"Lidé si mylně myslí, že v Česku máme až příliš státních úředníků. Pro část politiků se z toho stalo jednoduché téma a slibují další snižování jejich počtu," varuje Petr Janský, profesor ekonomie na Univerzitě Karlově v Praze a také člen Národní ekonomické rady vlády. Zároveň vysvětluje, v čem onen omyl spočívá.

"Z veřejných peněz je placený přibližně jeden milion lidí. Jenže to zdaleka nejsou jen státní úředníci. Patří sem také učitelé, učitelky, zdravotní sestry, kuchařky ve školních jídelnách a řada dalších zaměstnanců. Mnoho z nich pracuje také na České správě sociálního zabezpečení, na úřadech práce či na Generálním finančním ředitelství. Skutečných státních úředníků, tedy těch na ministerstvech, je mnohem méně - nad 60 tisíc," vypočítává Jánský, který na Karlově univerzitě vede katedru evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky.

Jánský založil Centrum veřejných financí, které je součástí skupiny organizací a expertů vystupujících pod označením Česko, funguj!. Na konkrétních příkladech dokládají, proč Česko nefunguje podstatně lépe. Nyní přišli s 12 návrhy pro fungující stát, co a jak by se mělo zlepšit. Jde o rozsáhlý a důkladný materiál, na kterém pracovali odborníci a odbornice na veřejnou správu, ekonomii a právo.

Jeden z návrhů se týká i zmiňovaných státních úředníků. Experti poukazují na to, že pokud něco státní správa potřebuje, je to pečlivé práce při výběru lidí do jejích služeb, přehled, kde jsou potřeba, a v neposlední řadě také jejich podstatně lepší ohodnocení než dnes. 

"Pokud například komplexní kontrakt na stavbu dálnic za téměř 150 miliard korun připravují tři úředníci s nízkým tabulkovým platem, máme problém a nikdy nedosáhneme potřebné kvality. Úředníky pak soukromý sektor nebere jako rovnocenné partnery," píše se ve zmiňovaných návrzích. 

Podle Jakuba Černého, dalšího experta z uskupení Česko, funguj!, je nyní ve státní správě vůbec nejméně úředníků v moderní historii. "Máme jich stále méně a chceme po nich čím dál více věcí. Spousta z nich dělá velmi dobrou práci, ale nejsou dobře zaplaceni. Bohužel, ani neplatí to, že když se určitý počet úředníků propustí, tak ušetřené peníze půjdou stávajícím úředníkům. V současném systému něco takového nejde," stěžuje si Černý, který pracuje jako poradce ministra vnitra pro legislativu a veřejnou správu.

Vedoucí týmu zaměřeného na datové analýzy veřejných zakázek v Datlab Institutu Jiří Skuhrovec dokonce tvrdí, že klíčových státních úředníků je ve skutečnosti jen pár set. "Náš stát reálně řídí z úřednických pozic tak 500, maximálně 600 lidí. A budou ho řídit, i když přijdou po podzimních volbách případně noví ministři. Často jde ale o silně podfinancované pozice, na čemž stát hrozně tratí. Jde o úředníky, jejichž rozhodnutí mají na fungování Česka doslova miliardové dopady, a my nejsme schopni je pořádně zaplatit," kritizuje Skuhrovec.

On i další odborníci zároveň poukazují na to, že by měl existovat princip jedné státní služby. Díky tomu by bylo možné centralizovat výběr a rozvoj klíčových odborníků i manažerů a tak zajistit, že stát do svých služeb přiláká talenty a vytvoří systém, aby si je také udržel.

Když si objednáte Dvanáctku, dočkáte se lepšího státu

Dvanáct návrhů marketingově připomíná prodej piva, protože je veřejnost dostává od hlavičkou "Objednej si Dvanáctku". Experti ale hned upozorňují: "To není úvaha v hospodě, ale plán, jak zefektivnit českou byrokracii. Iniciativa Česko, funguj! připravila Dvanáctku doporučení pro fungující stát. Jde o recept, jak mít už za čtyři roky efektivnější stát."

Dvanáctka je ale ze všeho nejvíce adresovaná politikům. A zcela záměrně právě v tomto období, kdy běží předvolební kampaň před podzimními volbami, politici finišují s programem a také se na něj snaží nalákat voliče. Organizace Česko, funguj! by byla ráda, aby i voliči v tomto směru na politiky zatlačili.

"Řekněme společně politikům, že chceme efektivní a odpovědný stát! Objednejte si Dvanáctku pro příští volby," vybízí voliče a vysvětluje jim, co je v Česku špatně. "Státu chybí jasné priority, manažeři zodpovědní za jejich dosažení i experti. Státní správa svazuje zbytečná byrokracie a příliš složité procesy. Současný stav vadí občanům, podnikatelům, politikům i státním úředníkům. A táhne dolů českou ekonomiku," dozvídají se občané.  

Experti spojení s Česko, funguj! chtějí, aby si zájemci aktivně 12 opatření objednali, a dali tak politikům vědět, že stojí o lepší správu státu. Mají si tedy kliknout na příslušný internetový odkaz a připojit své jméno, příjmení i e-mail. "Čím víc si vás opatření objedná, tím větší máme šanci, že nám je politici dodají," naléhají aktivističtí odborníci na webu Česko, funguj!. Kromě toho si můžou zájemci přečíst tiskovou zprávu z poloviny letošního května, kde najdou i podrobná vyjádření jednotlivých expertů.

Při jejich čtení je zřejmé, jak moc toho Česku schází k tomu, aby fungovalo lépe. Například už v prvním bodu "TOP 5 priorit ministrů" odborníci upozorňují, že politikům i úředníkům chybí pověstný kompas, který by je nasměřoval k řešení nejpodstatnějších problémů Česka. Místo několika problémů dávají do programových prohlášení vlády stovky bodů, což má opačný efekt.

"Ministři jsou přehlceni, zapadnou do agendy, která se na ně valí, do toho musí řešit pěnu dní, vyjadřovat se k tématům, která jsou živá, musí řešit akutní témata, musí být v kontaktu s voliči, musí jednat s koaličními partnery… Do toho řeší vnitrostranické záležitosti, takže není pro ně lehké dotáhnout do konce náročnější, dlouhodobé úkoly," popisuje Věnek Bonuš ze spolku pro podporu dobrého a demokratického vládnutí Lobbio, který spolupracuje s Česko, funguj!. 

Navrhuje proto, aby každý ministr sto dní od nástupu do funkce zveřejnil pět konkrétních, měřitelných a na dopad zaměřených cílů pro celé volební období. A to tak, aby veřejnost mohla jasně sledovat, zda a kdy byly splněny. Podobný princip by se měl týkat i vysokých státních úředníků, například náměstků, vrchních ředitelů sekcí či šéfů státních úřadů. A aby je mohla kontrolovat veřejnost, Česko, funguj! přichází s návrhem na veřejný online dashboard, tedy něco jako interaktivní nástěnku. Na ní by ministři i státní úředníci mohli přehledně zobrazovat, jak na jednotlivých prioritách pracují.