Kategorie zpráv

Klíšťata jsou mimořádně aktivní. Mapa ukazuje, kde hrozí největší nebezpečí

Klíšťata jsou mimořádně aktivní. Mapa ukazuje, kde hrozí největší nebezpečí; Zdroj foto: Aktuálně.cz

Tmavší hnědou barvu, která značí mimořádnou aktivitu klíšťat, už ani mapa ČHMÚ téměř nemůže mít. Na celém území Česka nastal jarní vrchol aktivity klíšťat, kterému nahrává z jejich pohledu příznivé počasí. Teplé a vlhké dny parazitům obzvlášť svědčí. 

Zdroj: ČHMÚ

Na klíšťata je třeba si dávat pozor především na okrajích listnatých a smíšených lesů, kde vyhledávají houštiny a vysokou trávu. Ta jim totiž po celý den zaručuje polostín a zároveň ideální vlhkost.

Naopak neoblíbené jsou u škůdců lesy jehličnaté, zvlášť když jsou bez podrostu. "Nesvědčí jim ani kamenitá místa s řídkou vegetací. Čáru přes rozpočet jim uděláte nejen procházkou mezi jehličnany, ale taky třeba posekáním trávy na vaší zahradě, louce nebo pastvině," uvádí ČHMÚ v příspěvku na Facebooku.

Jak se chránit

Meteorologové doporučují si vzít na pobyt v přírodě pevné boty a hladké světlé látky. Po nich totiž klíšťata lehce sklouznou a zároveň je jednodušší si jich všimnout ještě předtím, než se stihnou přisát. Je vhodné chodit spíše po zpevněných cestách.

Pomáhá také použití repelentu a důkladné prohlídky těla, a to jak po návratu domů, tak částečně i během pobytu venku.

Nebezpečná borelióza

Chránit se je důležité, protože klíšťata mohou přenášet nakažlivé nemoci. Při jejich přisátí hrozí, že do krevního oběhu přenesou lymskou boreliózu. Jejím typickým prvním projevem je zarudnutí kůže. "Poznáme to tak, že na kůži se objeví velký rozsáhlý červený flek, který má tendenci se dále rozšiřovat," popisuje pro Aktuálně.cz Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. 

U boreliózy se objevuje až dva nebo tři týdny po kontaktu s klíštětem a postupně se zvětšuje. Mnohdy jej doprovází také horečka, malátnost, únava, nevolnost či bolesti celého těla. Při výskytu těchto symptomů je potřeba co nejdříve navštívit lékaře, který může předepsat antibiotika. Právě ta jsou hlavním způsobem léčby.

Encefalitida útočí na mozek

Další rozšířenou nemocí je klíšťová encefalitida, která může postihnout mozek a mozkové blány. Proti ní se na rozdíl od boreliózy dá očkovat. Nejdříve se zhruba týden po přisátí klíštěte objeví příznaky podobné chřipce, tedy zvýšená teplota nebo horečka, dále bolesti kloubů, svalů a hlavy. "V této první fázi ještě není postižen mozek, mozkové obaly a ještě neprobíhá neuroinfekce, takže pacient se vlastně nemusí ničeho obávat," říká Trojánek. 

V počátku se klíšťová encefalitida léčí podobně jako viróza - čili klidovým režimem a případně léky na bolest či snížení teploty. Pokud ale dojde ke zhoršení stavu, je potřeba vyhledat lékaře. Encefalitida totiž může zejména u starších lidí, kteří mají chronická onemocnění, způsobit vážné komplikace.

Běžná reakce na kousnutí se pak projevuje bezprostředně po přisátí, skvrna je spíše menší a hodně svědí nebo pálí.