Když se v srpnu 1986 rozjela první Velká cena Maďarska, svět byl jiný. Ještě nikdo neboural Berlínskou zeď. Východní blok žil za železnou oponou, odtržený od sportovního pozlátka Západu.

A přece právě tehdy vznikl na prašném poli u Budapešti okruh, který otevřel formuli 1 dveře do "neznáma". Hungaroring.

Za vším hledejte Bernieho Ecclestona. Tenhle vizionář a byznysový predátor si v 80. letech usmyslel, že rozšíří formuli 1 za hranice tradičního světa.

Chtěl závodit v Moskvě. Ale když přijel do Sovětského svazu, rychle pochopil, že z toho nic nebude.

"Bylo to šedivé, pomalé a bez šance na jakýkoliv pokrok," vzpomínal později. A tak mu kamarád Tamás Rohonyi navrhl jiný směr: "Zkus Maďarsko."

Jejich představitelé nápad překvapivě přijali a během pár měsíců padlo rozhodnutí závod uspořádat. Místo plánované městské trati v Budapešti se nakonec postavil zcela nový okruh v Mogyoródu, asi 20 kilometrů od centra maďarské metropole.

Stavět se začalo v říjnu 1985 a za osm měsíců byl hotový celý areál. Bez digitálních modelů, ale s obrovskou motivací dostat formuli 1 do kalendáře.

1. srpna 1986 se otevřely brány okruhu. Západní technika, východní dychtivost. A hlavně - davy.

Až 200 tisíc lidí tehdy proudilo mezi stánky s párky, frontami na pivo a fanoušky z celé východní Evropy. Z Polska, Československa, NDR. Formule 1 byla pro většinu z nich doslova z jiného světa.

Závod byl hoden premiéry. Ayrton Senna stál na pole position, ale vítězem se stal Nelson Piquet díky famóznímu předjížděcímu manévru bokem v první zatáčce.

Bylo to elegantní, drzé a navíc ještě přímo před očima rivala. "Přál bych si, aby to byla moje fotka," řekl Senna později s úsměvem.

Hungaroring si rychle našel své místo. Zpočátku byl kritizovaný: trať úzká, předjíždění těžké, povrch se rozpadal. Ale jezdci ji brali jako výzvu. "Je to Monako bez bariér," prohodil jednou rakouský pilot F1 Gerhard Berger.

A měl pravdu. Jde o trať na rytmus, přesnost, koncentraci. Nejde jen o rychlost. Jde o to být dokonale technický. A v horku.

Od té doby se v Maďarsku psaly dějiny. Damon Hill zde získal své první vítězství. Fernando Alonso se právě tady stal (do té doby) nejmladším vítězem v historii F1. Jenson Button právě tady v deštivém chaosu vyhrál svůj první závod.

A Esteban Ocon? Ten v roce 2021 na Hungaroringu zazářil v závodě, který byl jedním z nejbláznivějších za poslední roky. Loni v Mogyoródu slavil Oscar Piastri s McLarenem.

Zvláštní vztah k Maďarsku má Lewis Hamilton. Vyhrál zde už osmkrát, poprvé ještě jako nováček v roce 2007. "Hungaroring je srdeční záležitost," řekl kdysi. "Miluju tu atmosféru, lidi, energii."

A co fanoušci? Ti zůstali věrní. I v dobách, kdy šampionát přežíval bez většího dramatu, kdy dominoval Schumacher nebo Red Bull, Maďarsko nikdy nechybělo.

I když se občas šeptalo, že F1 zamíří jinam, Hungaroring si svou pozici uhájil. Tak moc, že má aktuálně platný kontrakt až do roku 2032.

Aby udržel krok s dobou, okruh prošel několika úpravami. V roce 1989 zmizela provizorní šikana, později se změnila délka cílové rovinky, modernizovala infrastruktura. V roce 2016 byl zcela položen nový asfalt.

A teď proběhla další velká rekonstrukce. Výsledkem je nové zázemí, širší boxová ulička, větší bezpečnostní zóny. Maďarsko ví, že F1 je investice. Ne jen show.

Hungaroring dnes působí jako tichý hrdina kalendáře. Není to městská show jako Miami nebo Vegas. Není to legenda jako Monza. Ale je to srdce Evropy. Trať, která vyrostla doslova z ničeho a která zůstala věrná svému duchu - být mostem mezi světy.

V roce 1986 to byla revoluce. Dnes je to tradice. A když se 70tisícové tribuny znovu zaplní a motory zařvou na startu, bude to připomínka toho, že i jeden nápad - a jeden rychle postavený okruh - dokáže změnit historii.