na trati, ne snad mimo ní. Takže vůbec bariéry neřeším.

Myslím si, že jsou dostatečně daleko na to, aby k čemukoliv došlo. Samozřejmě jsou tam kvůli tomu, aby pomohly a abychom byli v nějakém bezpečí. Takže to budu řešit, až se k nim budu blížit, ale do té doby určitě ne.

Bude to v Mostě vaše závodní okruhová premiéra?

Ano, bude v rámci závodu. To na okruhu stoprocentně premiéra bude. Museli jsme k tomu udělat spoustu kroků, aby to vůbec bylo možné.

Já jsem rád, že se to podařilo. A to samozřejmě jak díky Autodromu Most, tak i týmu Jochena Hahna, od kterého si pronajímáme techniku. Musel jsem si projít školení, nové licence atd.

Takže je to naprosto premiéra. O to více se na to těším, ale zároveň z toho mám respekt, protože půjde opravdu o premiéru, a tím pádem to bude hlavně o tom závodě. V Mostě jsem s okruhovým truckem už testoval.

Jaké to je přesednout z písku na asfalt?

Je to úplně něco jiného. Pokud se budu bavit vyloženě o povrchu, tak samozřejmě to se srovnávat vůbec nedá. Co je podstatné, pořád je to kamion, pořád je to motorsport, pořád má volant a čtyři kola.

Nicméně už od samotné techniky, která je opravdu úplně jiná, od rozložení váhy, brzdného účinku, náhonu na zadní nápravu, formu jízdy, vůbec průjezdu zatáček. Prostě všechno je úplně jinak. Takže jsem si musel úplně kompletně zvykat.

Je to prostě o tom, jako byste se měli učit novou disciplínu v rámci daného sportu a to se nedá vůbec srovnávat. Takže v tomhle případě musím říct, že to je jiné. Určitě bych nechtěl používat různý srovnání, ať už je to rychlost, náročnost a podobně, protože okruhový závodění je úplně o něčem jiném.

Samozřejmě honit tady desetiny, ne-li setiny, vteřiny, je něco, co mi není blízké. Já funguji úplně na jiném principu. Mám rád, když jedu z bodu A do bodu B, nikoliv na okruhu, ale má to tak strašně moc specifik, že je to pro mě zajímavý. Je to určitě krok zase být lepším pilotem, být lepším řidičem a ještě tady v tom směru to spojit s fanoušky a přinést fanouškům zase novou show, trošičku něco nového a podporovat motorsport u nás.

Bylo hodně náročné hledat správné brzdné body?

Paradoxně, brzdné body nebyl ten největší problém. Respektive díky tomu, že jsem měl možnost trénovat s Jochenem Hahnem, tak mi jeho syn Lukas i sám Jochen ukázali, kde ty brzdné body jsou. Ukázali mi, kde se pohybovat, v jakém momentě si můžu co dovolit. Ale samozřejmě jedna věc je, že víte, jak nebo kde vlastně začít brzdit.

Problém je, jak potom ovládat kamion. To jsou dvě úplně rozlišné věci a jedna věc je, že můžete trefit brzdný bod, ale potom zatočíte. Takže opravdu tohle je specifikum okruhového závodění.

Budeme hovořit o několika zatáčkách, v kterých to musí všechno proběhnout perfektně, a to samozřejmě pro mě bude obtížné. I  proto s tím budu mít určitě problémy a určitě s tím budu bojovat, ale budu se snažit, aby to bylo co nejlepší.

V čem se nejvíc liší styl řízení kamionu na Dakaru a okruhovým trucku?

Rozhodně je to styl jízdy jako takový, úplně komplexně. Bavíme se o tom, že na okruhu máme normální převodovku, na Dakaru už dneska máme automatickou. To znamená práce se spojkou a brzdou - plynem. Brzda - plyn u nás hraje velkou roli, zatímco na závodním okruhu se spojka téměř nepoužívá, pouze směrem nahoru.

Já používám dva kvalty, takže je to hodně blízko, ale samozřejmě práce nohou, rukou je přesná, protože dokonce se podřazuje bez použití spojky. To znamená, že to musíte přesně trefit s meziplynem a být hodně rychlý, protože to jsou ty desetiny sekundy, co vás to stojí. Takže to je určitě ten styl jízdy, styl průjezdu, zatáčky, kde prostě musíte mít přilnavost. V terénu mi to může ujet, v terénu vlastně chceme, aby mi to ujelo, abych vůbec byl schopen zatočit.

V terénu mám 4×4, tady mám jenom náhon na zadek, kde si vytvářím přítlak právě brzdou. Samozřejmě brzdný účinek je úplně někde jinde, protože na okruhu mám vodou chlazené brzdy. Na dakarském závodě ne, tam musím techniku naopak šetřit, protože každý den jedu hroznou dálku. Naopak na okruhu to není o tom šetřit techniku, ale jet co nejrychleji.

Takže v tomhle jsou opravdu hrozné rozdíly, a to samozřejmě nemluvím o nějakém posezu a dalších věcech. Takže to je opravdu úplně něco jiného.

