Marc Márquez je znovu mistrem světa. V japonském Motegi se Španěl v neděli vrátil na trůn MotoGP a dokázal, že ani roky zranění a trápení ho nezlomily.

Zvládl něco, co se dlouho zdálo nemožné - zkrotit Ducati. Motorku, kterou mnozí popisovali jako bestii, schopnou spíš vyhazovat jezdce ze sedla, než je dovést k titulu.

"Byla to největší výzva mé kariéry. Ale když se vám podaří Ducati porozumět, odmění vás výkonem, který je nedostižný," prohlásil tovární jezdec italské stáje po oslavě titulu.

Italský stroj má pověst extrémně rychlého, ale nezkrotného motocyklu. Je to kombinace brutální síly motoru a agresivní geometrie, která vyžaduje naprosto přesné zacházení.

Rossi to s Ducati zkusil v letech 2011 a 2012, jenže odcházel bez jediného vítězství.

Lorenzo sice v roce 2018 dokázal vyhrát tři závody, ale nikdy se s motorkou úplně nesžil a titul z toho nebyl.

Ducati byla dlouhá léta symbolem síly, kterou zvládnou jen vyvolení.

Márquez přišel do týmu s pověstí génia, který dokáže zachránit nemožné, ovšem i jeho první testy na rudém stroji vypadaly rozpačitě.

Motorka byla jiná, než na co byl zvyklý u Hondy - méně poslušná, těžší na přední kolo, vyžadující úplně jiný styl zatáčení.

"První dny jsem měl pocit, že bojuju s něčím, co mě nechce pustit na vrchol. Bylo to jako krotit býka," vzpomínal.

 Jenže právě on měl dostatek trpělivosti i odvahy, aby hledal cestu, jak Ducati přizpůsobit sobě i sebe jí.

Důležitou roli sehrála rovněž skutečnost, že vedle něj v MotoGP  startoval i mladší bratr Álex. Oba jezdí na Ducati, byť sourozenec ve stáji Gresini na loňské specifikaci. I tak si mohli vyměňovat zkušenosti.

Zatímco Marc tlačil hranice rychlosti a hledal limity, Álex mu dodával cenné postřehy o nastavení a chování motorky v různých podmínkách.

"Mít vedle sebe bráchu na stejné motorce bylo velké plus. Hodně jsme si pomáhali, sdíleli telemetrii, zkoušeli různé směry. Vždycky jsem věděl, že se mám na koho spolehnout," popisoval novopečený šampion.

Specifické vlastnosti Ducati nakonec dokázal Márquez přetavit ve svou výhodu. Stroj se skvělou akcelerací na výjezdech ze zatáček a extrémní maximální rychlostí na rovinkách přestal být v jeho rukou záludným zvířetem a stal se zbraní.

Stačilo jen akceptovat, že styl jízdy musí být jiný než kdysi. Místo riskantních brzdných manévrů na poslední chvíli začal volit čistší stopu a využívat sílu motoru.

"Ducati vám nedovolí jezdit tak, jak chcete. Musíte jezdit tak, jak chce ona. Jakmile to přijmete, dostanete do ruky nejrychlejší stroj na světě," řekl Márquez.

Jeho triumf má navíc i symbolický rozměr. V minulosti to byla Honda, která ho vynesla mezi legendy. Jenže dnes už působí spíš jako tým hledající cestu zpět.

Ducati je naopak továrnou, která dominuje a sbírá tituly. Márquez se tak zařadil mezi ty, kteří dokázali být nejlepší i mimo svůj "domovský" tým, což je ve světě MotoGP vzácnost.