Začneme na Letné, neboť tam byly důvody k obřímu průvanu. Došlo na něj ve skautském úseku a v realizačním týmu, ale v samotném mrtvém mužstvu nikoli. Hendikepem na přestupovém trhu je pro Spartu pouhá účast v Konferenční lize, zatímco slávisté mohou posily lákat na Ligu mistrů.

Největší příchod: Brian Priske

Po dvou mistrovských titulech si vydupal přestup do Feyenoordu, kde pohořel a po osmi měsících byl vyhozen. Sparťané bezmezně věří, že naváže na zlatou nit. Ale Brian Priske ještě na startu rakouského soustředění neznal přesné kontury kádru.

Přitom výkop nové sezony je za dveřmi. Sparťané vstoupí do druhého předkola Konferenční ligy 24. července a Chance liga pro ně startuje již o pět dní dříve. Pokud se chtějí vrátit na domácí trůn, nesmí si dovolit ani v úvodu nabrat manko na Trpišovského partu.

O to víc překvapil malý počet přípravných zápasů. Pouhé tři jsou na sehrání či zabudování nových prvků do hry jako plivnutí do řeky. Utkání s Kodaní navíc zrušila po patnácti minutách bouřka.

Lze z toho vyčíst, že Priske bude sázet na hráče i systém, který s nimi nadriloval při prvním úspěšném angažmá. A to může být problém, i vítězové totiž potřebují upgrade. Jak personální, tak herní. A to může být problém. Když měl Priske v Antverpách a Feyenoordu vybočit z vlastních kolejí, pokaždé narazil.

V malém to předvedl také, když poprvé převzal Spartu. Ta tehdy nastoupila ve druhém předkole Konferenční ligy proti Vikingu Stavanger v roli vysokého favorita, ale outsider ji vyřadil po bezbrankové remíze v Praze a výhře 2:1 v odvetě.

Letenští si doma vytvořili značnou převahu, leč nevyužili ji, neboť obranný val Vikingů rozebírali stereotypními centry z nevýhodných pozic. Priske měl taktiku v ofenzivě v odvetě změnit, ovšem použil stejný stereotyp. A tým byl nečekaně z kola ven. To je memento pro druhou Priskeho etapu ve Spartě. Že zvedne morálku a motivaci hráčů nemusí stačit.

Největší odchod: Martin Vitík

Před rokem mohl odejít sparťanský stoper do italské Boloni za 18 milionů eur, nyní do téhož klubu zamířil za 15 milionů. Upřímně - Letenští mohou být za tuhle sumu rádi.

Vitíkova výkonnost v posledních dvanácti měsících prudce klesla - v klubu i v reprezentaci. Do jeho repertoáru se vrátily zlozvyky, které ve sparťanské akademii dříve úspěšně odstranili, třeba otáčení v soubojích na špatnou stranu. Z nadějného stopera se stalo zranitelné místo letenské obrany.

Že by ho Priske a spol. v rudém dresu nakopli zase správným směrem, nešlo příliš předpokládat, neboť Vitík byl v hlavě nastavený na krok do Evropy. Takže odchod je logickou volbou, Ale už předtím se propásla vhodná chvíle.

Teď je na Vitíkovi, aby se v Boloni uplatnil lépe než jiný sparťan Ladislav Krejčí, který Serii A neoslnil (81 startů, 2 góly, 12 asistencí). Jinak bude příště hráčům z Letné cesta do Itálie mnohem komplikovanější.

Největší změna: zemětřesení v podpůrných patrech

Brian Priske důkladně překopal realizační tým. Vsadil opět na zahraniční spolupracovníky. Prvním asistentem se stal Diarmuid O´Carroll, jenž předtím vedl mužstvo do 21 let Newcastlu. Současně dělá asistenta u reprezentace Severního Irska. 

Druhým asistentem je Dán Lukas Babalola, s nímž Priske loni v létě zamířil z Letné do Rotterdamu. Specialista na standardní situace? Jack Wilson, chlapík ze Skotska, co si vyzkoušel i práci analytika v Manchesteru City. A tak bychom mohli pokračovat.

Nejradikálnější řez však nastal na vrcholu skautského oddělení. Spadl z něj Jiří Rosický. Proč? Solbakken, Andersen, Tuci, Cobbault, Rrahmani, Imanol García, Ross, Olatunji - kdo ze zahraničních nákupů prokázal, že je dvakrát lepší než domácí hráči, a kdo zazářil tak, že si řekl o přestup do top evropských lig?

