Konvoj projíždějící pouští na jihu afrického Mali pohltila písečná bouře. A tehdy zaútočila tisícovka Tuaregů. Bitva trvala dva dny. Jejím výsledkem byly desítky mrtvých wagnerovců, oficiálně jich zemřelo dvacet, neoficiálně - dle vyjádření zdrojů ze skupiny - více než osmdesát. Podle tvrzení Kyjeva se na přípravě přepadu konvoje, ve kterém jeli i vojáci malijské armády, podílely i ukrajinské tajné služby.

Tuaregové v boji mimo jiné zlikvidovali tehdejšího velitele Wagnerovy skupiny v Mali Sergeje Ševčenka či válečného blogera Nikitu Fedjanina, který na Telegramu provozoval účet zvaný Grey Zone spojovaný s paramilitární organizací. Bloger se proslavil v roce 2022, kdy na svém účtu zveřejnil videozáznam umlácení jednoho z wagnerovců kladivem. Mělo jít prý o trest za dezerci.

Bitva, či přesněji masakr, který se před rokem odehrál poblíž hranic s Alžírskem, byla patrně tou nejvýraznější událostí spojenou s wagnerovci od jejich vzpoury, "tahu" na Moskvu - tedy pochodu ozbrojených žoldnéřů na hlavní město Ruska v roce 2023, který následoval po neshodách s ruským ministerstvem obrany - a následném úmrtí jejich šéfa Jevgenije Prigožina. Po něm převzal velení jeho syn Pavel.

Tuaregští povstalci v zemi už několik let bojují v Mali proti tamní vládě. Země, ve které v roce 2020 proběhl vojenský puč, čelí i útokům islamistů, například z řad místní odnože al-Káidy. Armáda sice před pěti lety svrhla vládu a prezident následně rezignoval, ovšem v zemi panují boje už léta. Od roku 2013 v zemi působily francouzské síly, které zde bojovaly proti džihádistům. V roce 2022 se však ze země stáhly. A právě to byla příležitost pro wagnerovce. O jejich přítomnosti - přinejmenším coby "instruktorů" - se mluvilo už v souvislosti s převratem před pěti roky. Jisté je to, že právě převrat jim v zemi zajistil byznys.

"Smrt je náš byznys," hlásají ostatně známé nášivky ruských žoldnéřů. Jde o jejich dlouhodobou strategii v Africe. Vládám zde poskytují bezpečnostní služby výměnou za přístup k přírodním zdrojům.

Ze severoafrické země se nyní po letech stahují. Jde o stovky bojovníků. Ještě na počátku letoška operovalo v zemi více než tisíc wagnerovců. Stopy jejich přítomnosti však zůstávají. Jak odkryla investigace vedená francouzským deníkem Le Monde a neziskovou organizací Forbidden Stories, v zemi minimálně do loňského roku fungovalo několik tajných věznic, ve kterých wagnerovci vyslýchali a brutálně mučili civilisty. Novináři uvádějí, že metody paramilitární skupiny se od toho, co páchali na Ukrajině, v podstatě neliší. 

"Bylo to, jako by zabíjeli psy," popsala pro investigativce své mučení jedna ze zajatkyň, která v Mali působila jako humanitární pracovnice. Na jedné ze základen ji loni wagnerovci opakovaně bili a podrobovali waterboardingu, což je technika mučení používaná k vynucení přiznání či získání informací, způsobuje nesnesitelný pocit topení a nemožnosti dýchat. A nejen ji, mučených civilistů byly stovky. Do válečných zločinů se paramilitární skupina zapojuje po boku místní armády. Civilisty "zatýká" většinou pro podezření z napojení na rebely či islamisty.

"Svázali mě, zavázali mi oči a dali mě do vrtulníku. Leželi jsme na zemi a žoldáci mi tlačili nohama do zad. Myslel jsem, že mě odvádějí na popravu," popsal jeden ze "zatčených", jak jej do věznice wagnerovci odvlekli po razii ve vesnici, ve které žil. Muž nakonec věznění přežil. Jiní to štěstí neměli.

"Většina lidí umírá ve vazbě," vypověděl novinářům Attaye Ag Mohamed Aboubacrine, zástupce generálního tajemníka lidskoprávní skupiny Kal Akal. Únosy civilního obyvatelstva podle něj představují prostředek cílené zastrašovací taktiky. 

Teror je přitom dlouhodobou strategií. Wagnerovci jsou v zemi spojováni s několika masakry. Například v roce 2022 podle zprávy OSN Wagnerova skupina spolu s malijskou armádou zavraždila ve městě Moura v centrálním Mali přes pět set civilistů. Krom několik set mrtvých ozbrojenci při hledání údajných teroristů znásilnili desítky žen a další civilisty pak brutálně mučili.

Africký domov wagnerovců

Vzpoura wagnerovců, ke které došlo v roce 2023, přitom na jejich operace v Africe neměla příliš dopad. Působili zde i poté, co se jich většina stáhla z bojiště na Ukrajině. Přinejmenším do loňského roku pak paramilitární skupina vedle Mali operovala i v Súdánu či Libyi. Dříve pak například v Burkině Faso či v Čadu. V Středoafrické republice pak wagnerovci zůstávají minimálně jako instruktoři pro místní milice.

Mali a Středoafrická republika byly pro Wagnerovu skupinu jakýmsi africkým domovem, měli zde své stálé zázemí. A jak skupina oznámila na počátku letošního června, právě z Mali se stahuje. Nahradit je zde má takzvaný Africký sbor. Ten vznikl krátce pro Prigožinově smrti a částečně do sebe vstřebal některé z wagnerovců. Vytvořen byl pod dohledem Ruské vojenské zpravodajské služby (GRU).

Jak připomíná Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu v reportu zveřejněném na přelomu roku, situace v Mali a Středoafrické republice byla jedním z důvodů, proč Rusko wagnerovce po jejich vzpouře nerozpustilo kompletně. Jejich jméno má totiž v obou zemích "dobrý zvuk" a je na ně vázána spolupráce s místními spojenci. Případné zrušení skupiny by mohlo poškodit zájmy Ruské federace. To je také jeden z důvodů, proč Africký sbor wagnerovce sice nahradí, ale taktéž počítá s tím, že část jejich bojovníků vstřebá. Do Afrického sboru už od wagnerovců přešlo i několik klíčových velitelů.

Jak však informuje Aljazeera, Africký sbor, který je řízený ruským ministerstvem obrany, má operovat více v pozadí, jeho bojovníci mají fungovat spíše jako poradci a operovat v těsnější spolupráci s místní armádou. Wagnerovci naopak některé akce prováděli nezávisle na armádě - tedy "na vlastní pěst".

Rusko si od nové paramilitární skupiny nejspíš slibuje větší loajalitu, než jaké se jí dostalo od wagnerovců. Africký sbor je skupinou přímo spojenou se Ruskem  - na rozdíl od wagnerovců, kteří - alespoň ne oficiálně - nebyli, což Rusku umožňovalo se od jejich operací distancovat.

"Jestliže dříve všichni chápali, že Wagnerova skupina je Rusko, ale formálně to byla soukromá společnost, tak teď je to zcela Rusko. A Rusko proto nese mnohem vyšší míru odpovědnosti za všechny z toho plynoucí důsledky, konkrétně za zabíjení civilistů či rabování," uvedl pro Aljazeeru odborník na africké bezpečnostní otázky Sergej Eledinov.

"Prigožin se dopustil vážných chyb, jeho smrt vyšetříme," prohlásil Vladimir Putin. Wagnerovci už mu hrozí (23. 8. 2023):