Jak rychle jste si zvyknul na auto bez čumáku. Je to do kontaktního závodění lepší kvůli přehledu kolem vás?

Zvyknul jsem si velmi rychle, protože trénuji s naším Frantou. To je taky kamion bez čumáku, takže mám odježděno relativně dost kilometrů na to, abych si na to zvyknul velmi rychle.

Co se týče kontaktního závodění, tak si nemyslím, že to je lepší. Myslím si, že přehled mám i s autem s čumákem. A naopak člověk samozřejmě tu "čenichovku" nechce dostat, protože tam se pohybujete opravdu plech na plech, jak se říká. V tomto případě plast na plast, nebo železo na železo.

A to je potřeba mít trošku na paměti, protože to okno je potom velmi blízko. Takže v tomto ohledu si nemyslím, že by to bylo lepší, ale vlastně jsem zatím na tím nepřemýšlel, protože to je něco, co jsem zatím nezažil a bude to pro mě úplná premiéra.

Pojedete v Ivecu od týmu několikanásobného šampiona Jochena Hahna. Jaké vám dal před premiérou rady?

Spoustu rad. Vlastně řešil jsem s ním kompletní telemetrii, řešil jsem s ním všechna data, nastavení auta, co všechno, jaké jsou možnosti. Právě třeba brzdné body, na které jste se ptal. Potom průjezd samotné zatáčky, jakým stylem, jak mám ovládat auto, podle dat, kde mám jaké problémy, respektive jak na tom mám pracovat, jak mám někde zrychlovat.

Čeští fanoušci jsou v závodech tahačů na okruzích zvyklí na výborné výsledky, cítíte to jako velký tlak?

Nejedu pokořit jakékoliv české výsledky, natož ještě ze zahraničí. Já jedu zažít něco, co je pro mě úplně nové, a to znamená i pro fanoušky. Čeští fanoušci, co se týče motorsportu, tak mě znají úplně z jiného prostředí, takže tohle bude více o show, bude to více o překvapení. Bude to o tom navnímat co nejrychleji a nejlépe, což si budeme říkat pátek a sobota, celou trasu, celý způsob závodění, protože pro mě to bude neuvěřitelné množství vjemů.

To se bavíme o nějaké komunikaci, o tom, kde, kdy máte být, jak tam máte být, nastavení celé logistiky, časovosti. Prostě tohle všechno je součástí závodu a vy musíte na ty závody dojet, musíte si to vyzkoušet, musíte dojet do cíle, musíte to navnímat a teprve tehdy můžete začít závodit. A teď my budeme závodit hned. Takže spíš toto je pro mě tlak než tlak na ten výborný výsledek. Protože o tom teď to není, je to o tom, až bych řekl, nedojet poslední, ale hlavně teda opravdu dojet.

Takže to je pro mě alfa, omega, udělat show pro fanoušky, být tam s fanoušky, užít si celý závod, celý víkend a tam směřuju, a to je můj cíl.

Co vše o víkendu chystáte pro fanoušky vedle závodění?

Je tam hodně věcí a pro fanoušky jsou k dispozici dva druhy vstupenek. Jeden je klasický MM FAN PASS a jeden je MM VIP PASS.

A rozdíl je v tom, že máte vstup do VIP zóny, což znamená občerstvení a tak dále, ale zároveň je u VIP vstupenky kompletní výbava Dycky Dakar. To my jsme pojmenovali, nebo jsme spíš udělali takový sloganíček. Samozřejmě jsme si ho vypůjčili.

Když vzpomenete na Dycky Most, tak Dycky Dakar. Pro nás samozřejmě to není o tom, že bychom se přetransformovali do jiného závodění, ale zůstáváme u Dakaru, ale zároveň je to pro nás výzva. Takže proto se udělal i speciální merch. Pro naše fanoušky máme trička, máme kšiltovky nebo vlajky. A právě ti, co zakoupili tyhle vstupenky, tak mají v rámci nich i toto vybavení. Nebo nějakou část toho vybavení - protože u MM FAN PASS je pouze vlajka.

Zato VIP, tak je to větší výbava. Zároveň jsme vymysleli takovou věc, že máme WhatsAppovou skupinu, to znamená komunitu, kterou vytváříme. To znamená, že všichni, kdo zakoupí tyto speciální vstupenky, tak jsou součástí této komunity a tam jedeme komplexní komunikaci.

Na místě budou mít naši fanoušci přístup na startovním roštu. Na gridu se sejdeme, to znamená předtím, než budu startovat, tak se uvidíme na gridu, můžeme se s fanoušky vyfotit a mohou si prohlédnout závodní auto.

Jde nám o to být s fanoušky. Je to závod a vůbec akce, kterou děláme právě z tohoto důvodu. Jsem rád, že jsme se na tom domluvili a že jsme opravdu tohle vymysleli, protože pro mě to je jedna z největších akcí tohoto roku. A zrovna se to sešlo blízko za sebou s Posedlí Dakarem OPEN AIR, takže je to intenzivní léto, které bude stát za to.