Mohl jím být Birmančevič, ale tomu přistřihlo křídla jiskřivé národnostní složení kabiny. Tohle už nemohl Jiří Rosický, jehož bratra a sportovního ředitele Tomáše poslaly na marodku potíže se srdcem, ustát. Stěžejní však bude odborná zdatnost jeho nástupce, kterého vedení vybírá.

Slavia: LM hnacím motorem

V Edenu nikdo nemusí nikoho přes léto pobízet do práce. Comeback do Champions League je přirozeným hnacím motorem pro hráče i management.

Největší příchod: Daiki Hašioka

Japonec v české první fotbalové lize? To tu třináct let nebylo. Ovšem o pozornost si Daiki Hašioka, univerzál na pravém kraji, říká i CV: z belgického Saint Truiden, kde nastřádal 96 zápasů a 14 asistencí, ho koupil anglický Luton, v jehož dresu pobral 10 startů v Premier League.

Leč pádu o patro níž, a pak ještě o další patro nezabránil. A do posledního soutěžního zápasu nakoukl zkraje ledna na 18 minut. Na druhou stranu naskočil do jedenácti zápasů za národní tým, který se za rok představí i na mistrovství světa. Byl účastníkem i olympiády v Tokiu v roce 2021.

Slavia je přesvědčená, že pod Jindřichem Trpišovským bude jeho potenciál vzkříšen. A že bude konkurencí pro Davida Douděru, jehož nedostatky při bránění a v řešení finální fáze útoku by mohly být v Lize mistrů limitující.

Hašioka má mít také mimo sportovní přínos. "Díky němu se mohou otevřít i další zajímavé možnosti, jak posílit pozici Slavie na asijském trhu," prohlásil sportovní ředitel Jiří Bílek pro klubový web.

Největší odchod: Malick Diouf

Přestup senegalského zázraku ještě není definitivně upečený, ale kdyby v Edenu setrval, bylo by to obrovské překvapení. Klub sice šroubuje odchodné do rekordních rozměrů převyšujících 20 milionů eur, ale určitě nechce šlapat skromnému chlapci z Afriky po štěstí. Jak říká Guardiola: "Je nesmyslné mít v klubu hráče, který v něm nechce být."

Diouf už je nastavený na Premier League, kam ho nejvíce vábí West Ham United. Právě ke Kladivářům už pobyt v Edenu katapultoval také tandem Souček-Coufal, což je dobrá vizitka pro slávistický skauting i Trpišovského trenérský štáb. A také hozená rukavice na Letnou.

Senegalský ostrý levý kraj fanoušky na Ostrovech ohromil excelentním výkonem v přáteláku proti Anglii, kterou Senegal s jeho vydatným příspěvkem porazil 3:2. Není divu, že tanec kolem jeho ceny vrcholí. Je to běžný kolorit. Když Tottenham licitoval v zimě o finanční kompenzaci za brankáře Antonína Kinského, jeho zástupci třikrát opustili tvrdou obchodní vyjednávanou, než se následně obě strany dohodly na finální sumě. Totéž se bude dít s Dioufem. I když jeho náhradu zkomplikovalo Javorčekovo zranění. Ale peníze jsou a přestupové okno je stále dokořán.

Největší změna: Tvrdík v rozletu

Před rokem byl Jaroslav Tvrdík v ohrožení. Slávisté pod jeho velením třikrát v řadě nezískali domácí titul. Vypadli ze společenství Ligy mistrů, na což se nový majitel Pavel Tykač nedíval s úsměvem. Tvrdíkova reakce však byla rázná - prvenství v lize a lístek do Champions League.

"Je nejúspěšnějším šéfem v Evropě podle mého názoru. Je deset let v čele klubu, z toho má pět titulů a pět druhých míst. Dokázal to s nesrovnatelným rozpočtem se Spartou a v ekonomické situaci, kdy nevěděl, jestli to za tři měsíce ustojí," uvedl Tykač v klubovém Totálním podcastu.

Tvrdíkovu sílu ukázaly i volby Fotbalové asociace České republiky. Dlouho platil za hlavního favorita na prvního muže tuzemského fotbalu sparťanský kandidát Rudolf Blažek, ale nakonec vyhrál slávistický žolík David Trunda.

Příkladem, že s ním bude umět Tvrdík natěsno spolupracovat, bylo angažování Pavla Nedvěda na post generálního manažera reprezentačního áčka a jednadvacítky. Jednání vedl společně s Trundou a Adolfem Šádkem, šíbrem Viktorie Plzeň, právě boss z Edenu. Úzká vazba na národní mužstvo není z hlediska navyšování hodnoty hráčů k zahození.

Sparťané i v tomhle boji tahali za kratší konec, i když se mohou utěšovat, že Grande Paolo vyrazil do top světa z Letné.