Už první vizualizace vyvolaly silné reakce. A kromě kritiky někteří lidé ocenili dynamickou architekturu a mezinárodní ambici obou měst. Na sociálních sítích se totiž objevovaly komentáře typu: "S tou vodní plochou to má trošku Sydney vibe. Přijde mi to hezčí, ale člověk to musí vidět naživo, ilustrace můžou být zavádějící."

Jiní zase s nadsázkou přemýšleli o tom, zda si města nemohou projekty vyměnit: "Nemůžeme si je vyměnit, když jsou tak podobné? Brala bych tu kulatou verzi." Právě zaoblenost se líbila většině laiků.

Studiu BIG se každopádně podařily hned dva zásadní úspěchy: vyhrálo soutěž na Vltavskou filharmonii i na Hamburg State Opera neboli Státní operu v Hamburku, která má vzniknout na poloostrově Baakenhöft v čtvrti HafenCity. Návrh hamburské opery pracuje s motivem teras připomínajících zvukové vlny a tvořících jakousi spirálu střešních zahrad. Návštěvníci budou moci obejít celou budovu a užít si výhled na město i přístav - podobně jako v Praze, kde má veřejně přístupná střecha nabídnout panoramata na Holešovice i centrum.

Souboj dvou táborů

Budovy sdílejí výrazný vizuální jazyk: otevřenost vůči veřejnosti, pochozí zelené střechy a práci s krajinou. Tato podobnost vyvolala protichůdné reakce i mezi odborníky. Architekt a pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček ji považuje za přirozený tvůrčí rukopis, podobný tomu, jaký mívali Ludwig Mies van der Rohe nebo Frank Lloyd Wright. Podle něj jde tak o "silnou tvůrčí linii", nikoli o slabinu.

Část veřejnosti to ale vnímá jinak. "Ach jo, to je dobrý archirecyklát," zněl jeden z komentářů, který získal spoustu označení "To se mi líbí" od ostatních uživatelů sociálních sítí. Objevuje se i kritika, že v Praze má vzniknout "vlajková" kulturní stavba - ne variace na projekt v sousední evropské metropoli. Podle některých odborníků, mezi které patří i historička umění a šéfredaktorka Elle Decoration Eva Slunečková, by měla mít Praha jedinečnou kulturní stopu, nikoli podobu, kterou lze snadno zaměnit.

Odlišné zdroje a stavba

Kontrastní jsou také finanční modely obou projektů. Zatímco pražská Vltavská filharmonie má podle aktuálních propočtů stát téměř 17 miliard korun a počítá s vícezdrojovým financováním (město, stát a soukromé subjekty), stavbu hamburské opery z větší části pokryje nadace miliardáře Klause-Michaela Kühneho. Město Hamburk se podílí částkou 147,5 milionu eur, hlavně na úpravách lokality. Samotná výstavba má podle dostupných údajů stát přibližně 330 milionů eur.

Pokud vše dopadne tak, jak má, Pražská Vltavská filharmonie by měla vzniknout o kousek dřív: má za sebou podrobnou architektonickou studii, získala kladné stanovisko EIA a nyní vzniká dokumentace pro stavební povolení. Stavět by se mělo začít v roce 2027, dokončení se plánuje kolem roku 2033. 

V Hamburku se stavět začne nejdříve v roce 2030 a hotovo by mělo být o čtyři roky později. Město tak získá další výraznou kulturní dominantu jen kousek od již existující Labské filharmonie.

Sourozenci, dvojčata, či originál?

Stále však visí ve vzduchu zásadní otázka: může být Praha opravdu pyšná na filharmonii, která bude podobná té hamburské? Podle jedněch je taková vizuální příbuznost přirozeným projevem silného architektonického stylu, podle druhých jde o promarněnou šanci, protože Praha měla dostat něco skutečně jedinečného.

Půjde tedy o dvojčata, sourozence, nebo dva svébytné originály, které spojuje jen společný architektonický rukopis? Na odpověď si budeme muset počkat, až obě stavby skutečně vyrostou - a lidé je uvidí naživo, ne jen na vizualizacích.

Zdroje: Czech Crunch, Echo24

VIDEO: Pleskot: Filharmonii potřebujeme, abychom si oddechli od třicetiletého traumatu (20. 5. 2022)