Americký prezident Donald Trump, který do úřadu nastoupil se slibem ukončit válku na Ukrajině "během 24 hodin", čelí realitě, jež je výrazně složitější, než jeho předvolební rétorika naznačovala. Jeho pokusy vyjednat rychlé příměří, včetně navrhovaného 30denního klidu zbraní, narazily na odpor nejen v Kyjevě, ale především v Moskvě. Jeho ruský protějšek Vladimir Putin není ochotný přistoupit na klíčové podmínky, jakým je například zachování ukrajinských ozbrojených sil.

Evropští představitelé upozorňují, že americká administrativa nyní hledá způsoby, jak se z celého procesu vyvázat "s čistým štítem". "Trump připravuje půdu k tomu, aby mohl říct, že udělal maximum, ale že za současných podmínek není další angažmá USA možné," uvedl pro deník Financial Times pod podmínkou anonymity jeden z evropských diplomatů.

Porušování krátkodobých příměří

Rusko sice nabídlo krátkodobé třídenní příměří během oslav vítězství ve druhé světové válce, ale své sliby nedodrželo ani při předchozím, takzvaném Velikonočním příměří. Krátce po Putinově oznámení o klidu zbraní hlásila ukrajinská strana další ruské ostřelování.

Spojené státy, nespokojené s nedostatkem skutečného pokroku, začaly proto formulovat návrhy, které by odpovídaly Trumpovu požadavku na rychlé řešení do sta dní. Podle zdroje informovaného o jednáních však hrozí, že takové návrhy jsou jen kosmetickými změnami bez trvalého efektu.

Zatímco Trump po nečekané vatikánské schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským označil jejich sobotní rozhovor za "velmi dobrý" a ostře kritizoval ruské raketové útoky, jeho administrativa současně začala veřejně zpochybňovat smysluplnost dalších sankcí vůči Moskvě. Ministr zahraničí Marco Rubio například uvedl, že nové ekonomické restrikce by mohly konflikt pouze protáhnout.

Zároveň Rubio označil tento týden za "kritický" a naznačil, že Washington není ochoten vést zdlouhavá jednání bez jasných výsledků. "Dosáhli jsme bodu, kdy obě strany musí předložit konkrétní návrhy na ukončení tohoto konfliktu," zopakovala v úterý večer mluvčí Rubiova úřadu, Tammy Bruceová. 

Signál byl vnímán v Kyjevě s rostoucí nervozitou. Ukrajinští představitelé přiznávají, že se obávají, že by Trumpův nezájem mohl mít dalekosáhlé následky - nejen diplomatické, ale především vojenské. 

Rusko si nárokuje ukrajinské území

V Moskvě mezitím ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov eskaloval požadavky tím, že označil mezinárodní uznání ruské anexe pěti ukrajinských regionů za "nezbytný předpoklad" jakékoli dohody. Tento vývoj vede evropská hlavní města k přehodnocení své taktiky: některé vlády už nevidí smysl v pokusech udržet Trumpa u vyjednávacího stolu za každou cenu a začínají připravovat vlastní alternativní scénáře.

Kyjev rovněž zareagoval: tiše zvyšuje výrobu domácích zbraní a upevňuje vazby s evropskými partnery, aby snížil svou závislost na americké podpoře. Zůstává však nejasné, zda Spojené státy zcela ukončí svou vojenskou a zpravodajskou pomoc Ukrajině, pokud se Trump rozhodne vycouvat z mírového procesu.

"V Kyjevě panuje skutečné znepokojení," potvrdil Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu. "Největším rizikem by bylo, kdyby Trump nad Ukrajinou definitivně zlomil hůl. Takový krok by mohl Moskva vnímat jako zelenou ke zvýšené agresi."