Film se nyní představuje prvním trailerem. Další podrobnosti o něm v pondělí navečer prozradila početná filmová delegace v Domě České televize na Divadelním náměstí v Karlových Varech.

Polská režisérka, která se opakovaně obrací do české minulosti (Hořící keř, Šarlatán), začala snímek natáčet vloni na jaře v Praze. Například pojišťovnu, ve které Kafka pracoval, ztvární pražská Právnická fakulta. Většinu ze čtyřiceti natáčecích dnů štáb podle producentky Šárky Cimbalové strávil v Česku, menší část filmu se dotáčela v Německu.

Výpravný historický snímek s rozpočtem 140 milionů korun vznikl v koprodukci právě s Německem, ale také s Polskem a za účastí Francie a Turecka. Nepůjde ale o běžnou biografii, nýbrž o záměrně roztříštěnou, asociativní filmovou mozaiku, která má zachytit Kafkův vnitřní svět od narození až do smrti: jeho sny, úzkosti, ironii, vize, boj s otcem, světem, se sebou samým.

Při psaní scénáře, který měl celkem asi čtrnáct verzí, Holland spojila síly s Markem Epsteinem, s nímž pracovala už na Šarlatánovi. Společně nejdřív hledali shodu na tom, jak Kafkův život uchopit. Hollandová podotkla, že při tom musela Epsteina "vykopnout" z jeho komfortní zóny, aby zkusil psát mimo zaběhnutá schémata. 

Jejich následným cílem bylo na dvě hodiny zpřítomnit "pravého Franze", člověka existujícího mimo hranice, akademických výkladů i zbožných legend. Využili přitom faktu, že o Kafkově soukromí toho bylo napsáno možná ještě víc než o jeho díle. Ať už šlo o jeho vlastní deníky nebo korespondenci s Milenou Jesenskou. 

Kafku si zahrál německý herec Idan Weiss, který se na castingu připravil přečtením kompletní Kafkovy bibliografie včetně jeho deníků. Polskou režisérku na něm zaujala "směs křehkosti, nesmělosti a humoru", kterou podle ní sdílí se svým filmovým alteregem. Milenu Jesenskou ztvární Jenovéfa Boková. Ve vedlejších rolích se objeví Ivan Trojan jako Kafkův strýc a mentor nebo Stanislav Majer coby zakladatel netradičního sanatoria Jungborn, jehož pacienti se "léčili" tím, že trávili nazí čas v přírodě.

Významnou roli hraje i lehce fantaskní scénografie nebo kamera Tomasze Naumiuka, který už v předchozím režisérčině filmu Hranice dokázal zprostředkovat existenciální bezvýchodnost situace, v jaké se postavy nacházejí. U dobových reálií tvůrci usilovali o historickou přesnost, ale Hollandová chce zároveň zprosředkovat Kafkovu vnitřní realitu, která ho svírala i inspirovala.

Kafka v sobě podle režisérky měl víc světla a humoru, než si lidé myslí. Její film proto nebude jen temný, ale i hravý, až groteskní, aby zprostředkoval co nejvíc úrovní spisovatelovy osobnosti.

Film už je sestříhaný a pracuje se na jeho jazykových verzích. Verze s dabingem i s titulky vstoupí do českých kin 25. září 2025, tedy nedlouho po benátském festivalu. Pokud by Franz byl vybrán do jeho programu, nebo do programu jiného velkého podzimního festivalu, jak toto načasování napovídá, šlo by nedlouho po uvedení Karavanu v Cannes o další mimořádný úspěch českého filmu.