60 0 0 02.08.2025
Podle místních médií se Uribe proti verdiktu odvolá. Proces je v Kolumbii velmi sledovaný, neboť Uribe je stále vlivnou postavou pravice a příští rok se v zemi konají prezidentské volby.
Uribe, který stál v čele země v letech 2002 až 2010, byl soudem už v pondělí shledán vinným kvůli tomu, že se snažil ovlivnit svědky, aby nebyl obviněn z někdejších vazeb na polovojenské pravicové skupiny. Uribe obvinění odmítá, ale v roce 2020 se kvůli vyšetřování vzdal funkce senátora. AFP dnes také napsala, že několik prokurátorů se snažilo Uribeho vyšetřování zastavit.
Proces začal loni v květnu a byl pozorně sledován; soudní jednání místní média vysílala v přímém přenosu. Uribe je předsedou strany Demokratický střed, označované za pravicovou až krajně pravicovou, a zůstává důležitou postavou kolumbijské pravice. Ta je v opozici od roku 2022, kdy se prvním levicovým prezidentem země stal Gustavo Petro. Jeho mandát vyprší příští rok a znovu kandidovat už podle ústavy nemůže.
Uribeho kauza začala už v roce 2012, kdy ho levicový senátor Iván Cepeda v parlamentu obvinil z vazeb na ozbrojenou skupinu Bloque Metro, založenou koncem 90. let v departementu Antioquia, odkud Uribe pochází a kde byl ve druhé polovině 90. let guvernérem. Skupina Bloque Metro byla odnoží pravicové polovojenské organizace AUC, která tehdy vedla ozbrojený boj, někdy ve spolupráci s armádou, proti levicovým povstalcům.
Jako prezident proslul Uribe mimo jiné tvrdým postupem vůči levicovým gerilám. Později také kritizoval mírovou dohodu, kterou jeho nástupce v úřadu prezidenta Juan Manuel Santos v roce 2016 uzavřel s levicovou gerilou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).
V předchozích letech vyšlo najevo, že někteří armádní důstojníci v dobách boje s gerilami naléhali na vojáky, aby "vykazovali větší počty zabitých povstalců". Kvůli tomu se také stávalo, že někteří vojáci zabíjeli nevinné civilisty, které pak vydávali za povstalce. Podle zvláštního tribunálu pro zločiny z dob konfliktu vládních jednotek a levicové gerily zabili vojáci jen mezi lety 2002 a 2008 na 6400 civilistů, které pak vydávali za povstalce zabité v boji. Podle tribunálu takto zemřely tisíce zejména mladých mužů, většina právě za Uribeho vlády.