Když Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, tehdejší německý kancléř Olaf Scholz oznámil "Zeitenwende"- historický "bod obratu" v německé bezpečnostní politice. Slíbil bezpečnostní transformaci země, spočívající ve zvýšení výdajů na obranu, poskytnutí významnější pomoci Ukrajině, v tvrdším přístupu k autoritářským režimům a také v rychlém snížení závislosti Německa na ruské ropě a plynu.

Pro zemi, která je stále citelně poznamenána nacistickou minulostí a jež se po konci studené války a sjednocení Německa uchýlila pod americkou ochranu - zatímco její vlastní armáda chřadla a obchodní vazby s Ruskem sílily -, to byl zásadní psychologický obrat.

Tři roky poté však podle mínění Německé rady pro zahraniční vztahy Scholzovy sliby "nepřinesly smysluplnou změnu." S nástupem nového konzervativního kancléře Friedricha Merze se však "Zeitenwende" může zdát reálnější, v cestě mu ale stojí spousta překážek, napsal britský deník Guardian.

Přitom kancléř Merz po svém květnovém nástupu do funkce začal zostra: v Berlíně přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zúčastnil se ceremoniálu při rozmístění německých jednotek v Litvě - vůbec první trvalé vojenské přítomnosti Německa na cizím území od druhé světové války - a slíbil, že Bundeswehr bude nejsilnější konvenční armádou v Evropě.

Zásadní bylo také odblokování takzvané dluhové brzdy, což umožní navýšit vládní výdaje na Bundeswehr. Kancléř rovněž naznačil, že Německo se na červnovém summitu NATO přihlásí k dlouhodobému cíli výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) plus 1,5 procenta na související infrastrukturu. V případě Německa to má dělat přibližně 215 miliard eur ročně. Přitom už nyní má Německo podle zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) čtvrtý nejvyšší obranný rozpočet na světě, upozornil týdeník Economist.

Modernizaci brzdí byrokracie

Německo však ve své snaze naráží na tvrdou realitu. Bundeswehr byl po desetiletí zanedbáván a jeho obnova potrvá roky. Cílem nadcházející vlny výdajů bude posílit roli Berlína coby klíčového člena NATO, rozšířit jeho protivzdušnou obranu, doplnit zásoby munice či vybudovat kapacity pro přesné údery na dlouhou vzdálenost.

Podle někdejšího úředníka ministerstva obrany Nica Langeho však problém netkví v technice, nýbrž v neschopnosti politiků ji efektivně využívat. Gunbert Scherf ze startupu Helsing upozorňuje, že obranný průmysl potřebuje vyšší míru flexibility, inovace a volný trh.

Zásadní překážkou zůstává německá byrokracie. "Podepsat smlouvu je jedna věc, dostat zboží k vojákům je věc druhá," říká generál Alfons Mais, šéf Bundeswehru. Častou výtkou je, že Německo své procesy až příliš komplikuje a klade na ně náročné požadavky.

Federální kontrolní úřad nedávno vyzval k zásadním změnám ve strukturách Bundeswehru - dle úřadu si vedení armády až příliš osvojilo manýry dle hesla "spousta administrativy, málo akce". Řešení má v rukou ministr obrany Boris Pistorius, který se i kvůli svému přímočarému projevu stal jedním z nejoblíbenějších německých politiků. Přesto ne všichni si myslí, že má dostatek trpělivosti, aby se s byrokracií v Bundeswehru dokázal vypořádat.

Nedostatek personálu a nezájem o službu

Další velký problém představuje rapidní nedostatek personálu. Bundeswehr má v současnosti přibližně 182 tisíc aktivních vojáků a 60 tisíc záložáků. Pro porovnání - v éře studené války to bylo až 500 tisíc vojáků a více než 800 tisíc záložáků.

Server Politico uvádí, že německá vláda hodlá do roku 2031 zvýšit armádní kapacity na 203 tisíc vojáků. Avšak podle předsedy Svazu německých ozbrojených sil Andrého Wüstnera je takový cíl nedostatečný a zastaralý. Argumentuje tím, že cifra pochází už z roku 2016, tedy z období dlouho před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. Za adekvátní by Wüstner považoval  navýšení počtu vojáků o 40 až 60 tisíc, tedy v úhrnu na 260 tisíc.

Chronický nedostatek personálu v Bundeswehru plánuje německá vláda řešit novým program dobrovolné vojenské služby. V rámci něj dostane každý  osmnáctiletý muž dotazník, který prověří jeho ochotu a vhodnost ke službě. Podle Pistoriuse bude program zatím dobrovolný, ministr však v budoucnu nevylučuje razantnější kroky.

Mladí Němci se však do armády příliš nehrnou. Alespoň to naznačují závěry průzkumu YouGov. Z něj vyplývá, že pouhá třetina lidí ve věku mezi 18 a 29 lety by podpořila návrat povinné vojny, zatímco v celé populaci je to 58 procent, uvádí Financial Times.

V posledních spolkových volbách navíc téměř polovina lidí mezi 18 a 24 lety volila buď krajně pravicovou Alternativa pro Německo (AfD), nebo krajně levicovou Die Linke - tedy strany, které jsou proti dalšímu vyzbrojování Ukrajiny.

Friedrich Merz přinesl do německé obranné politiky optimistický přístup a velké cíle. Ale přetvořit dlouhodobě zanedbávanou a podfinancovanou armádu v efektivní sílu bude vyžadovat řadu razantních kroků, reformu systému, překonání byrokracie a znovuzískání důvěry mladé generace.