Kategorie zpráv

K revoluční změně mu pomohl slavný akt. Pro Čechy pak získal první medaili i rekord

K revoluční změně mu pomohl slavný akt. Pro Čechy pak získal první medaili i rekord; Zdroj foto: ČTK

Rodák z Postřižína u Prahy cvičil už od mládí v Sokole a brzy se začal věnovat i atletickým disciplínám, zejména vrhačským.

Když v roce 1900 odjel jako dvaadvacetiletý na druhé novodobé olympijské hry do Paříže, byl sice již držitelem evropského rekordu, přesto neměl žádného osobního trenéra ani pořádné tréninkové zázemí.

Přesto v hodu diskem vybojoval výkonem 35,14 metru stříbrnou medaili.

Šlo o vůbec první olympijský cenný kov pro sportovce reprezentujícího české země.

O několik dní později vybojovala třetí místo tenistka Hedwiga Rosenbaumová.

Nejcennější medaili první český sportovec získal až v roce 1924 v Paříži, kde Bedřich Šupčík ovládl šplh na laně.

Sportovní svět zaujal Janda-Suk ve své době technikou. Zatímco tehdejší atleti házeli z místa, on - inspirován studiem sochy Myrónova Diskobola, proslulého antického aktu - začal při hodu využívat rotaci kolem vlastní osy.

Tato metoda přinesla delší hody a postupně se stala základem moderního hodu diskem.

Samotnému českému sportovci pak kromě olympijské medaile přinesla i zápis do neoficiálních světových tabulek.

V roce 1900 se hodem dlouhým 39,40 metru stal vůbec prvním českým světovým rekordmanem v kterékoli atletické disciplíně.

Po skončení vrcholové sportovní kariéry působil jako trenér a organizátor sportovních soutěží. Zůstal aktivním členem Sokola a zasazoval se o rozvoj tělesné výchovy v Československu.

Věnoval se tréninku mladých sportovců a spolupracoval na pořádání atletických akcí.

Zemřel 23. června 1955 ve věku 77 let.