Vedle čtrnáctiletých dětí umožňuje novela přivýdělek také starším nezletilým, kteří dosud nemají ukončenou povinnou školní docházku. Pracovat však mohou pouze během letních prázdnin. Pro rok 2025 jde o časové období od 28. června do 31. srpna.

Pracovní týden je omezen na 35 hodin a denní úvazek nesmí přesáhnout sedm hodin. Každých 24 hodin musí být zajištěn nepřetržitý odpočinek v délce minimálně 14 hodin. Zakázány jsou také přesčasy, noční směny nebo práce mezi 20.00 a 22.00.

Zaměstnavatelé musejí zajistit, aby práce neohrožovala zdraví, vzdělávání či morální rozvoj dětí. Brigádníci tak mohou například pomáhat jako táboroví vedoucí, animátoři, kurýři, v administrativě, při prodeji vstupenek, správě sociálních sítí, doučování nebo jako výpomoc v cukrárnách či pohostinství - ovšem ne tam, kde převažuje prodej alkoholu.

Nepřípustná je manuální práce, "která by mohla vést k fyzickému přetížení, či zaměstnání v nočních podnicích".

"Jak se s přijetím novely zákoníku práce spěchalo, tak ty práce jsou vymezené pouze tak, že to musí být lehké práce. Ve smyslu rizikovosti. Které konkrétní práce to mohou být, ale nikde vyjmenované není. To může být pro zaměstnavatele trochu problém," říká na adresu nové právní úpravy týkající se práce dětí odborník na pracovní právo Petr Hůrka.

Poukazuje přitom na právní past. Pracovní právo sice dá dětem na léto během práce způsobilost, jenže občanské ani trestní právo jim způsobilost nedává. Není tedy úplně jasné, kdo nese odpovědnost. Hůrka tvrdí, že by zaměstnavatelům doporučil, aby nezletilým nedávali práci, při níž se dostanou do kontaktu s třetí osobou.

"Zaměstnavatele jsem varoval, aby byli opatrní"

"Pokud by došlo k excesu, kdo bude odpovědný? Primárně zákonný zástupce, jenže ten dal souhlas, že dítě může jít pracovat. A zákoník práce zase říká, že se práce koná jménem zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Kdo tedy nese odpovědnost? Je sice hezké, aby si mladiství vyzkoušeli práci, ale je to udělané dost nechráněně. Zaměstnavatele jsem varoval, aby byli opatrní," zdůrazňuje expert Hůrka.

Podle Jiřího Halbrštáta ze společnosti ManpowerGroup je práce čtrnáctiletých velmi okrajová záležitost. Podle něj se firmy obávají omezení, která se na uchazeče vztahují.

"Nově zavedená možnost může pomoci dětem, které jdou vypomoci svým rodičům na vesnici do místní hospody. Jedná se o lokální věc, která se využije spíš mezi známými, než že by teď firmy začaly nabírat čtrnáctileté brigádníky přes inzeráty," říká Halbrštát.

"Pro syna jsme při hledání brigády narazili na firmu, která sháněla obsluhu stánku se zmrzlinou. Paní, která měla nábor na starosti, se Vojta zamlouval, ale když se dozvěděla, kolik mu je - synek vypadá starší než na čtrnáct -, couvla. Prý je s tím spojeného hodně papírování. Přiznala, že preferuje osmnáctileté brigádníky a starší," popsal Aktuálně.cz Pavel z Benešova.    

Podmínkou brigády u čtrnáctiletých je písemný souhlas zákonného zástupce, tedy obvykle rodičů či pěstounů. Podoba formuláře není zákonem předepsaná, každý ho tedy může napsat vlastní formou.

Minimální hodinová mzda je pro mladé brigádníky stanovena stejně jako pro dospělé, letos tak činí 124,40 koruny za hodinu práce.

Další povinností je vstupní lékařská prohlídka. Ta musí proběhnout u smluvního lékaře zaměstnavatele, nestačí tedy praktický lékař či pediatr.

"Dlouhodobě u studentů pozorujeme pokles zájmu o brigády. U mladých se mění životní styl, společnost bohatne, mají více peněz od rodičů a nechtějí moc dělat těžkou práci. Většina lidí, kteří se hlásí na brigády, jsou spíše starší lidé po škole, kteří hledají přivýdělek nebo jim to vyhovuje vzhledem k jejich životnímu stylu," dodává Halbrštát.