Vyučený zámečník s maturitou Tomáš Jiřikovský se živil jako programátor a tvůrce webových stránek. Začátkem roku 2013 spustil web s názvem Sheep Marketplace, na který se uživatel mohl dostat pouze se speciálním prohlížečem a v anonymním režimu. V tomto temném zákoutí internetu, anglicky přezdívaném Darknet, si pak lidé přeprodávali drogy nebo zbraně. Pro co "nejbezpečnější" obchodování nelegálního obsahu bylo pro nakupující i prodávající výhodné platit v bitcoinech.

Co je to bitcoin?

Bitcoin je decentralizovaná virtuální měna. To znamená, že nepodléhá bankovním ani státním kontrolám a nemá žádný hmotný ekvivalent - jako třeba bankovky či mince. Jeho hodnota se mění, může prudce stoupat i klesat. Zaleží na mnoha faktorech, jako je zájem investorů o bitcoin či třeba náklady na těžbu měny.

Za každou transakci, která se na webu dojednala, si bral Jiřikovský něco málo pod čtyři procenta. Soud později konstatoval, že si na provizích přišel až na 680 bitcoinů. Cena jednoho bitcoinu v roce 2013 prudce kolísala. Například zkraje roku stál jeden bitcoin 13 dolarů, v listopadu překonal hranici jednoho tisíce dolarů a o měsíc později kolísal mezi 600 až 900 dolary za kus. V trestním řízení se ale musí počítat s nejnižší možnou škodou, proto soud přepočetl cenu bitcoinů na 840 tisíc korun. Jeden bitcoin tedy ocenil na 56,7 dolaru.

Na začátku prosince 2013, kdy počet návštěvníků Sheep Marketplace prudce vzrostl, se rozhodl jej Jiřikovský zavřít. Tím připravil o přístup k bitcoinům ty, kteří na jeho webu prodávali nebo nakupovali. "Z obchodu ukradl virtuální měnu v přepočtu za šestnáct milionů korun," konstatovala v roce 2017 předsedkyně senátu Dagmar Bordovská. Soud Jiřikovského poslal na devět let do vězení. Propuštěn byl předčasně v roce 2021.

Boj o zabavenou elektroniku

Opravdu důležitá soudní bitva ale začala teprve po propuštění Tomáše Jiřikovského. Společně s devítiletým odnětím svobody si odnesl i trest v podobě propadnutí majetku, který nabyl trestnou činností. Stát mu například zkonfiskoval dům s bazénem v hodnotě necelých devíti milionů korun.

Během posledních let na svobodě se Jiřikovský snažil dosáhnout toho, aby mu stát vrátil dvanáct zabavených elektronických zařízení. Soudy nižší instance tehdy rozhodly, že přístupové údaje ke zbylým bitcoinům by mohly být uloženy kdekoliv - i v běžně dostupných počítačích bez šifrování. Nařídily proto policii, aby všechna data z těchto zařízení odstranila.

Nejvyšší soud však tento postup označil za příliš zobecněný a formální. Podle něj měly soudy jednotlivá zařízení posuzovat samostatně, a to zejména ta, která byla chráněna heslem nebo šifrováním. Pokud se odborníkům nepodařilo do zašifrovaných zařízení proniknout, měla soudkyně v Brně podle pokynů vyhodnotit, jak pravděpodobné je, že se v těchto zařízeních skutečně nachází citlivé přihlašovací údaje. Na základě této úvahy pak mohla rozhodnout, zda je nutné data z těchto zařízení vymazat.

Předsedkyně soudního senátu Dagmar Bordovská se rozhodla nechat elektroniku prozkoumat experty, kteří došli k závěru, že tři notebooky a jeden externí disk obsahují data, která by mu přístup do virtuálních peněženek umožnila. Podle serveru iRozhlas.cz nechala tato zařízení soudkyně nenávratně smazat. Dalších osm elektronických zařízení, do kterých se experti nedostali a o kterých Jiřikovský tvrdil, že si do nich nepamatuje přístupové údaje, mu byly vráceny. O dva měsíce později obdrželo ministerstvo spravedlnosti bitcoiny v hodnotě jedné miliardy.