95 0 0 04.06.2025
Ruská strana v návrhu předložila dvě varianty: buď Ukrajina uzná ruskou kontrolu nad okupovanými oblastmi a stáhne se, nebo zůstane na aktuálních pozicích, ale přestane podnikat ofenzivní akce a zahájí se proces, který změní charakter ukrajinského státu.
Podle spolupracovníka Aktuálně.cz a novináře žijícího v Moskvě Jiřího Justa jsou návrhy obou stran "diametrálně odlišné". Přesto podle něj existuje jistý prostor pro další jednání, zejména pokud by Ukrajina byla ochotna diskutovat alespoň o části ruského návrhu týkajícího se příměří.
Just upozorňuje, že Rusko dál trvá na dosažení svých cílů primárně vojenskými prostředky. Jednání podle něj Moskva vede spíše z donucení, například kvůli tlaku Donalda Trumpa nebo proto, že jí to momentálně vyhovuje jako taktický nástroj. Vyjednávat bude tehdy, pokud z toho bude mít zisk. Pokud ne, bude nadále používat sílu. "Předložené ruské návrhy nejsou výsledkem kompromisu, ale spíš připomínají kapitulační ultimátum směřované Ukrajině," dodává Just.
Rusko se podle něj snaží vytvářet dojem, že druhá varianta jejich návrhu, tedy příměří bez uznání okupace, je kompromisem, který představuje vstřícný krok směrem k Kyjevu. Z ukrajinské strany se prý dokonce ozvaly hlasy, že by o této variantě bylo možné alespoň diskutovat, což by mohlo znamenat drobný posun směrem k dialogu. Zároveň ale Just upozorňuje, že návrh je velmi složitý a zahrnuje zhruba 15 až 16 bodů.
Při předchozím jednání v Istanbulu Rusko vynechalo požadavek na omezení velikosti ukrajinské armády, nyní se však tento požadavek znovu vrátil do hry. Just míní, že jeho dřívější vypuštění bylo součástí diplomatické taktiky - nabídnout zdánlivý ústupek výměnou za protikrok. Teď Rusko tento požadavek znovu zdůrazňuje, protože demilitarizace Ukrajiny je podle něj klíčovým bodem ruské strategie. "Z pohledu Moskvy není trvalý mír možný bez zásadního omezení ukrajinských ozbrojených sil a techniky," uzavírá Just.