V Česku se znovu hlásí o slovo nemoc špinavých rukou neboli virová hepatitida typu A, známá rovněž jako infekční žloutenka. Zatímco loni se jí u nás nakazilo 636 osob, letos to bylo už 450 lidí jen za období od ledna do dubna. Tenhle suvenýr ale nemusíte chytit jenom u nás, můžete si ho přivézt i z dovolené, třeba jen z Evropy. Slovensko i Maďarsko hlásí podobný vývoj jako Česko, případy žloutenky jsou také v Irsku či Velké Británii.

"Zvláště znepokojivý je počet nemocných dětí. Je proto důležité, aby lidé věnovali zvýšenou pozornost hygienickým návykům a zvážili očkování. To platí nejen pro osoby bez domova, ale i pro běžnou populaci, která může přijít do kontaktu s onemocněním," uvedla Martina Marešová, ředitelka epidemiologického oddělení Hygienické stanice hlavního města Prahy. V Praze se od začátku roku nakazilo žloutenkou 39 dětí.

Virus hepatitidy A je velmi odolný a snadno se přenáší. Především fekálně-orální cestou. V praxi to znamená šíření prostřednictvím nedostatečné hygieny, kontaminované vody nebo potravin. Odtud také pochází známá přezdívka "nemoc špinavých rukou".

 Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být

Někdy stačí kostka ledu z vody, nedostatečně tepelně zpracované jídlo nebo ovoce umyté v kontaminované vodě. Projevy nemoci se často objeví až několik týdnů po návratu.

"Zejména u cestovatelů je doporučeno vyvarovat se konzumace syrových salátů a zeleniny, ovoce, které si sami neoloupete, zmrzliny, mořských plodů v syrovém nebo polosyrovém stavu a nebezpečné jsou obzvláště ústřice. Všeobecně je dobré se vyhýbat pokrmům nedostatečně tepelně upraveným a nepoužívat led do nápojů. Zejména v zemích s nižším hygienickým standardem se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu, a to ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravu potravy v exotických zemích: převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být," doporučuje Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Jak poznáte příznaky?

První příznaky hepatitidy A připomínají běžné nachlazení nebo chřipku. Cítíte únavu, nevolnost, nemáte chuť k jídlu, můžete mít zvýšenou teplotu a bolesti břicha. Později se přidávají typické známky postižení jater; žluté zbarvení kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice. Zatímco u dětí mívá nemoc často mírný průběh, u dospělých může být závažnější a v ojedinělých případech může vést i k jaternímu selhání.

Jedinou jistotou je očkování 

Základem prevence je důsledná hygiena. Pravidelné mytí rukou, zejména po použití toalety a před jídlem. V městském prostředí, například při denním dojíždění veřejnou dopravou, je doporučováno používat dezinfekční gely. Ve veřejné dopravě byste také neměli jíst ani pít. Přesto platí, že hygiena není zcela spolehlivou ochranou.

"Pojem 'nemoc špinavých rukou' je samozřejmě adekvátní, nicméně nedostatečný. Ani pečlivé dodržování hygienických pravidel nám totiž nezajistí stoprocentní ochranu, kterou představuje pouze očkování," upozorňuje lékař David Jilich z Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka.

Očkování proti hepatitidě A je dobrovolné. Můžete se pro něj rozhodnout kdykoli, dokonce i po kontaktu s nemocným. Je vhodné i pro děti: "Existuje vakcína určená pro děti od 1 do 15 let věku," dodává doktor David Jilich.

Podle Hany Tkadlecové, epidemioložky a lékařky očkovacích center Avenier, je očkování rozděleno do dvou dávek podaných v intervalu půl roku až rok. "Nicméně ochrana proti virové hepatitidě nastupuje hned po první dávce. Před dovolenou lze proti hepatitidě A očkovat třeba i dva dny před odjezdem, protože žloutenka má dlouhou inkubační dobu, a než stihne virus v těle vyvolat onemocnění, tak si vytvoří očkovaný dostatek protilátek. Nefunguje to tak ale u ostatních nemocí."

Hepatitida A je důkazem toho, že některé nemoci zdaleka nepatří do historie. I když se může zdát, že jde o problém z minulého století, virus se i dnes dokáže rychle šířit.