Obvinění ze zpravodajské činnosti či šíření čínské propagandy jsou slova, která zaznívají na adresu Konfuciových institutů v Česku. Instituce, při kterých instituty fungují, naopak mluví o vzdělávání a kulturní výměně. 

Akci institutu, který je součástí soukromé Vysoké školy finanční a správní, nedávno, na konci května, navštívili i žáci soukromého pražského gymnázia Kodaňská. O dva týdny později do gymnázia dorazila školní inspekce. Nešlo o plánovanou kontrolu.

Inspekce se totiž zabývala stížností, která na školu přišla a týkala se oné návštěvy. Konkrétně toho, že žáci se povinně účastnili akce s možným politickým a propagandistickým kontextem. Na akci totiž byl i čínský velvyslanec. A žákům podle stížnosti měla být omezena jejich názorová svoboda, uvedli inspektoři. To vše podle informací Aktuálně.cz na škole skutečně vzbudilo emoce a odpor mezi žáky. Škole se ozvali i nespokojení rodiče. 

"Ze zjištění České školní inspekce vyplývá, že ředitelka operativně rozhodla o účasti některých žáků gymnázia na akci partnerské vysoké školy, aniž znala podrobnější informace o jejím obsahu i účastnících a prokazatelně informovala aktéry vzdělávání. Z předložené dokumentace bylo inspekcí ověřeno, že tato akce probíhala v době vyučování, byla pro žáky povinná a neměla přímou návaznost na učební obsah," uvedl pro Aktuálně.cz náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář. S tím, že škola byla vyzvána k přijetí určitých opatření.

Gymnázium má však na věc trochu odlišný názor. Jak na schůzce v gymnáziu s reportérem Aktuálně.cz uvedla ředitelka školy Romana Plocková, škola se mimo jiné zaměřuje na širší výuku jazyků. Návaznost na výuku tedy vidí v tom, že si žáci mohli poslechnout, jak anglicky mluví nerodilý mluvčí, a zároveň jako odlehčení výuky na konci školního roku kulturním programem.

Varuje česká kontrarozvědka i FBI

"Podle informací, které já jsem měla a na základě kterých jsem tam žáky posílala, se jednalo o taneční, hudební a pěvecké vystoupení," tvrdí Plocková.

"Musím říct, že je tam striktně všude napsáno 'možný politický kontext'," komentuje pak zprávu inspekce a údajné politické zaměření akce mluvčí Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) Magdalena Straková. Akce podle ní byla pouze jazyková soutěž. Čínský velvyslanec prý na místě byl, jelikož Číňané akci spoluorganizují. Za českou stranu byla na akci přítomna rektorka vysoké školy Bohuslava Šenkýřová. Univerzita nicméně na akci pozvala studenty gymnázia a poskytla prostory k akci.

Gymnáziu inspekce prý vytkla chybu v komunikaci, kterou uznávají. "Tedy, že to žáci nevěděli dostatečně dopředu, že nebyli informováni zákonní zástupci a že se to se žáky nekomunikovalo dostatečným způsobem," připouští ředitelka. S tím, že se o akci dozvěděla v krátkém předstihu a vše probíhalo narychlo.

"Už tam nebyl prostor, aby šli domů s nějakým papírkem, že tahle akce proběhne. Beru to na sebe, že to prostě bylo na poslední chvíli," říká Romana Plocková. S tím, že se škole ozvali minimálně dva nespokojení rodiče. 

"Jedna maminka nám vytkla, že o té akci nevěděla. Vysloveně v e-mailu uvedla, že jí nevadí charakter akce, ale vadí jí způsob, jak byl komunikován," tvrdí ředitelka. Druhému z rodičů prý vadil přímo obsah akce. S oběma rodiči pak podle ředitelky škola komunikovala a vše jim vysvětlila.

Byť se Konfuciovy instituty ve světě oficiálně soustředí především na šíření čínské kultury, tajné služby a experti mnoho let varují, že jde především o prodlouženou ruku pekingské propagandy. A jeden z dalších nástrojů, kterým může čínský režim zvětšovat svůj vliv. Jde o čínské neziskové vzdělávací organizace, která patří pod Ministerstvo školství Čínské lidové republiky. A po celém světě fungují pod hlavičkou místních univerzit.

A i když by se mohlo zdát, že kvůli agresi na Ukrajině je nyní pro Česko a další evropské země největší hrozbou Rusko, tajné služby setrvale upozorňují, že i sama Čína zůstává citelným rizikem. Především kvůli velké šíři svých aktivit, které v zahraničí provádí a které se na první pohled nemusejí jevit jako klasická špionáž nebo vlivová akce.

Těmi, kdo před Pekingem a jeho operacemi dlouhodobě varují, je Vojenské zpravodajství, civilní kontrarozvědka BIS či Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. Hospodářské noviny již také informovaly o studii amerického sdružení konzervativních akademiků National Association of Scholars (NAS). Ta uvádí, že Li Čchang-čchun, šéf propagandy v čínské komunistické straně, v roce 2009 Konfuciovy instituty zřizované orgánem Hanban (spadajícím přímo pod komunistické politbyro) označil za "důležitou součást čínské propagandy v zahraničí".

