Na milovaném Wimbledonu udělala tečku za fenomenální kariérou. Tak to sama popsala před necelými dvěma měsíci v Londýně.

"Ale ještě pojedu hrát na US Open," překvapila tehdy, i když zároveň přiznávala, že už v ní nehoří tenisový oheň.

V New Yorku, kde naposledy využije institut takzvaného "chráněného žebříčku", se v prvním kole střetne v pondělí s Francouzkou Diane Parryovou a při navýšení dotací na rekordní výši si za účast v prvním kole odveze 110 tisíc dolarů, tedy více než dva a čtvrt milionu korun.

Ještě před startem svého posledního turnaje musela dvojnásobná wimbledonská vítězka na tiskové konferenci vysvětlovat, co jí ke startu na US Open vedlo.

"Už když jsem se vracela po narození dítěte, věděla jsem, že to bude jen na jednu sezonu. A určitě jsem chtěla hrát Wimbledon, to je jasné. Zahrát si ještě jeden grandslam je bonus, proto jsem tady. V minulých letech jsem objevila svou lásku pro New York, jsem šťastná, že tu můžu být a užiju si to," odpověděla na první dotaz amerických novinářů.

I její astma, se kterým ve specifických podmínkách nejlidnatějšího města USA tolik trpěla, se prý v posledních letech zlepšilo.

"A našla jsem si místo na Manhattanu blízko Central Parku, kde se necítím jako v New Yorku. Pokaždé, když vyjdu z hotelu, vidím zeleň, pomáhá mi to mít čistou mysl. To také přispělo k obratu," zmínila. 

Na hluk, zápach a davy už si zvykla. "A bude mi to chybět. Je úžasné, kolik tady chodí lidí, jak tenis milují, jak nás podporují," dodala.

Když se jí jeden z novinářů zeptal, zda měla podobné negativní ohlasy na New York i od jiných hráčů či hráček, rozesmála osazenstvo.

"Vlastně nevím, nechodila jsem za tenisty a neptala se: taky nemáš rád New York? Takže netuším," spustila Kvitová salvu smíchu.

Američanům dojemně představila Bartošku

V dalším průběhu přiznala, že ještě vůbec netuší, co bude dělat po kariéře.

"Jednak zůstanu mámou, řekla bych. Opravdu mi chybí čas, který nestrávím se synem. Pro tuhle chvíli mám tenisu dost, ale ten sport miluju, tak uvidíme, co přinese budoucnost. Ale v roli trenérky se opravdu nevidím, nemyslím si, že bych v tom byla dobrá," přiznala. 

Když se novináři ptali proč, odpověď rozvedla.

"Vždyť mě znáte, vždyť víte, jak hraju. Prostě jdu bezhlavě pro úder, jak to cítím. Bylo by pro mě složité někoho učit technické a taktické věci," podotkla a odmítla, že by chystala jakoukoli oslavu konce kariéry.

"Nejsem ten typ. Prostě budu doma, to bude hezké. Bez věčného cestování to bude jako dovolená," usmívala se.

Závěrečný dotaz přinesl dojemný moment. Kvitová měla zmínit nějakou osobnost mimo svůj tým, rodinu a přátele, která ji během kariéry ovlivnila.

"Asi ho nebudete znát, letos bohužel zemřel. Byl to jeden z nejlepších herců, které jsme v Česku měli. Byl to prezident našeho největšího filmového festivalu. V roce, kdy jsem poprvé vyhrála Wimbledon, mě tam pozval. Byla jsem tam a od té doby pro mě znamenal hodně. Pořád mě podporoval, psal mi. Opravdu vyspělý, výjimečný člověk," smutnila Kvitová.

Americkým novinářům pak vyhláskovala jeho jméno: Jiří Bartoška.