První stánek nazvaný McDonald´s Bar-B-Q otevřeli v Americe bratři Richard a Mauric McDonaldovi. Původní široké menu zahrnovalo mimo jiné hot dogy a obsluha jídlo servírovala přímo k autům zákazníků. O osm let později, roku 1948, však bratři svoji restauraci uzavřeli, aby ji po několika měsících otevřeli znovu, tentokrát už s výrazně zjednodušeným sortimentem.

Hlavní nabídku tvořily hamburgery, hranolky a nápoje. Nový koncept nazvali Speedee Service System. Důraz na rychlost a efektivitu servisu se vyplatil, zvýšené ceny zákazníky neodradily a restaurace slavila úspěch.

Při svých obchodních cestách objevil restauraci syn českého emigranta, obchodník s mixéry Raymond Albert Kroc. Promyšlený systém, jak kvalitně a rychle občerstvit co nejvíce lidí ho zaujal natolik, že se rozhodl otevřít první franšízu McDonald´s v Des Plaines v Illinois. To se mu skutečně podařilo a roku 1955 restauraci otevřel s vizí o síti restaurací po celé Americe.

Firmu McDonald´s Kroc zakoupil roku 1960 za dnes úsměvných 2,7 milionů dolarů. Ve stejné roce už měl Kroc pod palcem 500 restaurací a miliardu prodaných hamburgerů.

První restauraci v zahraničí McDonald´s otevřel v Kanadě v roce 1967. V čele kanadské divize McDonald´s stál George Cohon, který se později stal klíčovou postavou také otevření restaurace McDonald’s v Rusku.

Otevření pobočky v Moskvě se totiž v roce 1990 stalo historickou událostí a symbolem, který znamenal víc než jen vstup amerického fast foodu na ruský trh. Vyjednání o otevření restaurace trvalo neuvěřitelných 14 let. Když k němu konečně došlo, byl to ikonický moment přiblížení Sovětského svazu Západu. Lidé tehdy byli ochotni stát ve frontě přes šest hodin, aby ochutnali svůj první Big Mac.

Dnes má McDonald´s po celém světě více než 43 tisíc restaurací. První pobočkou u nás byla restaurace v pražské Vodičkově ulici. Otevřena byla roku 1992 a šlo o společenskou událost. Ve frontě na první hamburger nechyběla ani americká velvyslankyně Shirley Temple. Hamburger jste tu tehdy pořídili za 19 korun, cheesburger za 21 korun.

McDonald´s musel za roky své existence ustát i řadu problémů. Jeden z největších marketingových podvodů v dějinách se týkal právě jeho restaurací. Zapojena do něj byla i newyorská mafie a FBI tehdy vyšetřovala přes 50 lidí. Navíc to vše trvalo neuvěřitelných 12 let; od konce 80. let minulého století do roku 2001. Zákazníci mohli v restauracích sbírat herní nálepky z obalů jídel a vyhrát různé ceny; od menu zdarma po milionové výhry. Nálepky sice byly tištěny v utajeném bezpečnostním režimu, který měl zaručit fér hru, ale to by tu nesměl být Jerome Jacobson…

Bývalý šéf bezpečnosti ve firmě, která hru pro McDonald´s zajišťovala, kradl výherní nálepky a prodával je lidem, kteří mu za to platili. Tím byly lukrativní výhry rozebrány lidmi z jeho okolí, a nikoliv náhodnými zákazníky.

Síť lidí, kterou za roky krádeží okolo sebe Jacobson vytvořil, byla úctyhodná. Nechyběli v ní policisté nebo členové mafie. Společnost McDonald’s sice nebyla přímým viníkem, ale její reputace značně utrpěla.

Celosvětový dopad na vnímání značky McDonald´s měl i film amerického dokumentaristy Morgana Spurlocka Super Size Me.

Spurlock se pustil do experimentu, kdy po dobu 30 dní nesměl jíst nic jiného, než jídlo z nabídky McDonald´s. Jíst musel třikrát denně, objednat si vše, co bylo v nabídce alespoň jednou a pokud k tomu byl vyzván, musel si objednat XXL menu. Šílená hamburgerová dieta dovedla Spurlocka k naprosté fyzické i citové proměně. Už v průběhu natáčení ho lékaři žádali, aby svůj projekt přerušil, leč marně. Za měsíc natáčení přibral 11 kilo.

Po letech se objevily spekulace, že možná ale nebylo však tak, jak se zdálo. Spurlock totiž o sobě sám prohlásil, že je celoživotní alkoholik a deník New York Times upozorňoval na fakt, že lékařské studie výsledek jeho experimentu nepotvrdily. To nic nemění na faktu, že McDonald´s musel rapidně změnit přístup. Nastolil zdravější image, začal uvádět u položek menu kalorie, rozšířil nabídku salátů a omezil velikost extrémních porcí. A Spurlock loni zemřel, dle vyjádření své rodiny na zdravotní komplikace spojené s rakovinou.

Co jsou proti tomu drobnosti, za které je McDonald´s kritizován dnes?

Asi nejčastějším terčem kritiky jsou fotky. Jídlo na propagačních oficiálních fotkách společnosti McDonald´s totiž tak nějak neodpovídá realitě. Abychom byli spravedliví, tenhle problém se týká prakticky všech fast foodových řetězců. Kritice nahrává i doba sociálních sítích, která umožňuje ukázat realitu většímu počtu lidí v reálném čase. Háček je, že podle společnosti McDonald´s je cílem fotek ukázat, co produkt obsahu, nikoli přesně to, jak vypadá při běžném servisu. A tak se stížnostmi nebo žalobami nejsou zákazníci obvykle úspěšní, a to dokonce ani v USA.