Tenisová Paříž zatím letos kromě rozlučky Rafaela Nadala nezažila emotivnější chvíle.

Nadšenému davu na nabitém dvorci Suzanne Lenglenové je doručil nepravděpodobný hrdina: Alexander Bublik.

Podceňovaný, vysmívaný, dvorní šašek světa tenisu. Hráč, který má velký talent, ale sám přiznává, že tvrdá dřina není pro něj. Podle mnohých nejvtipnější muž na okruhu.

Ten, který se nedávno v Madridu v průběhu zápasu s Čechem Jakubem Menšíkem otočil na umpirového rozhodčího.

"Mohamede, pamatuješ, když byl tenis snadný? Před pěti lety to bylo tak jednoduché. V padesátce byla spousta random lidí. Sotva se hýbali. A teď?" usmíval se Bublik a ukazoval za sudího Lahjáního na Menšíka.

"Tenhle týpek teď není hráčem první pětky. Dokonce ani první desítky. Co to sakra je?" říkal s úsměvem tenista, který od roku 2016 reprezentuje Kazachstán místo rodného Ruska.

Rodák z Gatčiny, města v petrohradské oblasti, který sám sebe označuje za tenisového "tvůrce a umělce" nuceného vymýšlet různé kulišárny a netradiční řešení, aby měl šanci porazit mnohem disciplinovanější, fyzicky nadupanější a konzistentnější borce, nyní v Paříži dosáhl na životní úspěch.

Jeho soustředění snad nikdy nebylo větší. Stejně jako syrové emoce bezprostředně po triumfu nad Jackem Draperem, černým koněm turnaje.

Pařížané byli z jeho hry u vytržení a Bublik si dlouze vychutnával nadšený aplaus vestoje.

Několikrát neudržel slzy a překonávat se musel i během rozhovoru s expertem Alexem Corretjou. Interview bylo dlouhé, ale nabídlo jen málo slov, více se totiž tleskalo a dojímalo.

Když se hráč konečně dostal ke slovu, pravil: "Víte, někdy máte v životě jen jednu šanci a já měl pocit, že tohle je ta má. Nemohl jsem si to nechat utéct. Tohle je nejlepší moment mého života. Tečka."

Do očí se mu zase draly slzy, a tak po chvíli aplausu rozhovor ukončil.

"Stojím tady, jako kdybych vyhrál celý turnaj," rozesmál fanoušky.

"Nemůžu tady brečet, prosím, lidi, nechte už toho. Mám tady ještě další zápas, jsem profesionální hráč a musím se připravit," ukončil interview, na které tenisová Paříž jen tak nezapomene.

Ve svém premiérovém čtvrtfinále vyzve sedmadvacetiletý tenista Jannika Sinnera.

A díky improvizovanému stylu hry s celou řadou kraťasů a jiných netradičních řešení může mít proti rozjeté světové jedničce mnohem větší šance než Andrej Rubljov a Jiří Lehečka, kteří se svou předvídatelnou hrou neměli proti Italovi žádnou šanci.