Zatímco jeho vrstevníci řeší mobil, hry a první lásky, Laurent má úplně jiné starosti. Už roky hltá vědecké články, přednášky a výzkumy. A přesně ví, co bude dál. "Po tomhle začnu pracovat na svém cíli: vytváření superlidí," prohlásil krátce po promoci.

Jeho životní misi definoval okamžik, kdy mu v jedenácti letech zemřeli oba prarodiče. "Mým konečným cílem je dosáhnout nesmrtelnosti," uvedl už dříve pro Newsweek. Pokud by se mu to povedlo, chce své objevy využít tak, aby nikdo nemusel prožívat stejnou bolest. "Chci pomoci ostatním dětem, aby nemusely ztrácet své blízké."

Skládačka lidského těla

Podle Laurenta není prodloužení života utopií, ale inženýrským problémem. "Máme před sebou mnoho dílků, kterými jsou různé studie a výzkumy. Je možné, že když je zkombinujeme, získáme nové pohledy," vysvětlil. Nejvíc ho fascinuje vývoj umělých orgánů, které mohou převrátit medicínu naruby. "Plánuji hodně studovat, nashromáždit spoustu znalostí a pak se snad všechny kousky skládačky spojí a hádanka nesmrtelnosti bude vyřešena," dodal.

Simonsovy akademické úspěchy šokují veřejnost už řadu let. V osmi letech odmaturoval, ve dvanácti dokončil s vyznamenáním magisterský titul z fyziky na Univerzitě v Antverpách - tříletý program přitom zvládl za pouhých 18 měsíců. Nyní, v patnácti, přidal doktorát.

Na oslavy ale nebyl čas. Bezprostředně po obhajobě zamířil s otcem do Mnichova, kde se přihlásil do dalšího doktorského programu. Tentokrát zaměřeného na medicínu s důrazem na umělou inteligenci, čímž chce propojit své znalosti fyziky a biologie.

Je jako houba

Ani jeho vlastní rodina zprvu talentu nemohla uvěřit. Když prarodiče tvrdili, že Laurent je výjimečný, rodiče Lydia a Alexander jen mávli rukou. Signály ze školy ale nešlo ignorovat. 

"Všimli si u Laurenta něčeho velice výjimečného," popsala Lydia pro CNN . Učitelé chlapci předkládali jeden test za druhým, aby zjistili, kam až jeho talent sahá. "Řekli nám, že je jako houba," doložil otec. A i když Laurent pochází z rodiny lékařů, rodiče nenapadá žádné vysvětlení, proč se jejich syn učí tak rychle.

Dnes už o chlapcově genialitě nikdo nepochybuje. Podle rodičů má fotografickou paměť a IQ 145, což má jen 0,1 procenta lidí. I když se to zdá neuvěřitelné, doktorátu dosáhli už i mladší lidé než Simons. Podle Guinnessovy knihy rekordů je v současnosti nejmladším člověkem, který získal titul PhD., Němec Karl Witte. Ten získal svůj titul v roce 1814 ve věku pouhých 13 let.

Zdroj: Newsweek, CNN

Mohlo by vás zajímat

Vysoká inteligence je pro děti problém, rodiče z nich mohou být úplně hotoví, říká lektorka