3 0 0 03.07.2025
"Volební výsledky v říjnu 2025 mohou být těm z roku 2021 daleko podobnější, než se ze současných předvolebních průzkumů může jevit." Tak zní klíčová věta politologa Ladislava Cabady z rozhovoru pro Aktuálně.cz, který jsme s ním vedli na začátku letních prázdnin. Tedy v čase, kdy jednotlivé politické formace postupně přerušují své kampaně a zvažují, s čím vstoupí do její horké fáze, která začne zhruba na sklonku srpna.
"Co se týče kampaně, myslím si, že k zásadnímu zlomu nedojde - opozice bude směrem k vládě nesmiřitelná a budou se jen množit výroky, které jsou v demokratické společnosti na hraně přijetí," říká politolog a vysvětluje, že má na mysli případné výhrůžky fyzickým násilím či likvidací. Zároveň se podle něj skoro jistě dočkáme od zástupců menších opozičních subjektů plánů, zda a jak jsou připraveny na vládu s hnutím ANO.
Ostatně právě povolební scénáře týkající se složení příští vlády a vytvoření jednotlivé, byť třeba jen aritmetické většiny, budou tvořit hlavní osu veřejné debaty. Jednoduše řečeno: pokud se potvrdí, že bez hnutí ANO nebude možné sestavit vládu, bude klíčové, s kým bude Babiš ochoten vládnout a co to bude znamenat pro budoucnost české politiky a její mezinárodní zakotvení.
Nakonec se totiž může také ukázat, že pomyslná fronta zájemců o spolupráci s hnutím ANO bude delší, než si máme tendenci před volbami myslet. V tuto chvíli přesto platí, co víme už dlouho: česká politika je rozdělená na dva nesmiřitelné bloky, což se ani během horké fáze kampaně nezmění. První tvoří koaliční strany, druhý opozice ztělesněná především hnutím ANO Andreje Babiše a SPD Tomia Okamury.
"Výjimku představují Piráti, kteří se prezentují a budou prezentovat jako jistá třetí síla s výraznou protikorupční rétorikou," uvažuje Cabada. A žádnou radikální změnu v kampani nečeká ani u ostatních politických stran - vše podle něj poběží také v září v již zřejmých a osvědčených kulisách.
"STAN vsadili na odlišnost v podobě pozitivní kampaně. Podporu nových sympatizantů zatím příliš nezískali, ale ani neztrácí," hodnotí politolog. Ani do budoucna se ale podle něj nevzdají image budované na pozitivní odlišnosti.
Naopak u Spolu je podle Cabady asi nejviditelnější celková proměna politického marketingu a mediálního pokrytí v posledních dvou dekádách. "Zejména jde o silnou personalizaci politiky a skutečnost, jak moc jsou politické strany ztotožňovány s tváří jednoho lídra," míní politolog a dodává, že z toho může koalice v kampani nakonec vykřesat výhodu. "Na jedné straně na personalizaci přistoupí - důkazem toho jsou debaty Petra Fialy a Ivy Pazderkové s veřejností; ale na straně druhé využije potenciál dalších výrazných tváří ze všech tří subjektů, které alianci tvoří," říká.
Jako příklad v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvádí kampaň ministra dopravy Martina Kupky z ODS společně s hercem Michalem Novotným, kteří společně pořádají předvolební tour s názvem Vocotude?!. "Určitě lze předpokládat také větší aktivitu i u Evy Decroix (ODS), u lidovců a TOP 09 vedle členů vlády například u Moniky Brzeskové (KDU-ČSL) či Miloše Nového (TOP 09). Nicméně předpokládám, že mediální pokrytí se nakonec stejně primárně bude i nadále soustředit hlavně na lídra a předsedu vlády Petra Fialu," má jasno Cabada.
