Komentář - Jaroslav Tvrdík, předseda slávistického klubového představenstva, si v čerstvém podcastu Livesport Daily postěžoval: "Na kauze Zafeiris je jasně vidět, co nám vadí. Vznikla z toho pro nás strašná pachuť, jak uvnitř klubu, tak venku mezi fanoušky."

Viníkem téhle pachutě jsou podle něj a vedení Slavie nepravdivé spekulace deníku Sport o výši nabídky Soluně a zvýšení Zafeirisova platu v nové smlouvě, kterou řecký reprezentant v Edenu na konci června podepsal.

Ovšem principiálně si generalita sešívaných zavařila před prvním výstřelem základní fáze Ligy mistrů sama.

O co přesně jde?

V každém létě a běžně se dělá všude na světě velká show z přestupů. Média a sociální sítě jsou plná spekulací, kdo kam a za kolik půjde. Pro fanoušky je to vděčné téma v barech i hospodách. Všichni to probírají a jsou zvědaví, co nakonec z milionové virtuální debaty opravdu vyleze.

Dobře fungující kluby to nezajímá, protože mají dopředu nachystané strategie pro všechny možné varianty. I to, jakým způsobem je budou komunikovat. Slavia reprezentovaná Jaroslavem Tvrdíkem se do toho poněkud zamotala. A rozhovor Livesport Daily naznačil, že se nepoučila, ale spíš se do toho zamotává ještě víc.

Pojďme si to věcně rozebrat.

Nikdo není víc než klub

Pep Guardiola, nejúspěšnější fotbalový trenér na světě posledních let, opakuje, že v Manchesteru City nechce nikoho, kdo by za něj nechtěl hrát. Jedním dechem dodává, že nikdo si nemůže jakýmkoli nátlakem vynutit odchod před ukončením smlouvy. Pokud kupec s takovou nabídkou přijde, mají on i hráč se zaječím úmyslem smůlu.

Pokud to nepřijme a působí negativně na tým, musí z kabiny pryč. Zásada číslo jedna totiž zní: nikdo není víc než klub. A zásada číslo dvě: Nikdo není nenahraditelný. Nebyl jím ani Kevin de Bruyne, jenž nedostal od vedení City nabídku na prodloužení kontraktu, protože klub došel k závěru, že v této sezoně už by jeho hru spíš brzdil v rozletu.

Pro řadu fanoušků šlo o absolutní šok, KDB byl pro ně nenahraditelným miláčkem. Ale organizace se rozhodla s výhledem do budoucnosti a tvrdě si za tím stála. Samozřejmě za to ponesou nejvyšší představitelé následně zodpovědnost.

V Edenu se nezdálo, že by měly klubové špičky jasně stanovené hodnoty, se kterými nehne ani velikost jména, obliba u fanoušků nebo nátlak kohokoli. Strategie u Zafeirisova přestupu se měnila pod vlivem emocí. Potvrzení najdeme, když si zkonfrontujeme pár Tvrdíkových vyjádření na jeho účtu na X a na mediální scéně.

Začněme 5. června, ještě před vypuknutím spekulací o přestupu do PAOK Soluň. Tehdy Tvrdík tweetoval: "S Christosem jsme dohodnuti a neprodáme ho za jakoukoli nabídku v tomto přestupovém období."

Skutečnost? V tomto přestupovém období ho Slavia prodala.

21. srpna na setkání s ženským týmem Slavie v centru Prahy pro server iDNES.cz pravil: "Pro nás to bylo těžké, protože jsme hráči, s kterým počítáme jako s jedním z pilířových, byli připravení v létě umožnit odchod. On sám ale v nějakém momentu změnil názor, přišel za mnou i majitelem klubu a chtěl zůstat. Vylepšili jsme jeho kontrakt a hráče, které jsme si na jeho pozici připravovali - pana Bužka a pana Oumu - jsme poslali hostovat."

Takže narychlo otočka.

A co ta smlouva?

