6 0 0 18.07.2025
Dominantou letní oblohy je výrazná Mléčná dráha, kterou lze dobře pozorovat na tmavém nebi co nejdál od zdrojů světelného znečištění. "Spatřit ji můžete i kousek za městy, ale pozorovatelé si ji nejlépe vychutnají daleko od civilizace, kde je noční obloha pokud možno ještě relativně zachovalá, s minimálním světelným znečištěním," doporučuje Martin Mašek z České astronomické společnosti a radí hledat tzv. letní trojúhelník, tedy trojici jasných hvězd: Vega ze souhvězdí Lyry, Altair ze souhvězdí Orla a Deneb ze souhvězdí Labutě, přes které stříbřitý pás Mléčné dráhy prochází.
"Mléčná dráha je viditelná pouhým okem, ale s malým dalekohledem - stačí i obyčejný triedr - v ní rozlišíte nespočet slabých vzdálených hvězd, které se při pohledu bez dalekohledu slijí do jednoho pásu," říká. Důležité je také správné načasování, aby vám zážitek svým svitem nenarušoval Měsíc. Ideální podmínky pro pozorování tak nastanou okolo 24. července a 23. srpna, kdy bude Měsíc v novu.
Tradiční "tahákem" vrcholu léta je meteorický roj Perseid. Jeho maximum nastane v noci z 12. na 13. srpna a spatřit při něm můžete 60 až 80 meteorů za hodinu. Bohužel ale letos pozorování ztíží Měsíc, který bude krátce po úplňku, slabší meteority tak přezáří. Nejlepší šance tak nastane nad ránem, kdy Měsíc klesá k obzoru. "Kromě Perseid bude ve druhé polovině srpna viditelné také setkání planet Venuše a Jupiter na ranní obloze nad východním obzorem," doplňuje Mašek s tím, že se přidá také Měsíc, který kolem nich projde od 19. do 21. srpna.
Ani se začátkem školního roku nebude nouze o nebeské divadlo. Hned v neděli 7. září nás čeká úplně zatmění Měsíce. Z našeho území bude úkaz viditelný již brzy večer, kolem 20. hodiny, při východu Měsíce. "Pro pozorování si najděte místo s dobrým výhledem nízko na východ až jihovýchod, neboť úkaz proběhne nevysoko nad obzorem," radí Mašek. Zatmění Měsíce bude v případě dobrého počasí viditelné i pouhým okem, s malým triedrem ale bude podívaná ještě působivější.
Pro lepší orientaci na letní obloze vám bude nápomocná hvězdná mapa, která usnadní určování různých hvězd a souhvězdí. "Na webu Klubu astronomů Liberecka se dají mapy stáhnout ve formátu PDF a vytisknout. Použít lze také mobilní aplikaci Stellarium, která je v základní verzi zdarma jak pro Android, tak pro Apple. Nabízí i možnost zobrazit si mapu v tlumenějším červeno-černém režimu, takže nenaruší adaptaci na tmu," doporučuje Mašek. Při pozorování bychom se totiž měli vyhnout jasným zdrojům světla, které ovlivňují naše noční vidění. "Ve tmě je potřeba nechat oči přivyknout šeru, teprve po pár minutách se zrak plně přizpůsobí a oči uvidí i slabší objekty."
Kdo by se chtěl na noční oblohu podívat pod vedením zkušených astronomů a s pomocí větších dalekohledů, může vyrazit do Jizerských hor. První srpnovou sobotu se na Jizerce uskuteční tradiční setkání s názvem Den a noc na Jizerce, které propojuje přednášky na astronomická témata s praktickým pozorováním oblohy. Přes den bude možné pozorovat Slunce přes dalekohledy se speciálními filtry, v noci pak hvězdnou oblohu za pomoci větších amatérských přístrojů.