"Našli jsme znásilněný dům, bývalou usedlost, která byla za minulého režimu přestavěna na sýpku. Domu byly vyrabovány jeho vnitřnosti a přeorganizovány pro jiný účel. Po prvním ohledání jsme četli spáry, niky a výstupky a objevovali původní formy," uvedli o projektu, který vznikal od roku 2016 do roku 2020, architekti z ateliéru Ora.

Z původního domu zbyla jen cihelná obálka se střechou. Byla to ruina ohlodaná až na kost. Přesto neztratila nic ze své velkoleposti.

I proto místo pokusu o návrat k původnímu stavu padlo rozhodnutí jít opačným směrem. Nechat staré mluvit a nové vstoupit s pokorou. Nakonec vznikl 250 metrů čtverečních velký "dům v domě".

Novostavba splňuje současné technické a energetické standardy, a to aniž by se vzdala kontaktu s minulostí. Z původních tří pater zůstala dvě a fasáda dostala zpět své historické dělení. Staré dřevěné konstrukce byly znovu použity - a to jako nosníky, stropy i výměny ve střeše. "Většina materiálu na místě zůstala, jen se přeskládala," doplňují.

"Mezi novou a původní strukturou je udržovaná větraná mezera. Nová stavba se staré zdi dotýká jen místy. Staré zdi tak vstupují dovnitř, novostavba se dere ven. Dochází k prolínání obou světů," dodávají tvůrci - Jan Hora, Barbora Hora, Jan Veisser a Tomáš Pospíšil.

Místo pro odpočinek a zahrada bez hranic

Výsledkem je Sýpka Arnoštov - dům, který dnes slouží k rekreaci majitelů i hostů. A co ho dnes tvoří? Pět prostorných pokojů s vlastními koupelnami, společenská hala s kachlovými kamny a kuchyní, velká okna rámující výhled do krajiny. Večery tu patří tichu, obloze plné hvězd a šumění stromů.

Návštěvníky místa může nadchnout i zahrada okolo domu, která nebyla nijak ostře ohraničena. Plynule přechází do okolní krajiny, jako by tu vždycky byla. Fragmenty suchých zídek, staré hlohy, luční trávník a ovocný sad tvoří prostor, kde neexistují pevné linie. Jen přírodní rytmus.

Před domem se rozprostírá volná travnatá plocha, která propojuje výhledy z domu s otevřenou krajinou. A co dál? V zahradě se nachází i venkovní sauna v maringotce - soukromé místo s výhledem do zeleně, kde se tělo i mysl mohou zcela uvolnit.

"Obdélná brána, rám z cortenového plechu, je branou do krajiny. Zahrada se citlivě, prostřednictvím přírodních prvků, volně propojuje také s okolními ovocnými sady, mimo jiné nově vysázeným sadem z okrasných jabloní, který obohacuje prostor o sezonní proměnlivost," říká podle Czech Design tvůrkyně zahrady - krajinná architektka Štěpánka Černá z ateliéru Stelar.

Minimalismus a příběh s respektem

Ačkoli se může dům zvenčí jevit jako strohý, vnitřek překvapí komfortem a příjemným interiérem, který zútulňuje především zvolené dřevo. V budově nechybí plně vybavená kuchyně, kachlová kamna, knihy, společenské hry, moderní spotřebiče i wi-fi. Vše ale zůstává jednoduché, účelné, bez zbytečné okázalosti.

"Je to dům, kde vás nic nebude odvádět od vás samotných," zní jedno z hesel projektu.

Tato přeměna je podle architektů manifestem toho, že staré domy nemusí být památkovými vězni ani oběti developerských ambicí. Lze s nimi pracovat citlivě, udržitelně a současně - zachovat ducha místa a zároveň dát vzniknout něčemu zcela novému. 

"Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je i v takovém případě možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů," uzavírají tvůrci.