6 0 0 15.08.2025
Henry Staelens, který přes dva roky pracuje jako výkonný ředitel britského hokeje, zavzpomínal na sociální síti na olympiádu 1936, kde Velká Británie - nutno dodat, že se zásadní kanadskou pomocí - vyhrála hokejové zlato.
Hlavně ale v souvislostí s tím dodal: "Stavíme základy pro návrat našich týmů, mužského, ženského a para, na olympijskou scénu. Cílem je kvalifikace v roce 2030 a boj o medaile od roku 2034."
Vysoké ambice překvapují hlavně v mimořádně konkurenčním prostředí mužů, kde dominují výběry plné hvězd severoamerické NHL.
Od nadcházející zimní olympiády v Itálii 2026 zůstali britští muži celkem daleko. Prošli sice do finálního kola kvalifikace, ale ve skupině, z níž postoupil jediný tým, skončili třetí za Dánskem a Norskem.
Na mistrovství světa pak pendlují mezi první a druhou skupinou, naposledy se jim vydařil návrat mezi elitu. Na příštím šampionátu v Curychu a Fribourgu tak nebudou chybět.
Že ale Británie ani ne za dekádu vyletí až k boji o medaile pod pěti kruhy? To zní hodně troufale.
"Máme šanci toho dosáhnout ve třech různých kategoriích," hájí vizi Staelens v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Máme muže, ženy a samozřejmě para hokejisty. Čekáme, že se na olympijské hry 2030 kvalifikuje jeden z těchto týmů, možná dva. A že od roku 2034 už budeme mít medailové ambice, hlavně u žen a para hokejistů."
U těch to může trvat trochu déle, ale myslíme si, že pro příštích 15 let máme silnou základnu talentů. Také jednáme s vládou o navýšení finanční podpory mezi dneškem a rokem 2032. Peníze by směřovaly dvěma směry. Zaprvé do rozvoje základny talentů, aby děti ve věku 12 až 18 let měly šanci na profesionální smlouvu nebo na draft NHL. Za druhé chceme co nejvíc využít současný hráčský materiál, hlavně u žen. Aby se scházely častěji, aby je trénoval někdo na plný úvazek.
Musíme se soustředit na to, abychom se mezi elitou zabydleli, momentálně střídáme sestupy a postupy. Máme dobré mužstvo, ale také stárnoucí. Draftem NHL prošel jediný náš hráč - Liam Kirk. Takových musíme produkovat více.
Určitě o tom přemýšlíme a máme i nějaké plány. Krátkodobě až střednědobě bychom se měli zabývat co nejširší paletou možností. Neměla by to ale být konečná odpověď. Chceme přímo v Británii vychovat tolik hráčů, kolik jen půjde, a dát jim šanci osvědčit se.
Za tři čtyři roky bychom rádi přibírali dva až tři tisíce nových členů ročně. Možná jste viděl, že jsme oznámili partnerství s NHL ohledně programu pouličního hokeje. Chceme tak dát dětem příležitost vyzkoušet si hokej zadarmo a zamilovat se do něj. Podle zkušenosti z jiných zemí, které do toho šly taky, se typicky osm až deset procent těchto dětí začne hokeji věnovat, registruje se. Velmi důležité je, že jde o velmi levnou cestu. Chceme děti ze všech sociálních vrstev. A až se naučí bruslit, hrát a půjdou do nějakého klubu, zvýší se tlak na výstavbu nových kluzišť.
Lední hokej se může jevit okrajově, ale momentálně je pátým nejnavštěvovanějším týmovým sportem ve Spojeném království. A s velkým náskokem, šestý basketbal prodává o milion lístků méně. Jedničkou je samozřejmě fotbal. Myslím, že se v příštích pěti deseti letech můžeme dostat na čtvrtou příčku. Za mého života je pak maximem asi třetí místo. (Staelens čerpá z tohoto zdroje, kde se teď hokej mezi týmovými sporty nachází za fotbalem, mužským a ženským počítaným dohromady, patnáctkovým ragby, kriketem a třináctkovým ragby, pozn. red.)
Rozhodně je to lepší. Lední hokej začala vláda finančně podporovat až v roce 2022. Chvíli trvalo, než si uvědomila, jak významný sport to v Británii je a jaký potenciál má na světové úrovni. A myslím, že v příštích letech uvidíme ještě větší podporu.
To je docela obtížné určit. Sheffield, Nottingham, Cardiff, Glasgow, Belfast… Myslím ale, že hodně lidí by řeklo, že Sheffield. Máme tam kanceláře, koná se tam hodně kempů. A taky tam hraje nejnavštěvovanější tým - Sheffield Steelers.
Rozhodně. Vidět ho pak chvíli chytat za Belfast, tým z nejvyšší ligy, to bylo skvělé. Celkově ten jeho přechod z fotbalu hokeji prospěl.
S Petrem jsem se bavil, ale ne kvůli propagaci. Šlo o jeho možné zapojení do našeho výkonnostního výboru. Pořád je to ve hře. Poskytl by nám svůj vhled jako někdo, kdo hrál na nejvyšší úrovni v největším světovém sportu.
Fenomenální turnaj. Atmosféra v Praze byla neuvěřitelná. První zápas jsme hráli proti Kanadě, takže ne zrovna nejlehčí start, a do haly přišlo asi 17 tisíc fanoušků. Vedli jsme 1:0 a dělal jsem si naděje, ale náskok nám vydržel asi minutu (nakonec Británie prohrála 2:4). Každopádně bylo super se zúčastnit. Rádi bychom mistrovství světa hráli pravidelně, ne každý druhý rok.
Pracovali jsme na tom projektu asi 18 měsíců, ale nedokázali jsme sehnat od vlády dostatek finančních prostředků. Každý pořadatel je potřebuje - a už před samotným turnajem. Až se začnou prodávat lístky, můžeme platit zpátky, ale nejdřív potřebujeme tu podporu, aby nám pořadatelství vůbec mohli přiklepnout. Od té doby jsme ale v debatách s vládou odvedli kus práce a budeme se ucházet o světový šampionát 2031.
Myslím, že před získáním pořadatelství musíte být v elitní skupině tři nebo čtyři roky z pěti. O to důležitější je, abychom se tam zabydleli.