Byl to právě jeho přítel, který mu tehdy řekl, že touto diagnózou život nekončí. "Nejdůležitější je, aby lidé věděli, že HIV už dávno není nemoc, která znamená konec života. Díky moderní léčbě může být pacient s HIV naprosto stabilní a neinfekční. Klíčové je ale přijít včas - a ideálně se chránit i preventivně," říká doktor Milan Zlámal z Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), odborník na problematiku HIV.

ÚVN komplexně pečuje o pacienty žijící s HIV od roku 2016. V trvalé péči má aktuálně 458 pacientů. Časné zahájení léčby chrání nejen imunitu pacienta, ale eliminuje také riziko přenosu viru - léčený pacient s minimální virovou náloží HIV dál nešíří. Vedle léčby hraje stále důležitější roli také prevence pomocí léků, které jsou v ÚVN součástí péče již několik let.

Petr si následně prošel těžkým obdobím - například ho odmítl ošetřit zubní lékař. Jeho matka se o onemocnění nikdy nedozvěděla, otci se svěřil až v době, kdy už podstupoval účinnou léčbu. "Nedávno jsme s virem měli dvacáté výročí našeho vědomého soužití. V době, kdy jsem se infikoval, ještě nebyla dostupná prevence PrEP ani PEP. Pokud by tomu tak bylo, určitě bych o užívání PrEP usiloval," dodává Petr, který nyní podporuje další pacienty žijící s HIV v České společnosti AIDS pomoc.

"Od roku 2017, kdy je PrEP v Česku dostupná, jsme ji v ÚVN předepsali celkem 566 osobám. V trvalé péči je nyní přibližně 350 uživatelů," uvádí Zlámal.

PrEP je v Česku dostupná v tabletové formě, běžně za cenu kolem 660 korun měsíčně. Pro osoby do 26 let s dotací od Ministerstva zdravotnictví ČR stojí 250 korun měsíčně. Pojišťovny ale zatím přípravek nehradí. "Místo informací o účinnosti PrEP se ve společnosti často objevují odsuzující názory, které uživatele označují za nezodpovědné a promiskuitní. Ve skutečnosti jde o lidi, kteří o problematice HIV přemýšlejí a aktivně se chrání před jeho šířením," říká Petr Kalla.

Od roku 2015 byla v ÚVN PEP předepsána 277 osobám, nejčastěji po dobrovolném sexuálním styku. Případů po poranění zdravotníků a policistů nebo po znásilnění jsou jednotky ročně.

"Aby byla účinná, musí být nasazena do 72 hodin od rizika, ideálně co nejdříve. Užívá se 28 dní trojkombinace léků. Pokud osoba užívá PrEP podle doporučení, PEP už není nutná. I zde ale problémem zůstává cena - po dobrovolném styku pojišťovny PEP nehradí," doplňuje Zlámal.

Podle Petra Kally je dostupnost PEP problematická: "Lze ji získat jen v HIV centrech, která jsou pouze v některých krajských městech, a zpravidla jen během otevírací doby ambulancí - nikoliv o víkendech, kdy se lidé chodí bavit nejčastěji. Přitom u PEP záleží na včasném podání," vysvětluje.

Od roku 2022 ÚVN nabízí mimo jiné i injekční léčbu HIV - aplikaci léčiva do svalu jednou za dva měsíce. Tuto možnost využívá stále více pacientů. "Jde o zásadní posun v komfortu, protože pacienti nemusí denně myslet na užívání tablet," říká Zlámal.

Další nadějí je také lék, který je dostupný pro pacienty, u kterých není možno nastavit jiný vhodný léčebný režim. Podle studií je velmi účinný i jako preventivní léčivo a účinkuje také u žen. Nevýhodou je zatím vyšší cena.

Státní zdravotní ústav ke konci června 2025 v Česku evidoval celkem 5602 osob s HIV, z toho 996 ve stadiu AIDS. Jen v první polovině letošního roku přibylo 139 nových případů HIV a 18 případů AIDS. Nejvíce nakažených je v Praze. Novým fenoménem jsou uprchlíci z Ukrajiny s HIV - od března 2022 do června 2025 jich bylo v Česku evidováno 901. Jde o pacienty, kteří byli již dříve diagnostikováni, o své infekci věděli a HIV centra navštívili, aby pokračovali v nastavené léčbě.

"Závažným faktem je, že 600 až 800 lidí v Česku o své HIV pozitivitě vůbec neví. Odhaduje se, že více než polovina z nich jsou heterosexuální muži, kteří nemají obtíže, a proto je ani nenapadne, že by HIV mohli mít," upozorňuje doktor Zlámal.

"Byl bych pro maximální odbourání překážek v přístupu k PrEP a PEP - rozšíření míst, kde je lze předepsat, i jejich úhradu z veřejného zdravotního pojištění. To by pomohlo zabránit celé řadě přenosů HIV, zachránilo by životy a dlouhodobě by to bylo levnější i pro stát," dodává Petr Kalla.