Donald Trump dlouho odmítal evropskou výzvu k dalším sankcím, protože se obával, že tím ztratí budoucí obchodní příležitosti. Pak ale přišel konec května a s ním i tři dny raketových útoků Ruska na ukrajinská města. Trump změnil tón. Mluví o tom, že Putin se "naprosto zbláznil" a že další sankce jsou na stole.

Co už na Rusko dopadlo

Nejtvrdší úder přišel hned zkraje války: zmrazení přibližně 300 miliard dolarů (přibližně sedmi bilionů korun) z devizových rezerv ruské centrální banky. Polovina státní pokladny se tím stala nedostupnou. Následovalo odpojení hlavních ruských bank od systému SWIFT. Rusko se pokusilo přesunout transakce do čínského systému, ale čínské banky s nimi postupně přestaly spolupracovat - Washington je varoval před omezením přístupu k dolaru.

Zásah dostal i energetický sektor. Evropa přestala nakupovat většinu ruské ropy a Moskva musela přejít na dražší lodní export. Část dodávek zajišťuje tzv. stínová flotila - tankery bez pojištění, které plují pod nejasnou vlajkou a hledají přístavy, které je přijmou. Jakmile se některý z nich dostane na sankční seznam, zůstává bez přístupu k většině světových přístavů. Náklady rostou, zisky klesají.

V číslech to vypadá takto: za tři roky přišlo Rusko kvůli sankcím o přibližně 150 miliard dolarů (3,5 bilionu korun) na příjmech z ropy. Vývoz klesl, ceny také. Ruská ekonomika zpomaluje. V prvním čtvrtletí letošního roku klesl HDP o 0,4 procenta, meziroční růst padl z 4,5 procenta na 1,4 procenta. Investice stagnují, zahraniční kapitál zmizel. Mzdy rostou hlavně ve zbrojním průmyslu, naopak školství, zdravotnictví a infrastruktura tratí.

Co ještě drží Moskvu nad vodou

Kreml tvrdí, že se mu daří. Formálně ano, ale jen proto, že do oficiálních statistik se počítají i válečné výdaje. V realitě je obraz jiný: podle ekonoma Richarda Disneyho je ruská ekonomika zhruba o desetinu menší, než by byla bez války. Zahraniční investice se téměř zastavily. Reálné výdaje domácností jsou o 15 až 20 procent nižší než před válkou, což značí, že Rusové zchudli.

Navíc Rusko stále dováží zakázané technologie přes třetí země, hlavně ve Střední a východní Asii. Trvá to déle, je to dražší, ale zatím to funguje. Koalice zemí, které blokují vývoz klíčových komponent (např. mikroelektroniky nebo CNC strojů), se sice rozrůstá, ale úplné uzavření těchto toků je zatím v nedohlednu.

Kam dál?

Evropská unie připravuje osmnáctý balíček sankcí. Měl by zahrnovat další ruské banky, úplný zákaz dovozu LNG, sankce na zbylé části stínové flotily a možná i snížení cenového stropu pro ropu na 45 dolarů za barel. Cílem je zasáhnout přímo u zdroje: u zisků, z nichž Putin financuje válku.

Mluví se také o tom, že by Evropská unie mohla právně zablokovat možnost znovu spustit plynovody Nord Stream, které vedou z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Jinými slovy: I kdyby válka jednou skončila a vztahy s Ruskem se začaly zlepšovat, Nord Stream 1 a 2 by nesměly být znovu uvedeny do provozu, protože by to opět otevřelo Evropě přístup k ruskému plynu a tím i příjmy pro Kreml.

Brusel zároveň tlačí na to, aby sankce zasáhly i suroviny jako titan, beryllium nebo uhlíková vlákna, které jsou nezbytné pro ruský zbrojní průmysl.

Spojené státy s novými sankcemi zatím váhají. Pořád není jisté, zda je Trump na Rusko skutečně uvalí, nebo se spokojí s rétorikou. A právě nejistota, kombinovaná s pomalým zaváděním opatření, podle expertů umožňuje Moskvě se přizpůsobit. Po víkendových ruských útocích na Ukrajinu sílí volání amerických zákonodárců po tvrdším postupu. Evropští spojenci, republikáni i demokraté tlačí na prezidenta Trumpa, aby se připojil k Evropě.

Putinův poradce v nejnovějším vyjádření: Trump nechápe, co se na Ukrajině děje

Demokratický senátor Richard Blumenthal, jeden z autorů dvoustranického návrhu zákona, uvedl pro CNN, že "velmi, velmi naléhají" na prezidenta. Návrh, který podpořilo přes 80 senátorů, počítá i s tzv. sekundárními sankcemi - například 500procentním clem na státy, které stále nakupují ruskou energii. Dokument je výsledkem konzultací se spojenci, včetně Německa, Francie a Británie.

Co opravdu funguje?

Podle Vladyslava Vlasjuka, poradce ukrajinské vlády, se potvrdilo, že sankce mají smysl, pokud jsou důsledné, rychlé a komplexní. Nezastaví válku samy o sobě, ale komplikují Rusku schopnost ji vést. Připravují ho o peníze, technologie i suroviny. Ale k zásadnímu zlomu nedojde bez dalšího kroku.

Ten může přijít ve chvíli, kdy Západ zcela zablokuje vývoz ruské energie, přestane tolerovat mezerami prosakující obchody a zaměří se i na digitální nástroje, které Moskva používá k obcházení sankcí, jako jsou kryptoměny nebo čínské alternativní platební systémy.

"Sankce fungují, ale nestačí je vyhlásit, musí se i vymáhat," shrnuje Vlasjuk pro The Kyiv Independent. A dodává, že pokud má Putin pochopit, že válka má cenu, kterou Rusko nemůže unést, ten tlak musí být nepřetržitý.