Praha 3. července 2026 (PROTEXT) - Současná situace na velkoobchodním trhu s energiemi dává vzpomenout na období před energetickou krizí v roce 2022. Ani pesimistický scénář ilustrující vývoj cen elektřiny pro dodávku v roce 2027 sice zatím nepředpokládá tak dramatické dopady jako tehdy, ale období nižších cen na trhu zřejmě skončilo. Pro domácnosti i firmy proto znovu roste význam předvídatelnosti nákladů na energie. Fixace ceny elektřiny i zemního plynu ještě před odjezdem na dovolenou je racionálním krokem chránícím před dalším zdražením, říká Jiří Matoušek, člen správní rady CENTROPOL ENERGY, a. s.

Výchozí cena velkoobchodního produktu nákupu s dodávkou v příštím roce CZ CAL-2027 na energetické burze pro střední Evropu PXE dosáhla k 30. červnu 2026 hodnoty 99,91 EUR/MWh. Do jejího vývoje se promítá kombinace tří tlaků: geopolitického napětí ohledně dodávek LNG, podnormálního stavu naplnění evropských zásobníků plynu a klimatických vlivů, zejména veder a sucha vedoucích k omezení výroby ve francouzských jaderných či německých větrných elektrárnách.

Trh se vrací k opatrnosti

Velkoobchodní ceny elektřiny v Evropě zůstávají silně navázané na cenu plynu, emisních povolenek a dostupnost výrobních zdrojů. Když roste cena plynu nebo je potřeba častěji zapojovat plynové elektrárny jako záložní zdroj, promítá se to i do ceny elektřiny. V druhé polovině roku 2026 bude také klíčové, za jaké ceny dodavatelé dokoupí poslední část objemu plynu pro zimní sezónu 2026–2027.

Základní scénář počítá s tím, že se cena CZ CAL-2027 může do konce roku 2026 pohybovat zhruba v pásmu 100 až 117 EUR/MWh (+ 17 EUR). Pesimistický scénář připouští při kumulaci nepříznivých faktorů růst až k 130 až 140 EUR/MWh (+ 40 EUR). Optimistická varianta naopak předpokládá uklidnění geopolitické situace, doplnění zásobníků a příznivé počasí, což ovšem cenu oproti výchozí sníží jen minimálně – o dvě až čtyři EUR/MWh. S vyšší pravděpodobností v tomto roce lépe již bylo a ceny elektřiny na velkoobchodním trhu budou spíše dále růst.

Sedm rizik, která spolurozhodují o ceně elektřiny pro rok 2027 i 2028

1. Hormuz a geopolitika LNG. Největším rizikem zůstává vývoj v oblasti Perského zálivu 
   a dostupnost zkapalněného plynu LNG. Pokud by se zhoršila průchodnost Hormuzského průlivu nebo byla déle omezena produkce v klíčových exportních terminálech, ceny plynu by znovu rychle rostly a růst by se přenesl i do ceny elektřiny.
2. Poptávka ve vtláčecí sezóně. Evropské zásobníky plynu vstupují do léta naplněné méně, než je obvyklé. Dostat se z aktuálních přibližně 48 procent naplnění na cílových 80 procent do začátku listopadu znamená nakoupit velmi vysoké objemy plynu v krátkém čase. Tato poptávka vytváří cenovou „podlahu“, která je přítomna ve všech scénářích.
3. Sucho a omezení jaderného chlazení. Vysoké teploty a nízké průtoky řek mohou omezovat výkon jaderných elektráren ve Francii a Švýcarsku. Už nyní analýza pracuje 
   s omezením francouzských zdrojů o 4,1 GW; při delším suchu by se nutnost nahrazovat jadernou výrobu plynem ještě zvýšila.
4. Nižší výroba z vody. Slabší zásoby vody v nádržích snižují možnost zapojení hydroelektráren, zejména ve Francii a v alpském regionu. Pokud by se přidala i omezení exportů ze Skandinávie do Velké Británie, evropská soustava by musela doplnit výpadek elektřiny.
5. Ceny emisních povolenek. Cena povolenky EU ETS opravňující podniky k vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého (CO2), případně ekvivalentu jiné škodliviny do ovzduší, se pohybuje kolem 75 až 80 EUR za tunu a její růst zdražuje výrobu elektřiny z fosilních zdrojů. Každých 10 EUR za tunu navíc může podle modelu znamenat přibližně 3 až 4 EUR/MWh v ceně elektřiny.
6. Větrná variabilita. Vítr tvoří významnou část evropského energetického výrobního mixu, ale v době letních anticyklon se často potkává vedro s bezvětřím. Slabá větrnost tak nepůsobí izolovaně: zesiluje dopad sucha, jaderných omezení i dražší plynové výroby.
7. Makroekonomika a poptávka. Průmyslová poptávka, úrokové sazby a celkový ekonomický výkon mohou růst ceny buď podpořit, nebo naopak tlumit. V optimistickém scénáři může slabší výkon průmyslu snížit spotřebu a zmírnit tlak na ceny; v pesimistickém scénáři však vyšší náklady a nejistota ovlivňují ceny déle.

Co to znamená pro odběratele

Trh s elektřinou pro rok 2027 vstupuje do období zvýšené nejistoty. Rizika se netýkají jen jedné události, ale jejich kombinace: geopolitiky, stavu plynových zásobníků, počasí, dostupnosti jaderných a vodních zdrojů, cen povolenek, větrné výroby a ekonomické poptávky. Právě proto dává v současné situaci fixace ceny znovu smysl jako praktická pojistka proti dalšímu růstu nákladů na energie. A modelové scénáře ukazují, že pro fixace cen je pořád ještě vhodný čas.

Jedinou spolehlivou ochranou domácností před růstem cen energií je smlouva na dobu určitou s fixací ceny. Z výše uvedených důvodů by doba fixace měla být co nejdelší, tedy ideálně na tři roky – do koncové ceny se tak promítne stále ještě nižší cena vzdálenějšího zajištění (CAL-2028). Rozhodně alespoň u elektřiny; u plynu nejméně na dva roky, ale ani tříletá fixace nebude chybou. Jistota pevné ceny při případném růstu má vyšší přidanou hodnotu než možná drobná úspora, pokud by velkoobchodní cena krátkodobě klesla.

Ještě než vyrazíte vstříc dovolenkovým zážitkům, najděte si chvilku na porovnání nabídek a sjednejte si smlouvu na elektřinu a plyn s fixovanou cenou u spolehlivého dodavatele. V Centropolu jsme ceny nezvyšovali a stále jsou na úrovních před začátkem konfliktu na Blízkém východě. S cenovou volatilitou kalkulujeme dlouhodobě, a proto naše zajištění dopřednými nákupy vysoce překračuje požadavky české legislativy na zajištění obchodníků. Využijte toho a přejděte k Centropolu.

Jiří Matoušek, člen správní rady CENTROPOL ENERGY, a.s.

Zdroj: CENTROPOL ENERGY