Nedostatek pohonných hmot se v některých ruských regionech objevuje na konci každého léta, v období vyšší poptávky ze strany zemědělců. Letos je ovšem situace horší.

K tradičnímu sezonnímu vlivu se přidali Ukrajinci, kteří začali v poslední době intenzivněji cílit na ruskou energetickou infrastrukturu. Agentura Reuters spočítala, že útoky (minimálně dočasně) vyřadily nejméně 17 procent výrobní kapacity ruských rafinérských provozů.

"Situace zatím vypadá obtížně, ale zvládnutelně. Většina postižených rafinerií ztratila pouze část své kapacity. Spotřebitelský trh, jako nejméně důležitý pro fungování ekonomiky a vedení války, však může čelit nebývalým problémům," píše Sergej Vakulenko, analytik z think-tanku Carnegie Endowment.

Tématu si všímají i ruská média. Například web Gazeta.ru uvádí, že podle společnosti Advanced Payment Solutions (APS) se v Rusku  od 19. do 25. srpna v průměru zvýšila cena benzinu AI-95 (obdoba Naturalu 95) o 26 kopějek za litr na 63,53 rublu (necelých 17 korun) a čerpací stanice zdražily v 77 z celkem 89 ruských regionů.

"V některých ruských regionech byl zaznamenán nedostatek pohonných hmot: Sevastopolský guvernér Michail Razvožajev slíbil vyřešit problém dodávek pohonných hmot na Krym a do Sevastopolu," tvrdí dále Gazeta.ru.

A upozorňuje na situaci, kdy vedoucí Kurilského městského obvodu Sachalinské oblasti Konstantin Istomin na svém telegramovém kanálu oznámil, že prodej benzinu AI-92 obyvatelstvu byl pozastaven z důvodu potřeby jeho dodávek pro vozidla záchranných složek.

Dlouhé fronty u čerpacích stanic se pak objevily i v dalších dálněvýchodních regionech, například v Přímořském kraji.

"Situace s dodávkami benzinu se vrátila k normálu. Mohou být pozorovány pouze ojedinělé výpadky na jednotlivých čerpacích stanicích," uvedla regionální vláda. Podle místní firmy NNN, která palivo dodává, byla prudká poptávka po benzinu v Rusku na schůzce vysvětlena nárůstem turistického ruchu a zvěstmi o nedostatku paliva.

O tom, že se údajně všechno vrací zpět k normálu, hovoří také list Izvestija. "Dokončení oprav v ropných rafineriích umožní vytvořit stabilní přebytek objemů benzinu na domácím ruském trhu již v září a zbytek akumulovat v případě vyšší moci," míní noviny. Podle jejího zdroje to potvrdil místopředseda ruské vlády Alexander Novak.

Další zdroj Izvestije se pak domnívá, že se situace uklidňuje. "Situace s nedostatkem AI-95 na krymských čerpacích stanicích se do měsíce stabilizuje," míní Moskovskij komsomolec. Podle státní agentury TASS ovšem i tak ruská vláda prodloužila úplný zákaz vývozu benzinu až do 30. září. Postupně by se ale měl zákaz rozvolňovat.

Zmiňovaný ekonomický expert Sergej Vakulenko připomíná, že se benzinové krize v Rusku vyskytly už před válkou na Ukrajině, po invazi pak byla situace relativně stabilní až do loňska, kdy Ukrajinci začali s dronovými útoky. 

"Obvykle se na každou rafinerii neprováděl více než jeden útok, škody byly odstraněny během několika dní až týdnů, zatímco sousední rafinerie pokračovaly v provozu bez přerušení," vysvětluje Vakulenko. S tím, že to pro ruský ropný průmysl působilo komplikace, ne však velké problémy. 

To se ovšem změnilo letos v srpnu, kdy má podle něj ukrajinská armáda mnohem větší zásobu dronů a je schopna útočit pravidelně a masivně, aby přetížila ruský systém protivzdušné obrany. Na druhou stranu je ovšem otázkou, jak budou poškození vážná a za jak dlouho se Rusům podaří vyřazené výrobní kapacity nahradit.