Tvrdík v Livesport Daily: "V žádném momentu jsme nepřistoupili s hráčem k jednání o navýšení odměny. Prostě on podepsal tu smlouvu 30. června, my jsme žádali, aby ji dodržel."

Na akci na počest ženského slávistického double však mluvil o vylepšeném kontraktu.

Každopádně to dopadlo tak, že Zafeiris byl prodán s bonusy za 12 milionů eur. Což Tvrdík považuje za skvělou transakci.

Ano, Slavia na tom trhla slušnou sumu, protože Zafeiris přicházel v lednu 2023 z norského Haugesundu zhruba za 50 milionů korun a nyní by za něj červenobílí měli utržit cirka čtvrt miliardy korun a dalších 50 milionů jim ještě může připlout.

Zhroutil se, teď bude lídrem?

Jenže ctění standardů nezbytných pro udržení zdravého prostředí je nad penězi.

Nezdá se, že by to Tvrdík, který reprezentuje i myšlení vrcholného managementu Slavie, dostatečně doceňoval. Sice se omluvil za jeden chybný tweet, připustil, že příště bude muset víc přemýšlet, než něco vypustí do světa, ale pak pokračoval ve stejném duchu.

Jen namátkou pár jeho výroků.

"Nebylo to tak, že by si Zafeiris přestup vynucoval. Tak bych to nepopsal. On se legitimně zhroutil. V silné pravoslavné rodině je otec prostě vším, má to svá pravidla, kulturu fungování. Bylo těžké s hráčem vést debatu. Měl slzy v očích, byl rozložený na prvočinitele, nebyl schopný hrát ani za áčko, ani za béčko. Donutilo nás to podívat se na to hráčovou optikou."

Ač to nechtěl, udělal z klíčového hráče nesvéprávnou osobu, kterou řídí otec, a když má učinit něco jiného, než chce on, zhroutí se. Jenže Slavia stejného hráče považuje za nenahraditelného lídra pro zápasy v Lize mistrů, kde je třeba mentálně silné a odolné fotbalisty.

Urputnou snahou ponechat řeckého reprezentanta v Edenu do ledna na hostování vzkázala Slavia svým dalším záložníkům, hlavně letní posile Michalu Sadílkovi, že nevěří, že by mohli zacelit mezeru po Zafeirisovi.

Tvrdík v Livesport Daily: "Nejsem se silou kádru logicky spokojený. Přišel Michal Sadílek, přišel Daiki Hašioka, podařilo se udržet Ogbua… Měli jsme pocit, že situaci kontrolujeme, teď se ukazuje, že nejsme ve formě, ale to nejsme na začátku skoro nikdy."

Výhrady má i k alternativám v útoku. "Mojmír Chytil zřetelně není útočníkem do základní sestavy. Má srdce, bojovnost, ale očekávání směrem k Lize mistrů jsou větší."

Přitom Tvrdík na oficiální tiskové konferenci před vypuknutím sezony slavnostně hlásil, že áčko disponuje nejsilnějším kádrem za 10 let, co vede Slavii. Uplyne však pár týdnů a stejným hráčům už nevěří. Je rozumné, aby klubový šéf hráče veřejně shazoval?

A jak Zafeiris a jeho nejbližší, kteří na něj mají zásadní vliv, skousnou Tvrdíkovy věty pronesené do mikrofonu Livesport Daily o chudé rodině? Vždyť se hráč vrátí a má se na podzim rvát za Slavii. Navíc už nemůže přece být tak sociálně slabá rodina, když poslušný syn nebere v zaměstnání v pražských Vršovicích malé peníze, které nerozhazuje, ale pomáhá jimi právě rodině.

Tohle všechno nemůže mít pozitivní vliv na prostředí uvnitř klubu či šatny. I když kapitán Jan Bořil přísahal za celý tým na opak.

Z Edenu zkrátka v nové sezoně sálají neklid, obavy a panika, což vygenerovalo zatím nepřesvědčivou hru, Chorého úlet či přetrvávající Douděrovo simulování, na které není na top mezinárodní scéně už dávno nikdo zvyklý.

Záleží na Slavii, kam chce patřit.