Benátky

Není žádným tajemstvím, že se slavné romantické město proslulé nadčasovou krásou a labyrintem vodních toků, pomalu potápí. Na vině je stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu i klesání podloží staveb. Přestože probíhají snahy o vybudování bariér a zlepšení odvodňovacích systémů, dlouhodobá udržitelnost Benátek zůstává nejistá. Podle nové studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie by italské město mohlo zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí nejpozději do konce století.  

Od New Yorku po Jakartu

Boj s časem svádějí také pobřežní města po celém světě, hrozí jim totiž zaplavení. Zatímco na začátku 20. století se hladina moří zvedala přibližně o 1,7 milimetru ročně, na začátku toho 21. už to bylo o 3,1 milimetrů ročně. Do roku 2100 tak mohou z povrchu zemského zmizet velká města jako Jakarta, Miami, New York, New Orleans nebo Bangkok. V Evropě jsou pak nejvíc ohroženy belgické Bruggy, holandský Amsterdam nebo britský Londýn. Některá z nich mají podle vědců ještě šanci na záchranu vlivem různých protipovodňových opatření.

Amazonský prales

V ohrožení je také Amazonský deštný prales, který trpí především v důsledku odlesňování, kdy se s každým ztraceným hektarem ztrácí i nenahraditelné druhy. Snižuje se zároveň také schopnost pralesa absorbovat oxid uhličitý, kvůli čemuž se klimatická krize ještě zhoršuje. Nejčernější scénáře mluví o tom, že pokud se Amazonie dostane do bodu, odkud není návratu, promění se v savanu a ztratí tak schopnost regulovat globální klima.

Velký bariérový útes v Austrálii

K nejznámějším a biologicky nejrozmanitějším mořským ekosystémům na světě patří Velký bariérový útes v Austrálii, který se táhne v délce asi 2300 kilometrů podél australského pobřeží. Útočiště představuje pro nespočet mořských druhů, od malých bezobratlých po velké dravé ryby. Ani on však globální oteplování nemusí přežít. V posledním desetiletí dosáhla teplota Tichého oceánu nejvyšší hodnoty za posledních 400 let, což korálový útes výrazně ohrožuje. Pokud se nepodaří zastavit oteplování naší planety, podle australských vědců útes pravděpodobně nepřežije. Naše generace tak může být svědkem zániku jednoho z těchto velkých přírodních divů.

Maledivy a další mizející ráje

Idylický ostrovní stát Maledivy, který je známý svými nedotčenými plážemi a luxusními resorty, se stane pravděpodobně první obětí, který se kvůli globálnímu oteplování ponoří do oceánu. Přes dvanáct set ostrovů má průměrnou nadmořskou výšku pouhý jeden metr, jde tak o nejvíc ploché místo na Zemi. Předpovědi naznačují, že velká část země by mohla být potopena do roku 2100. Podobný osud pravděpodobně čeká i malý ostrovní stát Kiribati, který má nadmořskou výšku jen o něco málo vyšší, asi 1,8 metrů. Tichomořský ostrov se 120 tisíci obyvateli by při vzedmutí hladiny o jeden metr mohl přijít o dvě třetiny své půdy. Voda by mohla pohltit také Marshallovy ostrovy nebo souostroví Tuvalu.