Pro prezidenta Petra Pavla to byl příjemný víkend, sám si ho pochvaloval. Mimo jiné chodil i s manželkou v sobotu mezi rodinami na Dětském dni na Pražském hradě, večer slavil se sokoly výročí 100 let jejich Tyršova domu a v neděli se účastnil na festivalu Mezi ploty jak debaty s lidmi, tak potom ještě zašel o pár desítek metrů opodál na koncert skupiny Olympic. Mezi debatou, na níž několikrát sklidil velký potlesk, a koncertem se ale stalo něco, co příjemný den narušilo - setkání s ženou, která vede Spolek Vlčí máky, věnující se především válečným veteránům.

Prezident zamířil ke stánku veteránského spolku na cestě na koncert, a to na doporučení režiséra Václava Marhoula, který moderoval zmiňovanou debatu. Na festivalu bylo mnoho desítek stanovišť celé řady organizací, ale váleční veteráni jsou nepochybně někdo, ke komu má Pavel jako dlouholetý voják a mimo jiné i bývalý náčelník generálního štábu velmi blízko.

Jeho setkání s předsedkyní spolku Miroslavou Paškovou trvalo přibližně pět minut a působilo srdečně. Pašková mu povídala o tom, co spolek dělá, zmínila se o tom, že zkušenosti s péčí o válečné veterány se velmi hodí Ukrajině vzhledem k válce Ruska proti této zemi, a tedy množství veteránů. Prezident to kvitoval, sám o tom také chvíli mluvil a děkoval jí za práci spolku. Už si i podali ruce na rozloučení, usmáli se na sebe… A pak to přišlo.

"Pane prezidente, měl byste někdy čas setkat se se mnou soukromě?" zeptala se. Pavel zareagoval krátkým "No". "Mohli bychom probrat téma vašeho nedávného rozhodnutí?" pokračovala. "Kterého myslíte?" podíval se na ni prezident.

"To udělení abolice. Nesouhlasím s ním. A chtěla bych se vás zeptat, na základě čeho jste tak rozhodl. A říct vám nějaké informace, které jsou důležité," vysvětlovala. Prezident se jí díval do očí, přikývl hlavou a pronesl: "Dobře, ozvěte se," odpověděl.

Prezident měl nechat proběhnout soud, tvrdí šéfka spolku

Celý případ s abolicí, který Pašková před prezidentem zmínila, se týká smrti příslušníka afghánských ozbrojených sil Vahidulláha Chána, který zastřelil v roce 2018 na základně Šindánd českého psovoda Tomáše Procházku a dva vojáky zranil. Útočníka zadrželi afghánští vojáci, kteří ho po několika hodinách předali na 20minutový výslech českým vojákům ze 601. skupiny speciálních sil. Potom ho vyslechli ještě Američané (i ti byli vyšetřováni, ale případ skončil jen výtkou zúčastněným vojákům), potom ho hodinu a čtvrt strážili Češi, než si ho opět převzali Afghánci. Ti ho po skoro pěti hodinách převezli do americké vojenské nemocnice, kde krátce po půlnoci zemřel. 

Vojáky speciálních sil nikdo neviní z násilného trestného činu. Robert Hanuš z Krajského státního zastupitelství v Brně je na konci roku obvinil ze čtyř trestných činů. Štefan T. a František K. byli obžalováni z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, Václav Č. a Karel M. z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. Nejvyšší sazba je u neuposlechnutí rozkazu a porušení strážní služby, a to až dvacet let vězení - ale takto výjimečný trest platí jen díky tomu, že k incidentu došlo podle státního zástupce v "bojové situaci", kdy platí vyšší sazby. O obžalobě jako první informoval web Aktuálně.cz v článku "Čeští elitní vojáci byli u násilné smrti afghánského zajatce, policie žádá obžalobu". 

Prezident Petr Pavel ale minulý týden rozhodl zastavit jejich trestní stíhání, a to abolicí. Kancelář prezidenta republiky k tomu vydala stručné tiskové prohlášení. "Prezident republiky po pečlivém posouzení všech okolností tohoto případu zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž k prošetřovanému incidentu došlo, a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů. Přihlédl rovněž ke složitému mezinárodnímu kontextu celého případu a délce dosavadního vyšetřování, které trvá již téměř sedm let," stálo v prohlášení s dodatkem, že rozhodnutí spolupodepsal předseda vlády.

Pašková bezprostředně po rozhovoru s prezidentem pro Aktuálně.cz potvrdila, že mu skutečně sdělila svůj nesouhlas s jeho abolicí. "Myslím, že je úplně v pořádku, že jsem mu to řekla do očí. Jsem hrozně ráda, že jsem tuto příležitost měla," uvedla. Podle ní bylo obvinění vojáků velmi závažné a měl o jejich vině či nevině rozhodnout soud.

"Šlo o velmi závažné podezření. A my jsme měli dokázat sobě i světu a aliančním spojencům, že jsme schopni se k tomu postavit čelem. Tedy nechat to dojít až k nezávislému soudu. Je tady spousta čestných veteránů, jejichž jméno to poškozuje. Vůbec přitom nespekuluju o vině a nevině obviněných," tvrdí Pašková.

