6 0 0 15.08.2025
Několik možných scénářů. Putin se bude snažit přesvědčit Trumpa, že velmi usiluje o mírovou dohodu s Ukrajinou a Západem. A že za prodlužování války jsou zodpovědní jiní. To je minimum, co Moskva chce. Maximum je omezení jakékoli možné pomoci Ukrajině, zejména zpravodajské podpory, kterou poskytují Spojené státy.
Rusko by pak uvítalo rozbití západní jednoty v podpoře Ukrajiny. Ideální by pro ruskou stranu bylo přesvědčit Donalda Trumpa, že je možné uzavřít dohody s Ruskem v jiných oblastech mimo Ukrajinu. A že Ukrajina je samostatná otázka, která je spíše problémem pro Evropu a ukrajinské vedení než pro vztahy mezi USA a Ruskem.
Samotné osobní setkání posílí mezinárodní postavení Ruska, pokud ne v Evropě, tak v jiných částech světa. Západ nedokázal Rusko izolovat. I v letech 2022 až 2023 Moskva vedla diplomatická jednání s africkými a asijskými zeměmi včetně Číny.
Takové setkání lidem ukáže, že Rusko udělalo vše správně. Pouze Evropané jsou poněkud zdráhaví jet do Moskvy.
Lidé v Rusku chápou, že válka nějakým způsobem skončí. Pravděpodobně ne letos, ale příští rok. Ačkoli Rusko může ještě pár let bojovat. Škodí to jeho ekonomice, ztráty jsou značné.
V Moskvě to všichni vědí. A je čas začít vymezovat hranice nebo potenciální rámec mírové dohody, kterou budou muset nakonec všichni podepsat. Toto setkání dává Rusku převahu v diplomatických snahách.
Může to totiž být dobrá příležitost přesvědčit prezidenta Trumpa alespoň o základních podmínkách, kterých chce Moskva v této válce dosáhnout. A to je nezačlenění Ukrajiny do NATO.
Už se nebojí, že by se nakazil covidem nebo jinými infekčními chorobami. A i když je to území USA, Rusko má s Aljaškou přímou hranici, takže se delegace vyhnou přeletům nad nepřátelským vzdušným prostorem, jako je například Evropa. Pravděpodobně tam stále přetrvává trochu paranoia.
Aljaška je dobrým místem jednak kvůli symbolickému významu pro Rusko, a také proto, že je blízko ruských hranic. V podstatě hned za ruským Dálným východem. Navíc je daleko od Evropy, jakoby se tím snažili říct: "Podívejte se, Rusové a Američané řeší evropské problémy, ne v Paříži, ne v Berlíně, ani na mezinárodním summitu, kde jsou zapojeni všichni účastníci. Ale na Aljašce."
Vzpomněl jsem si na citát, který údajně patří sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi, když se ho někdo zeptal na zahraniční politiku Vatikánu. A on proslul svou otázkou: Kolik tankových divizí má Vatikán?
Myslím, že ruští lídři, kteří stále patří ke generaci z 50. let, možná z počátku 60. let, mají tuto mantru také v hlavě, stejně jako Trump. Moc má ten, kdo má vojenskou sílu.
Evropa ve vojenské oblasti ukázala, že je plně závislá na armádě USA, a to jak v oblasti konvenčních zbraní, tak těch jaderných. Snaží se to změnit, ale je pozdě. Kdyby začala zbrojit třeba před pěti lety, tak bychom možná teď viděli něco jiného.
Druhá věc je, že Evropa sice Ukrajině poskytuje významnou vojenskou a ekonomickou podporu, ale některé klíčové věci, jako jsou zpravodajské informace či internet Starlink Elona Muska, dodávají Spojené státy. Takže pokud chcete někoho přesvědčit, aby pomoc omezil, musí to být americké vedení.
Podle mého názoru se evropská diplomacie mylně nezúčastnila ani pokusů o jakékoli diplomatické sondování situace s Ruskem. Neříkám, že by mělo dojít k nějakému sblížení, ale myslím si, že chytrá diplomacie by řekla: Dobře, jsme v neshodě, v nejnižším bodě našich vztahů a tady jsou naše zájmy. A snažit se nějak dohodnout. I ti nejbláznivější lidé chápou, že válka jednou skončí.
Když jsem o tom mluvil s vysokými evropskými vládními úředníky, tak jejich nejlepší argument byl, že pokud by se jednotlivé státy rozhodly zahájit diplomacii, tak by se členské snažily soutěžit, kdo dosáhne více, a to by pak narušilo evropskou jednotu.
Existuje příliš mnoho faktorů, které na to budou mít vliv. Včetně Trumpových vlastností. Pokud budou Spojené státy pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině, budou nadále uvalovat sankce na Rusko a budou zvyšovat a prosazovat ekonomický tlak na Rusko, pak se status quo pro Ukrajince nejspíš nezmění.
Pokud se ovšem Spojené státy rozhodnou snížit svou podporu, bude to špatná zpráva pro Ukrajinu i pro Evropu. Může to mít dokonce kaskádový efekt, protože Spojené státy, zejména v ekonomické sféře, mají stále tak velkou ekonomickou moc. Takže jakékoli změny v jejich politice budou mít dopad na politiku v jiných částech světa. Je tedy třeba to sledovat.
Podle mého názoru se Putin setká se Zelenským pouze tehdy, když si bude jistý, že ukrajinský prezident bude méně asertivní a méně kritický, než obvykle vůči Putinovi bývá. Předchozí zkušenosti nám ukazují, že ruský prezident se necítí dobře v přímých konfrontacích na veřejnosti. Je spíše mužem v pozadí, který řeší věci ve stínu.
Naopak Zelenskyj je herec a cítí se velmi dobře, když je centrem pozornosti. Takže k setkání dojde pouze tehdy, když bude dohoda uzavřena za kulisami.
Dokud je prezident Zelenskyj brán jako hrdina a národní vůdce, který je schopen bojovat s tak velkou zemí, jakou je Rusko, pak si myslím, že do toho nepůjdou, protože je to příliš riskantní. Proč by Putin riskoval svou reputaci kvůli takovému setkání?