Kategorie zpráv

„Bojujeme!“ Závodník poslal světu poslední vzkaz, pak přišla nehoda a smrt

„Bojujeme!“ Závodník poslal světu poslední vzkaz, pak přišla nehoda a smrt; Zdroj foto: Radek Vičík

Jenner si od dětství vystřihoval fotky oblíbených jezdců z časopisů. V garáži měl plakáty legend britských superbiků, na stole model motorky a v hlavě jediný plán: jednou být mezi nimi.

Když se letos na jaře postavil na startovní rošt britského šampionátu supersportů v barvách týmu Rapid Honda, žil svůj sen. V pondělí o něj ale v Oulton Parku přišel.

A s ním i o život.

Bylo mu teprve jedenadvacet. Měl za sebou tituly v juniorských kategoriích, dominanci ve třídě GP2 s osmnácti vítězstvími z dvaadvaceti závodů.

Byl na vzestupu. Cílevědomý, pracovitý, ovšem zároveň přístupný, usměvavý kluk, který si navzdory úspěchům nikdy nezakládal na tom, že je "někdo".

Pro své okolí byl vždy především Owen - kluk z East Sussexu, který miloval jízdu na motorce a prohánění se po okruzích.

Na závod v Oulton Parku se těšil. V týmu Rapid Honda měl po boku mladšího kolegu Harleyho McCabea, se kterým trávil většinu víkendů nejen na trati, ale i mimo ni.

"Byl jako můj starší brácha. Vždycky mě podržel, poradil, ale taky rozesmál. V paddocku bude strašně chybět," napsal McCabe na sociálních sítích.

V den nehody sdílel Owen fotku z boxu s krátkým komentářem: "Let’s push." Chtěl zabojovat o další posun vpřed, ukázat, že si zaslouží být mezi nejlepšími.

Místo toho přišla po startu první zatáčka… a v ní pád, řetězová havárie jedenácti jezdců a Owenovo smrtelné zranění hlavy. Nebyl sám, kolizi zaplatil životem i devětadvacetiletý Shane Richardson z Nového Zélandu.

"Ten den mi umřel bratr. Ne pokrevní, ale duševní," napsal jezdec Cameron Dawson.

"Byl to kluk, co se uměl radovat i z maličkostí. Po každém dojezdu si dal jahodový milkshake, říkal tomu ‚vítězný rituál‘. Ať byl první nebo osmý, prostě si ho zasloužil," dodal.

Kdo ho mladého závodníka znal, mluví o jeho houževnatosti a srdci. Na začátku kariéry si sehnal první závodní výbavu ze druhé ruky. Spal ve stanu, jen aby mohl být na trati.

Jeho otec, bývalý automechanik, mu pomáhal se servisem a máma pekla sušenky pro celý tým. Byla to rodina, která závodila dohromady. Jeho cesta nebyla ušitá z peněz, ale z odhodlání.

"Závodění bylo jeho životem. Nehonil se za slávou, ale za momentem, kdy projíždíš cílem s pocitem, že jsi do toho dal všechno," řekl Jennerův trenér z juniorských let. "A Owen do toho vždycky dal všechno."

Po jeho smrti zůstala prázdná sedačka v boxu, helma na polici a obrovská díra v srdcích všech, kdo s ním kdy sdíleli trať. Motorsport je krásný, ale krutý svět.

Příběh Jennera je bolestivou připomínkou, jak tenká je hranice mezi euforií a tragédií.