Kvůli válkám v Afghánistánu a politické nestabilitě uteklo ze země velké množství lidí, nejčastěji hledali azyl v sousedních zemích, tedy v Íránu, Pákistánu a Tádžikistánu, ale řada se jich uchýlila i do Evropy nebo do Spojených států. Od roku 2023 však byli mnozí nuceni své útočiště opustit; nejvíce se jich vrátilo z Íránu a Pákistánu. Jen za rok 2025 se do Afghánistánu vrátilo více než 1,9 milionu lidí, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Po návratu se někteří stali oběťmi závažného porušení svých práv a mino jiné byli vystaveni mučení, týrání, svévolnému zatýkání a zadržování ze strany úřadů. Kromě žen a dívek se režim zaměřuje na lidi, kteří byli nějak napojeni na bývalou vládu, na pracovníky médií a na občanské aktivisty. OSN to zjistila na základě rozhovorů z roku 2024, kterých se zúčastnilo 49 nuceně navrácených Afghánců.

Tálibán v srpnu 2021 porazil afghánskou armádu vycvičenou Spojenými státy a svrhl tehdejší vládu v Kábulu, kterou podporoval Západ. Tálibán původně sliboval, že bude jednat umírněněji než za své předchozí vlády v 90. letech, přesto opět omezuje práva občanů, především žen.

"Nikdo by neměl být nucen vrátit se do země, kde mu hrozí pronásledování kvůli jeho identitě nebo osobní historii," řekl Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.

Členové a spojenci bývalé vlády a příslušníci jejích bezpečnostních sil se musejí od návratu do vlasti skrývat, přestože vláda Tálibánu veřejně prohlásila, že udělí amnestii všem, kteří původně bojovali proti hnutí.

Türk dodal, že situace je obzvláště špatná pro ženy, které Tálibán pronásleduje pouze na základě jejich pohlaví. Jedna z žen, se kterými představitelé OSN mluvili, pracovala mimo svou vlast jako televizní reportérka, po návratu do Afghánistánu ale nemůže najít žádnou práci, a de facto ani nemůže vyjít na ulici. "Můžu jednoznačně prohlásit, že jsem prakticky v domácím vězení," řekla.

Tálibán přesto tvrdí, že amnestie pro všechny navrátilce platí, a odmítá obavy OSN o jejich osud. "Pokud dojde k incidentu, je to výsledek osobního nepřátelství… Neznamená to, že za tím stojí vláda," řekl mluvčí Tálibánu AFP.

Afghánci se museli vrátit také z Německa a Spojených států. Minulý týden deportoval Berlín 81 Afghánců, proti čemuž OSN protestovala. Washington pak oznámil, že ruší status dočasné ochrany tisícům Afghánců na svém území s odůvodněním, že v jejich zemi byla obnovena bezpečnost.

Humanitární situace v Afghánistánu je ale podle OSN katastrofální. Země se mimo jiné potýká se suchem, ekonomickou krizí a nedostatkem základní zdravotní péče. Mnozí z těch, kteří se do vlasti vrátí, jsou bez peněz, bez domova a bez práce.