"Bitvu u Waterloo znovu oživíme, nicméně s mnohem menším počtem vojáků a rovněž na menším bojišti," řekl českým novinářům Arnaud Springuel z památníku bitvy ve Waterloo. Odhaduje se, že skutečné deset hodin trvající bitvy 18. června 1815 se zúčastnilo přibližně 180 tisíc vojáků. Zabito jich přitom bylo až 12 tisíc, k tomu je třeba připočítat 35 tisíc zraněných.

"Nevytváříme celou bitvu, jen zdůrazníme některé její fáze, například velké jezdecké útoky vedené francouzským maršálem Michelem Neyem a samozřejmě také spojenecké protiútoky a příchod pruské armády," dodal Springuel.

Sobotní večerní rekonstrukce trvala jen něco přes hodinu a půl a z tribun či vestoje ji ve velmi horkém počasí sledovalo kolem 16 tisíc diváků. Mnozí měli kvůli neustálým výbuchům a hluku ze střelby v uších špunty. Pro menší děti organizátoři toto opatření přímo doporučili. Podruhé mohli diváci rekonstrukci vidět dnes dopoledne.

Připomínky bitvy se odehrávaly hned na několika místech v širokém okolí. U místa Napoleonova posledního velitelství, které je od památníku vzdálené pět kilometrů, vzniklo francouzské ležení. Na druhé straně, u farmy Hougoumont bylo ležení Britů a Prusů. Oba tábory přitom mohli diváci navštívit. Buď autem, nebo k nim jezdily z hlavního památníku u Lvího kopečku celý víkend každou půl hodinu speciální autobusy, některé trasy se daly jít i pěšky. U místa samotné rekonstrukce bitvy pak vznikla ještě vesnice z počátku 19. století, kde bylo možné si prohlédnou a vyzkoušet některá z řemesel tehdejší doby.

Koně i děla

Při rekonstrukci bitvy bylo v rozlehlých polích k vidění i 100 koňů a 25 děl. Ve vojenských leženích bylo postaveno tisíc stanů a pro vojáky bylo připraveno 1200 kilogramů brambor.

Milovníci vojenské historie, takzvaní reenaktoři, často cestují tisíce kilometrů, aby se podobných bitev mohli účastnit. Ve Waterloo ale nejen bojovali, ale i během celého víkendu žili, odpočívali, či vařili si na ohni v leženích tak, jako kdysi Napoleon nebo příslušníci spojeneckých vojsk.

Češi se letos rekonstrukce slavného boje účastnili na obou stranách. Část z těch, kteří byli v napoleonském ležení, se pravidelně podílí i rekonstrukci bitvy u Slavkova v Česku. Waterloo má ale podle nich obrovské kouzlo. I kvůli starobylým budovám, které se v oblasti nacházejí, totiž bojiště ještě "dýchá dobou před 200 lety".

Dalibor Chlup z Moravské Třebové, který se bitevní rekonstrukce poprvé účastnil v roce 2005, je velkým fanouškem historie. "Oslovila mě Napoleonova doba. I tím, že slušnost a čest v té době něco znamenaly, to už teď není," uvedl. Jak popsal, většina z nich jsou členy různých klubů vojenské historie a soustředí se vždycky jen na jednu zemi, či historickou dobu. "Samozřejmě můžete mít víc uniforem a můžete i dělat více období. Jsou chlapi, kteří mají doba dokonce i rytířské brnění," řekl Chlup. "Nicméně znamená to, že nejste vůbec doma a manželky s tím úplně spokojené nejsou," dodal s úsměvem. Navíc veškeré dobové uniformy a vojenské vybavení jsou velmi drahé a i cesty na bitvy vyjdou pokaždé na několik tisíc korun. Aktivním účastníkům rekonstrukcí například aspoň na benzín přispívají jen některé země, například Itálie či Polsko.

Scénář neznají

Před samotnou bitvou se nedaleko ležení pořádá takzvaná secvičná, celý scénář toho, co se bude dít, ale účastníci akce dopodrobna neznají. "Budeme se řídit tím, co říkají velitelé. Scénář neznáme, to není naše starost. Řídíme se rozkazy jako Vystřel, odboč doleva a podobně," popsal Chlup před sobotní bitvou. Vše se ale odvíjí od dobové skutečnosti, takže podle něj budou velmi pravděpodobně útočit na střed anglické formace pod velením vévody z Wellingtonu. Na zádech s batohem o váze více než deset kilogramů a přes pět kilogramů vážící puškou.

Vzhledem k tomu, že bojují za Napoleonovu armádu, tak v bitvě velmi pravděpodobně zemřou, dodal. "Kde jinde bychom měli padnout než ve Waterloo? V některých bitvách padnete i čtyřikrát. Je potřeba recyklace, aby to mělo nějakou dynamiku," popsal s úsměvem. Scénář podle něj znají jen velitelé, aby věděli, kde stát na bitevním poli.

Češi ovšem během letošní rekonstrukce byli i na straně druhé, mimo jiné v řadách pruské armády. "Dneska budeme dělat pruský landwehr a konečně vyhrajeme, protože jinak všude jezdíme jako Rakušáci a prohráváme," uvedl Jiří Gvarda, který pochází z Karlových Varů. I oni měli ráno před bitvou secvičnou, aby se naučili pohybovat v rámci větších vojenských celků, německé povely ale znají velmi dobře. Rekonstrukci bitev se podle svých slov věnuje asi posledních 12 let "na stará kolena". "Dostáváme různé pozvánky, jezdíme po celé Evropě a baví mě i ta parta," dodal.

Ani oni neznají celkový scénář, žádná generální zkouška se před bitvou nekonala. Ve Waterloo by měli zvítězit, zda přežijou, se ještě uvidí. "Konkrétní pohyby závisí na veliteli a většinou se domluví, jestli už můžete umírat, nebo ne," vysvětlil Gvarda. "Jste ve formaci a střílíte. A když se řekne, čtyři padnou, tak čtyři padneme," doplnil ho jeho kolega Josef Němec. Někdy se stane, že jsou všichni tak utahaní, že najednou padne celá jednotka, dodávají pobaveně.

Bitva u Waterloo byla jednou z nejkrvavějších bitev své doby a znamenala definitivní konec Napoleonovy vlády. Francouzského císaře přemohla spojenecká vojska vedená britským vévodou z Wellingtonu a následně i Prusové. Důvodem Napoleonovy porážky byly podle historiků vojenské chyby i nepříznivé okolnosti. V noci před bitvou silně pršelo, což rozmočilo terén. Kvůli tomu Napoleon odložil zahájení útoku až na poledne, aby se půda trochu vysušila. Tento odklad ale poskytl Prusům čas dorazit na bojiště. Napoleon následně dožil na ostrově Svatá Helena jako zajatec Britů, zemřel v roce 1821.