Bývalý velitel ukrajinské armády a nyní velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj popsal na britsko-ukrajinském fóru obranných technologií poněkud děsivou vizi moderního bojiště. To je dnes díky širokému nasazení dronů podle něj doslova "průhledné": 10 až 15 kilometrů od fronty je "zóna absolutní smrti", kde drony "loví" nejen skupinové cíle či obrněnou techniku, ale i jednotlivé vojáky.

A tato zóna se neustále rozšiřuje. Přesné údery na logistické trasy se staly běžnou záležitostí. Je nemožné skrýt techniku, palebné prostředky či zálohy. Hluboké manévry a údery do hloubky operačního prostoru se staly prakticky nemožné. Fronta zamrzla a ofenzivní operace se staly sebevražednými.

Drony místo letadel i tanků

Bezpilotní systémy a digitální technologie tak změnily samotnou podstatu války, drahá obrněná technika se stala bezbrannou vůči levným dronům. Stejně tak i námořní bojiště ovládly vodní drony. Díky efektivní protivzdušné obraně přišlo o schopnost dominovat nad bojištěm letectvo. Jinými slovy - tanky a letadla, které dominovaly bojišti od první světové války, podle Zalužného ztrácí souboj s drony.

Co s tím? Věda a vývoj, výroba i aplikace v praxi musí být podle Zalužného propojené. Výrobci musí být flexibilní a připraveni neustále přizpůsobovat svá řešení. Do průzkumu, plánování, řízení, palby a autonomních bojových systémů se musí zapojit umělá inteligence. Důraz se klade na rozvoj prostředků elektronického boje, vytvoření digitálního bojiště a jeho ochrana proti nepřátelskému zásahu.

Budoucnost vidí Zalužnyj i v dalším vývoji levných, přesných bezpilotních systémů dlouhého dosahu a ve výrobě pozemních robotických bojových dronů. "Nejde už měnit lidské životy za taktický úspěch," uzavírá Zalužný. "Člověk je nenahraditelný zdroj."

Trumpův celní levý hák

Meziroční hospodářský růst Ruska klesl z přibližně pěti procent na nulu, píše Economist. I ruská centrální banka uvedla, že v poslední době "řada odvětví zaznamenala nižší produkci v důsledku prudce klesající (…) poptávky". Pád přichází po třech letech, kdy ruská ekonomika překonávala téměř všechny prognózy, především díky militarizaci ekonomiky. Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ekonomové předpovídali pokles ročního HDP až o 15 procent. Jenže nakonec se růst ekonomiky v tomto roce snížil jen o 1,4 procenta, načež hned v tom následujícím roce o 4,1 procenta vzrostl a pak si vloni přilepšil o dalších 4,3 procenta. Spotřebitelská důvěra se přiblížila rekordním hodnotám.

Economist nabízí několik vysvětlení zpomalení ruské ekonomiky. Transformace ruské ekonomiky si vyžádala rozsáhlé investice nejen do továren na zbraně a munici, ale také do nových dodavatelských řetězců umožňujících větší obchod s Čínou a Indií (i větší výrobu doma). Vojenské výdaje vzrostly loni o neuvěřitelných 53 procent. Kvůli rostoucí inflaci (způsobené nejen vojenskými výdaji, ale také nedostatkem pracovních sil v důsledku odvodů a emigrace) nechává centrální banka svou základní úrokovou sazbu na 21 procentech, což je nejvyšší úroveň od přelomu tisíciletí. Rusové ukládají své peníze na spořicí účty, vysoké sazby dále odrazují od kapitálových investic.

A k tomu v posledních týdnech přišla další rána - za kterou může Donald Trump. S eskalací americké celní války se snížily prognózy globálního růstu a začaly padat ceny ropy. To v Rusku tvrdě zasáhlo akciový trh, kde ropné společnosti tvoří čtvrtinu kapitalizace. V březnu klesly daňové příjmy z ropy a zemního plynu meziročně o 17 procent. A 22. dubna agentura Reuters s odvoláním na oficiální dokumenty uvedla, že ruská vláda letos očekává prudké zpomalení prodeje ropy a plynu. Donald Trump tak nakonec - možná nevědomky - zasadil Rusku ránu tvrdší než všechny sankce.

Zelenského tah Shapirem

Prezident Zelenskyj dal o víkendu rozhovor americkému konzervativnímu intelektuálovi a komentátorovi Benu Shapirovi. Jde zjevně o další snahu "zasáhnout" v USA nejen spíše demokratické konzumenty tradičních médií, ale i republikánskou základnu konzervativních podcasterů.

Abychom si udělali představu, kdo je Ben Shapiro: na YouTube má více než 7,2 milionu odběratelů a více než 4,3 miliardy zhlédnutí. Jeho osobní stránka na Facebooku má více sledujících než Washington Post a obsah jeho mediální společnosti Daily Wire pravidelně překonává v návštěvnosti hlavní zpravodajské kanály jako New York Times, CNN či NBC News. Podcasty Bena Shapira každý týden stáhnou miliony lidí a na různých platformách si ho předplácí více než 20 milionů sledujících.

Průzkum v roce 2024 zjistil, že mezi Američany, kteří znají významné mediální osobnosti, důvěřuje Shapirovi 49 procent z nich. Což ho řadí hned za umírněného liberála Billa Mahera a před největší hvězdu podcastů Joea Rogana.

Shapiro je také jedním z těch konzervativců, kteří si udržují určitý odstup od Trumpa a na rozdíl od něj také podporuje Ukrajinu. Rozhovor se Zelenským se proto nesl v přátelském duchu. Jako Žid se Shapiro dotknul i častého terče ruské propagandy - údajného ukrajinského nacismu. "Setkal jste se s hlavním rabínem Ukrajiny. Je to hrdinný muž a otec. Jeho syn je Žid a šel bojovat za Ukrajinu," odpověděl mu Zelenskyj. "Bojoval by jeho syn za nacistický režim?" A dodal: "Mám židovské předky. Říkat, že Ukrajinci jsou nacisté a já představuji kyjevský nacistický režim - to je od Putina primitivní."

Ukrajinský prezident varoval také před nátlakem na Ukrajinu, aby přijala mír za každou cenu. "Pokud na Ukrajince nevyvíjíte žádný nátlak, pokud s nimi vedete dialog, pak se můžete na všem dohodnout. Ale pokud je začnete nutit nebo tlačit na jejich důstojnost, Ukrajina se velmi rychle obrátí," zdůraznil Zelenskyj na závěr.