Jde o akt agrese, jaký od vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 ještě nebyl. "Je to první případ, kdy byly nad územím státu NATO sestřeleny ruské drony," uvedl polský premiér Donald Tusk. Dodal, že dronů nad Polskem bylo "větší množství", ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o více než osmi bezpilotních strojích Šáhed-2.  

Zdroj agentury Reuters z NATO uvedl, že do akce proti ruským útočným dronům se vedle polských stíhaček F-16 zapojily nizozemské F-35, italské průzkumné letadlo AWACS a alianční tankovací letoun MRTT. Svými radary zachytil drony protivzdušný systém Patriot, který však proti nim nezasahoval, doplnil zdroj.

Pane Mikulecký, jak byste okomentoval to, co s v noci odehrálo u našeho severovýchodního souseda, v Polsku?

Komentuji to tak, že pokud nedojde ze strany Západu k nějaké reakci, ztrácíme věrohodnost a ztrácíme schopnost odstrašení.

Jaká by ta reakce měla být?

Poprvé jsem tohle komentoval v závěru roku 2022 (v únoru téhož roku vypukla ruská invaze na Ukrajinu - pozn. red.) a stále to platí. Měla by vzniknout nějaká koalice ochotných, která by bez ohledu na to, jak se k tomu postaví Severoatlantická aliance, zajišťovala protivzdušnou obranu na území Ukrajiny.

Ne na celém území, tak aby nemohlo dojít ke konfrontaci vzdušných sil členských zemí NATO se vzdušnými silami Ruska, ale koalice by působila například do hloubky ukrajinského území nějakých 100 kilometrů od hranic. A to za pomoci pozemních prostředků, to znamená systémů protiraketových, které by byly umístěny na území členských zemí.

Také by v tomto prostoru mohly působit naše vzdušné síly, to znamená stíhací letouny, které by mohly sestřelovat drony a střely s plochou dráhou letu, které by se v tomto dopředu deklarovaném prostoru vyskytly a které automaticky znamenají hrozbu pro obyvatele členských zemí NATO.

To by znamenalo, že případné síly a prostředky členských zemí NATO by neriskovaly případný přímý kontakt s ruskou stranou, bylo by to na základě bilaterální smlouvy mezi Ukrajinou a těmi zeměmi, které by byly ochotné se do toho zapojit. To by také bylo naprosto v pořádku z hlediska mezinárodního práva, které ze smluvních stran takové dohody nečiní účastníky rusko-ukrajinského konfliktu.

Základní je ochrana našeho území, našeho obyvatelstva, našich majetků. Protože pokud proti těm vzdušným prostředkům budeme zasahovat až v okamžiku, kdy prokazatelně překročí hranice, tak už je pozdě. Hrozilo by, že je nezachytíme včas a že třeba trosky dopadnou na naše území.

V případě uskutečnění plánu, že je budeme zachytávat již ve vzdušném prostoru Ukrajiny, získáme dostatek takzvaného reakčního času na zásah.

Už dříve se několikrát stalo, že do vzdušného prostoru členské země NATO vletěl z Ukrajiny či z Běloruska dron, párkrát se také nakonec ukázalo, že by mohl být i ukrajinský. Je to možné i v aktuálním případu z Polska?

To uvidíme poté, co budou vyhodnoceny trosky dronů a budou jednoznačně identifikovány, to je jedna věc.

Druhá věc je, že ukrajinské drony, které jsou používané k útokům na cíle na ruském území, startují spíše na východě Ukrajiny než na jejím západě. A šance, že by větší množství ukrajinských dronů zamířilo na opačnou stranu, než kam směřují - to znamená na východ a místo toho letěly na západ -, je velice malá.

Už se objevily informace, že do vzduchu startovaly letouny F-16 i F-35. Je tohle podle vás dostatečná reakce?

Naprosto přiměřená reakce. A pokud by jejich piloti mohli působit už v ukrajinském vzdušném prostoru, tak by sem (do Polska) ony drony neproletěly.

Chápu, že se teď dostáváme do roviny spekulací, ale právě zasedá polská vláda. Jakou očekáváte reakci?

Chtěl bych být optimistický, ovšem vzhledem k událostem z posledních dnů, kdy vidíme, že větší problém pro země Evropské unie představuje Izrael a evropské politiky to trápí víc než válka, kterou vede Rusko přímo na našich hranicích, tak zůstávám velice opatrný.