Film S čerty nejsou žerty natočil v roce 1984 režisér Hynek Bočan a inspiroval se při tom klasickými motivy pohádek Boženy Němcové, zejména Čertovým švagrem a O Nesytovi. Výsledkem je na svou dobu velmi výpravně natočený pohádkový příběh plný humoru, legendárních hlášek a skvělých hereckých výkonů. Snímek měl premiéru 1. října 1985.

Dvakrát tak drahý než ostatní filmy

Scénář, který společně připravili Hynek Bočan a scenárista Jiří Just, byl schválen začátkem roku 1984 a natáčení začalo hned v únoru téhož roku. Film vznikal ve výrobní skupině Barrandov a jeho rozpočet dosáhl zhruba dvojnásobku tehdejších průměrných nákladů na hrané filmy, tedy asi devět milionů Kčs, což se v konečném důsledku ukázalo jako velmi dobrá investice, protože se podařilo stvořit legendu české pohádkové kinematografie.

Mnoho exteriérových scén se natáčelo v malebné krajině Českého středohoří a také ve starých pískovcových dolech na Českolipsku, které vytvořily pekelnou kulisu. Aby tvůrci dosáhli dojmu rozsáhlosti pekelné říše, záběry z uměle vyhloubených jeskyní snímaly širokoúhlým objektivem. Právě tyto opuštěné doly sloužily v době natáčení k poněkud bizarnímu účelu - jako sklad brambor sovětské armády.

Pohádkovým zámkem se stal zámek v Průhonicích na okraji Prahy a pro záběry vězeňské cely zase posloužil hrad Kost. Roubený mlýn ve Střehomi, jenž si zahrál roli Máchalova rodného stavení, se díky pohádce stal častým turistickým cílem filmových fanoušků. Pochází ze 16. století, vystřídalo se v něm mnoho generací mlynářů a mlelo se tu až do roku 1953.

Hořící Vetchý, rozjetý Heřmánek a aceton

Natáčení nebylo úplně jednoduché. Například Ondřej Vetchý, představitel čerta Janka, zažil doslova horkou chvilku, když mu během natáčení jedné scény chytil kostým od všudypřítomného ohně v kulisách pekla. A nebyl jediný z herců, kdo si musel nechat ošetřit popáleniny.

Režisér Hynek Bočan si na vytvoření působivé čertovské říše dal záležet, ale možnosti Barrandova byly limitované. Trable s nedostatkem filmových pyrotechniků nakonec vyřešil po svém: "Potřebovali jsme spoustu pyrotechnických triků. Když jsem dal požadavek na Barrandov, tak mi řekli, že na to nemají čas, že by museli dát na ten film dva nebo tři lidi a že oni tam jsou tři na třicet filmů. Tak jsme se externě spojili s vojenskými pyrotechniky. Vymysleli tam plamenomety a aceton, aby to dobře hořelo, a všechny ty věci udělali naprosto dokonale," vzpomínal později v jednom z rozhovorů.  

Tvůrci filmu také dlouho řešili, jak by měli čerti v pohádce vlastně vypadat, a režisér se nakonec rozhodl, že se nechá inspirovat dětskou fantazií. Požádal svého syna, který tehdy učil na základní škole, aby jeho žáci nakreslili, jak si takového čerta představují. Vznikly tak originální kostýmy, jež pekelníkům dodaly na jedinečnosti.

Mezi nesporné devizy filmu patří i herecké obsazení. Vladimír Dlouhý jako svéhlavý a nebojácný romantik Petr Máchal i Karel Heřmánek jako uhrančivý a ďábelsky živelný Lucifer jsou ve svých rolích nezapomenutelní. Stejně jako Josef Kemr coby poněkud bezmocný a svým okolím manipulovaný kníže, Viktor Preiss jako neodolatelně intrikující hamižný správce, Petr Nárožný v roli omezeného a věčně ovíněného kaprála nebo už zmíněný Ondřej Vetchý v roli sympaticky naivního mladého čerta Janka. 

Režisér Hynek Bočan později vzpomínal: "Čerti pro mě byli naprosto nová zkušenost, nový žánr. A Lucifer Heřmánek mi moc pomohl. Byl první natáčecí den, řekl jsem: ‚Kamera!‘ a on začal řádit. Doslova! Koukal jsem jako blázen. Šel jsem za ním a říkám mu: ‚Karle, co to děláš? Ty jsi zešílel!‘ A on: ‚Co je? To je čert! Co čert? To je Lucifer. To takhle prostě musím.‘ Nechal jsem ho tedy hrát a tu postavu udělal dokonale. Hned se toho chytl Nárožný a s gustem se vyřádil na svém přiopilém kaprálovi." 

"Já to řeknu tatínkovi a ten vám vyhlásí válku!"

Jak už to u ikonických filmů bývá, i pohádka S čerty nejsou žerty proslula mnoha nezapomenutelnými hláškami, které se staly součástí českého popkulturního repertoáru. Věty jako: "Máchale, spadlo ti to. Asi vítr, ne?", "Já to řeknu tatínkovi a ten vám vyhlásí válku!", "Je to rebel!" nebo "Degraduju tě na králíka!" zná snad každý Čech, a když je příležitost, neváhá je citovat.

Populární je i komentář "Strhla nám váhu!", který při pekelném vážení hříchů Doroty Máchalové (Jaroslava Kretschmerová) pronese Lucifer. Tahle věta ale původně ve scénáři vůbec nebyla. Technici váhu špatně zajistili, Karel Heřmánek to spontánně okomentoval a vtipná poznámka už ve filmu zůstala.

Pohádka se pravidelně reprízuje během vánočních svátků a vedle Pelíšků, Anděla Páně nebo Pyšné princezny patří ke klasickým vánočním evergreenům.