Pozoruhodné přitom je, že se podle posledních dat agentury STEM dost možná řítíme tam, kde jsme v jistém ohledu byli po minulých volbách: součet STAN a Pirátů je v danou chvíli o tři procenta vyšší než v minulých volbách. U opozičních ANO a SPD je to nárůst v součtu o velmi slušných osm procent. Jediný, kdo oproti volbám ztrácí, je pak koalice Spolu, a to o sedm procent. A teď to hlavní: všechny ostatní formace jsou - tak jako minule - pod pěti procenty, do sněmovny by se tak nedostaly.
Kdybychom to měli aspoň heslovitě rozvést: SPD zjevně vydělává na spojenectví s menšími radikálními stranami. Nějaký čas se situace jevila tak, že Tomio Okamura stagnuje, tápe a nemá už kde brát další voliče. Jeho manévr s Jindřichem Rajchlem a spol. ale může být nakonec pro výsledek voleb určující. Okamura totiž navíc dává čím dál hlasitěji najevo, že chce podíl na vládě - byť třeba tak, že by do ní za svou stranu nominoval nestranické "experty".
Piráti a Starostové budou do horké fáze kampaně vstupovat z opačných pozic: Piráti obhajují jen čtyři mandáty, uzavřeli spojenectví se Zelenými a byť mírně, přece jen v posledních týdnech jejich podpora stoupá. Pokud tedy dosáhnou na výsledek nad pět procent, prakticky jistě - pokud jde o mandáty - posílí. STAN je na tom přesně obráceně: nyní disponuje třiatřiceti poslanci a poslankyněmi, což pravděpodobně neobhájí - v tomto ohledu tak bude ze Starostů možná hlavní poražený voleb.
Pokud jde o Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, udržuje si pozici neohroženého hegemona. Největší rébus bude tedy řešit koalice Spolu, která v danou chvíli nejvíc ztrácí. "Spolu má viditelně přibližně dvacet procent stabilních podporovatelů a na jeho konečný výsledek bude mít největší vliv to, zda se nakonec podaří zvrátit skutečnost, že část původních podporovatelů váhá s účastí ve volbách," uvažuje Cabada.
A připomíná zklamání nemalé části voličů nejsilnější vládní formace z toho, že kabinet Petra Fialy nenaplnil své sliby, respektive nebyl v některých politikách razantnější. A zmiňuje také aktuální a podivnou bitcoinovou patálii, kromě toho všeho podle něj mohou původní voliči koalice SPOLU s její opětovnou volbou váhat kvůli některým konkrétním lidem ve vládě. "A právě na tyto zklamané voliče z roku 2021 - a rovněž na prvovoliče - se logicky musí zacílit zářijová volební kampaň SPOLU a vlády jako celku," dodává.
"Také hnutí STAN," pokračuje Cabada v rozhovoru, "vykazuje stabilní podporu kolem deseti procent čí mírně nad nimi. Ambice předsedy Víta Rakušana asi byla o něco vyšší, současně ale jasně deklaroval, že by výsledek pod deseti procenty i pro sebe vyhodnotil jako neúspěch a podnět ke změně stranického vedení." Podle něj se situace nicméně jeví tak, že Starostové nemají kam růst. "Předpokládaný odliv části podporovatelů SPOLU ke STAN kvůli bitcoinové kauze se nekoná," říká.
"Navíc pookřáli i Piráti, kteří by nyní mohli zúročit to, že nejsou spojováni ani s vládou, přičemž mohou zdůraznit, že z ní navzdory svým schopnostem byli vyštípáni, ale ani s radikalizovanou a populistickou opozicí s výrazně neliberálním přístupem v klíčových politikách," míní Cabada. Ostatně Piráti své spojenectví se Zelenými, kterému se v minulosti dost urputně bránili, odůvodňují právě tím, že chtějí spojovat liberální hlasy v boji proti extremistům okolo SPD.
Klíčová pro povolební scénáře je pak pozice hnutí ANO. A tu lze, jak zdůrazňuje politolog, označit za stabilní. "Zdá se, že oproti roku 2021 už nedojde ke zlomu na cílové pásce, kdy hnutí nedokázalo volby ani v absolutních číslech vyhrát. Nicméně podobně jako v případě STAN se situace v danou chvíli jeví tak, že se voličský potenciál hnutí Andreje Babiše nasytil a usadil kolem jedné třetiny voličů," míní Cabada.
