Putin zopakoval, že je připraven se s ukrajinským prezidentem sejít až v "závěrečné fázi" jednání o ukončení více než tříletého konfliktu. Rusko v minulosti stanovilo tvrdé předběžné podmínky - zejména mezinárodní uznání anektovaných území, včetně Krymu a Donbasu, jako součásti tzv. "Nového Ruska". Kreml rovněž hovořil o výměně vězňů či konkrétních návrzích příměří.

Příští týden se má uskutečnit schůzka Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovory svého emisara Steva Witkoffa s ruským vůdcem Trump označil za "velmi produktivní". Washington ale upozorňuje, že neupustí od hrozby nových sankcí vůči partnerům Moskvy.

Diplomatický tlak z Kyjeva

Zelenskyj se v posledních dnech snažil o přímý kontakt s Kremlem. Ve čtvrtek hovořil telefonicky s Trumpem i evropskými lídry a na sociálních sítích zdůraznil, že "nalezení skutečných řešení může být účinné pouze na úrovni lídrů". Podle něj je nutné určit načasování a rozsah otázek, které by případné jednání řešilo.

Ukrajinský prezident zároveň zdůraznil, že Evropa musí být přímým účastníkem mírových rozhovorů: "Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je její nedílnou součástí. Proto Evropa musí být součástí příslušných procesů," prohlásil po hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Podle čerstvého průzkumu agentury Gallup téměř sedm z deseti Ukrajinců podporuje co nejrychlejší vyjednání ukončení konfliktu. To je výrazný posun oproti roku 2022, kdy většina obyvatel chtěla bojovat až do úplného vítězství.

Od smířlivých tónů k tvrdým útokům

Současný smířlivý Putinův tón ostře kontrastuje s jeho minulými výroky o Zelenském. Ruský prezident v uplynulých letech opakovaně zpochybňoval jeho legitimitu a osobní integritu.

Označil ho například za "toxického" politika a tvrdil, že je "ostudou židovského lidu". Zpochybňoval také jeho právo podepisovat jakékoliv mírové dohody a tvrdil, že šance na jeho znovuzvolení jsou "rovny nule, pokud nebude manipulováno".

Putin dlouhodobě odmítá uznat Ukrajinu jako suverénní stát. Ve svých projevech tvrdí, že moderní Ukrajinu "vytvořilo bolševické Rusko" a že její současné vedení je loutkou Západu. Opakovaně naznačil, že by Zelenskyj měl odstoupit, aby mohl mírový proces pokročit.

Trumpův faktor

Ačkoli Putin nyní tvrdí, že vůči Zelenskému osobně nic nemá, diplomatická realita zůstává složitá. Jeho "podmínky" pro setkání s ukrajinským prezidentem stále znamenají zásadní ústupky, které jsou pro Kyjev těžko přijatelné.

Tlak na jednání nicméně roste. Od unavené ukrajinské veřejnosti, z evropských metropolí i z Washingtonu, kde Trumpův tým mluví o "produktivitě" rozhovorů s Moskvou.

Otázkou zůstává, zda tento tlak povede k reálnému průlomu, nebo zda se Putinova aktuální vstřícnost ukáže jen jako další taktika, jak získat čas a mezinárodní pozornost, aniž by došlo k podstatné změně ruských požadavků.