"Šíří čínskou ideologii a narativy"

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v souvislosti s možnou propagandou už v roce 2018 dokonce oznámil, že Konfuciovy instituty představují jednu z "netradičních forem čínských pokusů o špionáž".

"Konfuciův institut je vzdělávací a kulturní instituce. Pro nás je to celé o vzdělání a o kultuře," ujišťuje nicméně mluvčí VŠFS Straková. Část zaměstnanců institutu obsazuje přímo vysoká škola, čínské lektory pak partnerská univerzita v jihoasijské zemi.

Institut, který žáci gymnázia navštívili, je součástí soukromé Vysoké školy finanční a správní, která je zřizovatelem gymnázia. Institut ovšem působí i v Olomouci, původně při Univerzitě Palackého, ale škola nakonec kvůli obavám z bezpečnostních rizik smlouvu před dvěma lety vypověděla. Samotný institut ovšem ve městě funguje dál.

Čínské velvyslanectví chtělo Konfuciovy instituty dříve otevřít i na Karlově univerzitě či na Vysoké škole ekonomické. Univerzity však nabídku odmítly.

"Důvodem nezájmu a negativního stanoviska byla informace, že Konfuciův institut je více než jen pouhou institucí na podporu čínské kultury a jazyka, ale že jde též o částečně politicky zaměřený institut," uvedl tehdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Jak na rozdíl od inspekce uvádí škola, akce prý nebyla povinná. "V momentě, kdy by kdokoliv řekl, že tam jít nechce, z jakéhokoliv důvodu, tak tam samozřejmě jít nemusí, stejně jako na jakoukoliv jinou akci," tvrdí ředitelka Plocková. Dvě žákyně podle ní tak nakonec na akci nešly.

"Podcenili jsme ale dynamiku třídy, mohlo se stát, že někdo z nich neměl tu odvahu říct, že nechce jít. Takže to je naše velká chyba," kaje se Plocková. Škola podle ní s žáky o akci komunikovala i následně a ředitelka s nimi kvůli celé věci uspořádala setkání. Škola pak prý komunikovala i s nespokojenými rodiči.

"Porotu tvořili odborníci z Konfuciových institutů v Řecku, Itálii a Česku. Přítomnost čínského velvyslance odpovídala diplomatické praxi a mezinárodnímu rozměru soutěže, nikoli politickému sdělení," tvrdí dále gymnázium ve vyjádření, které se krátce po akci objevilo na webu školy.

"Šíří čínskou ideologii a narativy, ale běžný člověk to často ani nezaznamená. Právě proto si nemyslím, že by bylo a priori špatné, když tam jdou studenti střední školy na exkurzi," dodala pro Aktuálně.cz sinoložka Kamila Hladíková z projektu Sinopsis. Záleží podle ní hlavně na tom, co tam žáci byli dělat. 

Výlety influencerů do autoritářské země

"Bylo by ale ideální to zkombinovat s nějakou debatou o čínské historii a ideologii. Mladí lidé se dnes dostávají k Číně na internetu a setkání s její moderní 'kulturou', která je vystavěná na autoritářské ideologii, může být užitečné - když se o tom s nimi někdo baví," říká Hladíková. A dodává, že bystřejší studenti tak třeba mohou odhalit určité nesrovnalosti například ve vystupování velvyslance.

"Podle mě není cesta se uzavírat, ale naopak se učit - poznat co nejvíc i o režimu, který je pro nás těžko přijatelný a v mnohém těžko pochopitelný," říká odbornice.

V poslední době nejde o první návštěvu instituce podporovanou jiným státem, která vzbudila emoce. V červnu navštívili sedlčanští studenti gymnázia takzvaný Ruský dům, který v Česku šíří putinovskou propagandu. Za návštěvu ruské instituce v době, kdy Rusko vede brutální válku na Ukrajině se, na ně následně snesla kritika.

O čínském vlivu v Česku se pak poslední dobou mluví především ve spojitosti s výlety influencerů do této autoritářské země. Jde například o cestu Jana Michálka, kterého sleduje na sociálních sítích téměř milion lidí. O svém výletu poprvé veřejně promluvil loni v listopadu v podcastu.

"Letěl jsem do Číny. Měl jsem vše zaplacené a ještě jsem dostal peníze," popisoval. Na místě jej pak dva týdny natáčel česky mluvící štáb čínské televize, jak poznává zemi. Podle odborníků se tak stal nástrojem čínské propagandy. Podobně pak debatu rozvířilo i video youtubera Martina Mikysky alias Mikýře, který pod hlavičkou falešné agentury českým influencerům výlet do Číny nabízel. A někteří z nich nabídku skutečně přijali.

Video: Maturita na počkání za 30 tisíc. Natočili jsme ženu, která prodává falešná vysvědčení. (22. dubna 2024) Článek s videem zde.