44 0 0 09.05.2025
"Rusko bylo a bude nezničitelnou hradbou proti nacismu, rusofobii a antisemitismu. Budeme bojovat proti zvěrstvům páchaným těmi, kdo tyto agresivní a destruktivní myšlenky podporují," burácel v pátek na moskevském Rudém náměstí ruský prezident Vladimir Putin.
"Celá naše země, společnost a lid podporují účastníky speciální vojenské operace. Jsme hrdí na jejich odvahu a odhodlání, sílu ducha, která nám vždy přinesla jen vítězství," snažil se ideologicky napojit konec druhé světové války na současnou válku, kterou Rusko už tři roky vede na Ukrajině.
Moskevská přehlídka ke Dni vítězství, která se koná vždy 9. května k připomínce vítězství nad nacismem, je v posledních letech obří akcí. Přitahuje množství lidí včetně některých evropských státníků. Odborníci o ní často hovoří jako o hlavní propagandistické události. Přehlídka má zajímavou historii - dlouhá léta například vůbec neprobíhala.
Když 8. května 1945 Německo kapitulovalo, v Moskvě v té době bylo už po půlnoci. I proto Rusové - nebo dříve i Československo - slaví Den vítězství až 9. května.
Před zmíněnými 80 lety v Moskvě slavnostně vypustili 30 salv z tisíce dělostřeleckých zbraní, vojenská přehlídka se v hlavním městě tehdejšího SSSR konala 24. června, o rok později dokonce dvakrát - jenže pak tradice skončila a dlouhá léta byl 9. květen obyčejným pracovním dnem.
Až v roce 1965 prohlásilo prezídium Nejvyššího sovětu SSSR den za svátek a den volna. Na Rudém náměstí se opět konala vojenská přehlídka, na kterou byli pozváni i zahraniční představitelé. "Ve stejný den se v televizi poprvé konala 'minuta ticha'," připomíná ruský list Vedomosti.
Během sovětského období se přehlídka po roce 1965 na Rudém náměstí opakovala pouze v letech 1985 a 1990. Každoroční tradicí se stala až v roce 1995, tedy čtyři roky po rozpadu SSSR. Ruský prezident Boris Jelcin tehdy tento svátek nazval dnem "sjednocení sil dobra, dnem zatracení jakékoli formy fašismu a dnem naděje na trvalý mír".
Událost od té doby rostla. Výročí 65 let od konce druhé světové války se v roce 2010 zúčastnili vojáci z několika zemí, takže po Rudém náměstí pochodovala i ukrajinská a americká armáda. V té době měla účast 70 ukrajinských vojáků symbolizovat snahu o posílení vztahů mezi Ruskem a bývalými sovětskými republikami. Dnes je něco takového nepředstavitelné.
Kromě vojenských přehlídek ruskými městy prochází také takzvaný pochod Nesmrtelného pluku. Kdokoli se může zúčastnit a jít po městě s portréty příbuzných, kteří se zúčastnili Velké vlastenecké války, jak Rusové nazývají konflikt mezi SSSR a nacistickým Německem v letech 1941-1945. Akce začala v sibiřském Tomsku v roce 2012, o rok později už se konala ve více než 120 městech a vesnicích Ruska a následně se ještě rozšířila.