Na dotaz Bet-Davida, proč žádný izraelský premiér dosud neuznal existenci genocidy Arménů, Netanjahu odpověděl: "Právě jsem to udělal." Podle deníku The Guardian v odpovědi odkazoval na rezoluci přijatou izraelským parlamentem, ačkoliv žádná podobná legislativa nebyla schválena. V roce 2018 bylo hlasování v izraelském parlamentu o uznání této genocidy zrušeno kvůli nedostatečné podpoře ve vládní koalici.

Turecko ve středu slova izraelského premiéra odsoudilo. "Netanjahuovo prohlášení ohledně událostí z roku 1915 je pokusem o zneužití tragédie k politickým účelům," uvedlo turecké ministerstvo zahraničí. "Netanjahu, který figuruje v procesu kvůli obvinění z genocidy spáchané vůči Palestincům, se snaží zakrýt zločiny, které spáchal on a jeho vláda," dodala turecká diplomacie.

Z genocidy na obyvatelstvu Pásma Gazy Izrael obvinila například lidskoprávní organizace Amnesty International letos 18. srpna. Už předloni to udělala Jihoafrická republika u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), k níž se posléze přidalo několik dalších zemí, včetně Brazílie, Turecka či Španělska.

Arménie se dlouhou dobu snaží o mezinárodní uznání arménské genocidy, během které zemřelo za Osmanské říše 1,5 milionu lidí, kromě Arménů také Asyřané a Řekové. Události se staly v letech 1915 až 1923. Turecko, jakožto nástupnický stát Osmanské říše, pojem genocida odmítá a tvrdí, že obětí bylo 300 tisíc 500 tisíc a že se jednalo o represe v kontextu války. Turecko se také brání tím, že zločin se udál před vznikem Turecké republiky.

Uruguay se 20. dubna 1965 stala první zemí, která oficiálně arménskou genocidu uznala. Později to udělalo oficiálně na různých úrovních přes 30 zemí světa, včetně Česka.

Vztahy mezi Izraelem a Tureckem jsou kvůli válce v Pásmu Gazy na bodu mrazu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan patří k nejhlasitějším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, která začala jako odveta za útok palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Už v listopadu 2023 Erdogan označil Izrael za teroristický stát a Hamás za skupinu bojovníků za svobodu, kteří brání svou zemi. Izrael, Spojené státy či Evropská unie považují Hamás za teroristickou organizaci.

The Guardian napsal, že podle některých názorů Izraeli bránil v uznání genocidy Arménů strach z toho, že to udělá z holokaustu pouze jedno z řady masových vyvražďování. Izraelští podporovatelé neuznání arménské genocidy podle britského deníku říkají, že židovský stát musí především chránit sám sebe a židovský národ, aby se už neopakovalo jeho vyvražďování. To je podle nich důvod, proč by měli udržovat s Tureckem jakožto regionální mocností dobré vztahy. Naopak odpůrci tohoto postoje poukazují na to, že Židé by měli kvůli holokaustu upozorňovat na všechny podobné případy ve světě.