2 0 0 13.06.2025
Tu přezdívku mu dali spoluhráči. Říkali mu Koniklec, protože lítal po hřišti trochu rozevlátě, jinak než ostatní. Ale běhal pro góly. František Kloz byl výjimečný fotbalista i výjimečný člověk.
A zůstal takovým až do své smrti. Zemřel 13. června 1945 na následky zranění utrpěného během květnového povstání.
Narodil se 19. května 1905 v Mlékosrbech, ale jeho jméno je navždy spojené s Kladnem. V dresu SK Kladno nastřílel přes 590 branek ve všech soutěžích.
Jen v československé lize to bylo 175 přesných zásahů, z toho drtivou většinu právě za Kladno. Třetí nejlepší střelec v historii ligy, dvojnásobný král kanonýrů. Zkoušel to i ve Slavii a Spartě, ale vždy se vrátil tam, kde se cítil doma - na kladenské hřiště.
Jedním z nejslavnějších momentů jeho kariéry zůstává čtvrtfinále Středoevropského poháru proti Juventusu v roce 1934. Tehdy se italský velkoklub, aktuální mistr země s hvězdami jako Giovanni Ferrari nebo Felice Borel, přijel na Kladno doslova "vychloubat".
Jenže v odvetě na plném stadionu to domácí zbořili. František Kloz otočil zápas dvěma góly, Kladno vyhrálo 4:0 a postupovalo. Italský tisk zuřil, český jásal.
"Byl to obrovský zápas, atmosféra jako na reprezentačním utkání. Kloz byl všude. Hrál jako posedlý," vzpomínali pamětníci.
V reprezentaci odehrál deset utkání a vstřelil šest branek, z toho čtyři Maďarům. Byl poctivý, neokázalý, přímý. Nepřetvařoval se. A přes všechen talent i slávu zůstal skromným Kladeňákem.
Jeho poslední utkání ale nebylo na trávníku. V květnu 1945, těsně před koncem války, se jako civilista zapojil do povstání. V bojích o muniční sklad u Hříškova na Lounsku ho zasáhla střela.
Lékaři mu chtěli amputovat nohu. Hrdý fotbalista ale odmítl. Jen o pár dní později, 13. června 1945, zemřel na následky sepse. Bylo mu 40 let.
Na Kloze jeho milované Kladno nezapomnělo. Jeho jméno nese stadion klubu SK Kladno, který ještě před lety hrál první ligu.
O fotbalovém kanonýrovi vyšla kniha, psal o něm i Ota Pavel. Ale hlavně zůstal v paměti těch, kteří ho znali. Jako muž, který kopal za Kladno a položil život za svobodu. "Nechtěl být hrdina. Jen nechtěl stát stranou, když šlo o naši zem," říkali o něm.
A to je možná víc než všech těch 175 gólů dohromady.