Chcete zabezpečovat pomoc v Gaze? Je to jednodušší než kdy dřív. Americká soukromá vojenská společnost Safe Reach Solutions, jedna ze dvou firem, které Izraelci pověřili dohlížením nad distribucí humanitární pomoci v Gaze, začala nabírat nové zaměstnance na sociální síti LinkedIn. Pozic je několik, hlavními požadavky na uchazeče jsou americké občanství, zkušenost z Blízkého východu zejména v prostředí zasaženém konfliktem nebo po krizi, sedm let praxe a plynná znalost arabštiny. První desítky žoldnéřů pak prý už podle zdrojů Financial Times přistály v Izraeli.

Samotnou pomoc má teď mít na starosti nově vzniklá švýcarská nadace Gaza Humanitarian Foundation. Ta chce na čtyřech zabezpečených distribučních místech zásobovat až 300 tisíc lidí potravinami, vodou a hygienickými balíčky. Izraelští představitelé podle agentury Reuters uvedli, že by se místa nacházela na jihu enklávy.

Organizaci spojených národů se ale nový americký plán moc nelíbí: není podle nich nestranný a neutrální a vadí jim, že OSN se na něm nebude podílet. "Vynucuje si další vysídlování. Vystavuje tisíce lidí nebezpečí újmy," varuje zástupce OSN pro humanitární pomoc Tom Fletcher. Plán podle něj omezuje pomoc pouze na jednu část Gazy a podmiňuje ji politickými a vojenskými cíli. "Hladomor se stává vyjednávacím trumfem," napsal ve zprávě pro Radu bezpečnosti.

Nadace chce v prvních 90 dnech rozdat 300 milionů jídel, přičemž jedno vyjde na 1,3 dolaru (o něco méně než 30 Kč). Není ale zatím jasné, jak přesně je financována. Deník The Financial Times oslovil tři zdroje obeznámené s plánem a podle nich minimálně do minulého týdne nepřispěli nadaci žádní zahraniční dárci. To vyvolává pochybnosti o tom, odkud finance pro její provoz vůbec přicházejí.

Od začátku května vede Izrael v Gaze novou fázi ofenzivy a premiér Benjamin Netanjahu v pondělí prohlásil, že jeho země plánuje "převzít kontrolu nad celým Pásmem Gazy". Stovky lidí mezitím po útocích zemřely a kvůli blokádě se tam jedenáct týdnů nedostala žádná pomoc. V pondělí pak Izraelci povolili vjezd pěti kamionům, tedy jen zlomku z nejméně 500, jež jsou podle úřadů denně potřeba. I kvůli tomu v poslední době sílí kritika také ze strany izraelských spojenců, například Velká Británie, Francie nebo Kanada dokonce začaly vyhrožovat Izraeli sankcemi.