Argumentuje i tím, že rozhodnutí prezidenta jde podle ní proti snaze jejího spolku a mnohých dalších, kteří se snaží všude šířit, jak jsou čeští vojáci čestní a spravedliví. "Budujeme dobrý obraz veteránů, že jsou to profesionálové, kteří ctí veškeré standardy, což nás odlišuje od Ruska nebo Tálibánu, a teď najednou se objeví prezidentovo rozhodnutí, které to tak trochu zpochybňuje, když říká, že veteráni nemusí před soud," míní předsedkyně spolku.

Její jméno stojí i pod prohlášením Spolku Vlčí máky na jeho webových stránkách. "Spolek s hlubokým znepokojením a smutkem reaguje na rozhodnutí prezidenta republiky… Tímto krokem prezident a ti, kteří na něj vyvíjeli nátlak, znemožnili proběhnutí nezávislého soudního líčení a připravili nejen českou veřejnost, ale i naše alianční spojence, o možnost čestně se vypořádat s podezřením na jedno z nejzlovolnějších porušení mezinárodního práva - umučení zajatce," stojí v prohlášení, podle kterého síla české armády spočívá mimo jiné "v respektu k pravidlům války, mezinárodním dohodám a hodnotám právního státu". Součástí prohlášení je i odkaz na více než stostránkovou americkou vyšetřovací zprávu celého případu.

Je to těžké hodnotit, přiznával prezident před měsícem

Případ se přitom táhne už několik let, poprvé o vyšetřování českých a amerických vojáků napsal v listopadu 2018 list New York Times. Informace o obvinění čtyř českých vojáků z podílu na smrti afghánského vojáka se objevila v týdeníku Respekt v červnu 2021. Respekt psal o tom, že čeští vojáci vyslýchali zajatce přibližně dvacet minut a podle svědectví afghánského tlumočníka se ozývaly z výslechové místnosti "bolestné výkřiky". Vojáci podle tohoto týdeníku z výslechu pořídili fotografie a krátké video, po následné smrti zajatce je však smazali. Vyšetřovatelům se ale údajně záznamy podařilo obnovit.

Na další půlhodinu jej dostali k výslechu američtí vojáci, kteří ho mimo jiné kopali do rozkroku. Později zraněním podlehl. Respekt psal, že Američané potrestali svých šest vojáků tak, že dostali výtku, která pro ně má ale závažné důsledky. Ztratili nárok na povýšení a po ukončení služby přijdou o vojenské benefity.  Záznam stigmatizuje takové veterány i při hledání uplatnění v civilu.

Aktuálně.cz ve svém letošním článku upozornilo s odkazem na advokáta obžalovaných Radka Ondruše, že tlumočník údajně nejdřív americkým vyšetřovatelům tvrdil, že k žádnému násilí během výslechu nedošlo. Potom změnil svou výpověď a podrobně popsal násilí ze strany Američanů. Po několika letech ale podle Ondruše znovu otočil.

Co přesně vedlo prezidenta Petra Pavla k udělení milosti, není zcela jasné. Kromě zmiňované tiskové zprávy se Hrad k případu příliš nevyjadřoval. Když ale letos v dubnu předseda strany Motoristé Petr Macinka vyzval Pavla k zastavení stíhání, prezident se k případu v několika větách vyjádřil. Upozornil, že před svým rozhodnutím chce znát odpovědi na řadu otázek.

Zároveň řekl, že případ sleduje dlouhodobě nejen proto, že se týká jednotky, které v minulosti velel, ale i proto, že ho zajímá jako vrchního velitele. Rozhodnutí státního zastupitelství předat vojáky soudu označil za poměrně silný signál, ale tvrdil, že zatím neměl možnost se seznámit do detailu se všemi souvislostmi obvinění.

"Pokud se v námitkách obhajoby objevilo to, že nebyly dostatečně zváženy například všechny zahraniční materiály, pak je namístě se ptát, proč se tomu tak nestalo. Ale protože ty informace nemám, tak je opravdu těžké to hodnotit," uvedl prezident. Jestli příslušníci jakkoli pochybili nebo překročili zákon, je to podle Pavla potřeba řešit odpovídajícím způsobem, aby nevznikl precedens, že v misích, případně při nasazení v ozbrojených konfliktech je povoleno všechno. "Ale zároveň je potřeba vzít v úvahu skutečně všechny okolnosti, za jakých k tomu došlo," míní.

Připomněl také, že afghánský voják byl vyslýchán nejen českými, ale i americkými vojáky. "Pokud jsem ten případ sledoval, tak vím, že nebylo také úplně jasné, za jakých podmínek byl předán našimi vojáky těm americkým a od amerických potom zpět našim a Afgháncům," dodal.

Mohlo by vás zajímat: Aktuálně.cz má nový podcast, Bartoníček, Nováčková a Dostál "šikanují" politiky