A tak jako u koalice SPOLU i tady zmiňuje zřetelnou aktivitu zástupců hnutí ANO k mladým voličům. "Opět je zde skupina prvovoličů a výrazná kampaň klíčových tváří hnutí na sociálních sítích, včetně poněkud infantilních stylizací na TikToku, což dokazuje, jak moc hnutí ANO o podporu prvovoličů bojuje," říká. Druhým možným rezervoárem pro Babiše a spol. podle něj mohou být radikálně-pravicoví voliči primárně národovecké a protiunijní provenience.
"Nicméně Andrej Babiš už jistě vnímá, že mu úkrok doprava nové voliče stabilně nepřinesl a současně mu může část nynějších odradit, stejně jako vnést napětí dovnitř hnutí - výrazně programové a ideologické změny v hnutí vždy vedly k odchodům viditelných tváří na krajské, národní i evropské úrovni," zdůrazňuje Cabada v souvislosti s možnostmi Babiše lákat na svou stranu další skupiny voličů. Jeho možnosti jsou v tomto ohledu tedy zjevně omezené.
Pokud jde o Okamurovu SPD, Cabada má za to, že "sbalením" menších radikálních subjektů na jednu kandidátní listinu provedla racionální krok, který by měl zabránit propadu větších procent voličských hlasů. "Současně se může Tomio Okamura chlubit, že tak získal výrazné tváře a odborníky, a nabízet je jako budoucí ministry do vlády s hnutím ANO," upozorňuje politolog na čím dál zjevnější a vlastně i novou ambici předsedy SPD - podílet se konečně na vládě.
"Je nicméně otázkou, zda nakonec nedojde k nějakým výraznějším roztržkám, které by mohly voliče odradit - právě dnes oznámil odchod z SPD její dlouholetý poslanec Jiří Kobza. A to kvůli nízkému umístění na kandidátní listině… A údajným programovým neshodám," připomíná Cabada. Ve vztahu k příští vládě jde o zcela zásadní věc. A tady je dobré připomenout, že Babiš Okamuru mírně řečeno "nemusí", a tak by byl určitě rád, pokud by se do dolní komory dostalo ještě hnutí Stačilo!, ideálně i Motoristé.
"Myslím si, že formace Motoristé sobě je již za zenitem, což je dáno vyfabrikovaným životním příběhem Filipa Turka, který se nyní primárně jeví jako hochštapler. I když mnozí tzv. klausovci spojení historicky se Svobodnými či Trikolorou vykazovali a vykazují specificky autoritativní a liberálně-nacionalistické tendence, přece jen pro ně stěží může být bezhodnotový Turek dostatečným lákadlem," míní Cabada a jednotlivé volební modely posledních měsíců mu dávají za pravdu.
"Co se týče hnutí Stačilo!, tedy přejmenovaných komunistů, ti bojují primárně o voliče s SPD. A v tuto chvíli - zdá se - spíše prohrávají. Přece jen to mají obtížnější, když se chtějí tvářit jako radikální levice, ale současně do programu přimíchávají řadu pravicových témat, v první řadě silný nacionalismus a xenofobii. I to je důvod, proč se v průzkumech objevují na hraně volebního prahu," říká politolog. A nevěří, že jim pomůže deklarovaná spolupráce se zbytky SOCDEM.
Ta se totiž podle jeho slov po oznámení jejich možné vzájemné spolupráce rozsypala. "V podstatě se redukuje na Janu Maláčovou a Lubomíra Zaorálka - první je neautentická a bez silného charismatu, druhý jmenovaný je prostě na základě řady zlomů ve vlastní politické kariéře nedůvěryhodný. Myslím si, že SOCDEM hnutí Stačilo! téměř žádné nové voliče nepřinese. Spíš je otázkou, zda naopak někteří nepřejdou k SPD," uzavírá Cabada rozhovor pro Aktuálně.cz.